Šedesát osm lidí podalo připomínky ke změně územního plánu. Vyhovělo se dvěma firmám

Ke změně č. 7b územního plánu, kterou dnes vydává zastupitelstvo, podalo v červenci připomínky 68 lidí. Byli to obyvatelé Zárybské, Za Humny, Labské, Třebízského, U Prachárny, Na Ladech a dalších ulic. Mezi nimi autorizovaná architektka i člověk zastoupený advokátem.

Vyhověno nebylo ani jednomu z nich.

Kladně dopadly přesně dvě připomínky: od Povodí Labe a od plynárenské společnosti NET4GAS. Obě jsou technické — u NET4GAS šlo o doplnění zákresu kabelu do výkresu.

Co se stalo

Veřejné projednání návrhu se konalo 8. července 2026, lhůta pro připomínky končila 23. července. Přišlo 55 podání, označených P1 až P55. Pořizovatel je sloučil do 19 vyhodnocení.

Výsledek	Počet	Komu
„Připomínce se nevyhovuje“	17	všem občanům i jedné firmě
„Připomínce se částečně vyhovuje“	1	Povodí Labe
„Připomínce se vyhovuje“	1	NET4GAS

Věcně se návrh mezi červnem a srpnem prakticky nezměnil. Pořizovatel připustil dvě úpravy, obě jen v odůvodnění: opravil rozpor v uváděných minimálních výměrách pozemků, který označil za „opravu zjevné nesprávnosti (písařské chyby)“, a slíbil doplnit podrobnější úvahu o dopravním napojení.

Kdo se ozval

Podatelů	Ulice
12	Zárybská
12	Za Humny
7	Labská
7	Třebízského
5	U Prachárny
4	Na Ladech
3	Na Drahách
2	Martinovská, Jasanová, Sídliště BSS
po 1	Josefa Olexy, Ke Světici, Fr. Haupta, Dukelská, Okružní, Lhotecká, Na Strouze, nám. sv. Václava a další

Sedmdesát procent podatelů bydlí v ulicích, kudy má vést doprava z nových rozvojových lokalit, nebo přímo u plochy plánované svazkové školy. Nejde o rozptýlené stížnosti jednotlivců — ozvala se dvě konkrétní sousedství.

Co lidé chtěli

Tohle je asi nejdůležitější věc celého rozboru: lidé nežádali, aby se nestavělo. Většina podání to říká výslovně.

„Samotný rozsah a charakter navrhované obytné zástavby nepovažuji za zásadně problematický. Za problematické však považuji dopravní řešení, při kterém by byla lokalita obsluhována převážně prostřednictvím ulice Martinovská, bez dalšího plnohodnotného silničního napojení směrem k ulici Kostelecká.“

Požadovali tři věci: aby infrastruktura vznikla dřív než domy, aby existovaly podklady pro rozhodnutí — dopravní studie, kapacity vodovodu a čistírny — a aby nová zástavba respektovala měřítko okolí.

Témata podle počtu lidí, kteří je uplatnili:

Téma	Podatelů
Dopravní napojení nových lokalit Z.48 a Z.131	~48
Minimální výměry pozemků pro rodinné domy	~45
Přesun pásu z lokality Martinovská 2 do Martinovská 1	~40
Termín projednání o prázdninách	~38
Specifický výpočet koeficientu zeleně	~37
Výšková regulace u svazkové školy	15
Zásah do vlastnictví pozemku pod ulicí Zárybská	12

Doprava na Martinovské

Největší blok připomínek se týká toho, kudy bude jezdit doprava z nových lokalit Z.48 (zhruba 65 rodinných domů a 10 dvojdomů) a navazující Z.131.

Podle návrhu má být obsluha vedena přes Martinovskou a Zárybskou. Lidé namítali, že Martinovská už dnes v ranní špičce nestačí, zejména u napojení na Kosteleckou, kde je škola a kde vznikají kolony při vysazování dětí.

Skupina čtyř podatelů (P4, P5, P23, P30) proto požadovala kapacitní dopravní studii se třemi modelovými situacemi: současný stav, stav po zastavění Z.48, a stav po zastavění obou lokalit — s měřením v reálné ranní špičce a s porovnáním varianty s napojením na Kosteleckou a bez něj. K tomu etapizaci, aby potřebná infrastruktura vznikla dřív, než území zatíží doprava.

Dvacet čtyři lidí v další skupině upozorňovalo, že přesun desetimetrového pásu u ulice Větrná z jedné rozvojové lokality do druhé udělá pravý opak toho, co se slibovalo:

„Namísto slibovaného vyvedení dopravního proudu lokality RP.4 mimo stávající rezidenční čtvrť napřímo na ulici Martinovská navrhované administrativní řešení tvoří propletenou tranzitní síť přes stávající obytné uličky.“

Odůvodnění změny přitom u tohoto bodu říká, že cílem posunu hranice je „vytvoření nezbytných územních předpokladů pro koncepční řešení dopravní infrastruktury” a že posun „reálně rozšiřuje prostor pro optimální návrh uličních profilů”. O několik desítek stran dál se týmž lidem odpovídá, že dopravní řešení do územního plánu nepatří a vyřeší ho až regulační plán.

Deset podatelů z ulice Zárybská, kteří jsou spoluvlastníky pozemku pod komunikací, doložilo staršími hlavními výkresy, že dřívější územní plány počítaly s napojením na Martinovskou ve dvou samostatných bodech. Pořizovatel odpověděl, že „odkaz na grafická řešení v již neplatných územních plánech před rokem 2014 není právně relevantní“.

Nejpodrobnější podání (P14) zpracoval advokát. Shrnuje jádro problému:

„Odůvodnění označuje nové napojení za kvalitní, kapacitní a bezkolizní […] Odůvodnění však neobsahuje výpočet dopravní produkce RP.4 a RP.5, její směrové rozdělení, kapacitní posouzení dotčených křižovatek, průzkum intenzit ani vyhodnocení pěší dopravy, hluku a emisí ve stávajících obytných ulicích.“

Svazková škola

Druhá velká skupina — 15 lidí z okolí plochy Z.180 ve Staré Boleslavi, kde má stát svazková škola — se změnou funkce plochy souhlasila. Podmíněně.

Chtěli snížit maximální výšku ze 14 na 12 metrů, stanovit odstup od sousedních domů a izolační zeleň, a rozprostřít dopravu mimo rezidenční ulice. Výslovně napsali, že to není namířeno proti škole, ale proti tomu, aby na ploše mohla později vzniknout jakákoli jiná stavba téže výšky.

„Pokud by byl pro tuto novou a dopravně náročnou funkci ponechán stávající, plošný výškový limit 14 metrů, umožnilo by to výstavbu objektu o extrémní kapacitě.“

Zamítnuto s tím, že na ploše je pravomocné stavební povolení a snižovat limity „na základě hypotézy, že by se škola v budoucnu nerealizovala“, by odporovalo právní jistotě.

Jak byly připomínky zamítnuty

Napříč všemi sedmnácti zamítnutími se opakují tři argumenty:

1. „Nebylo součástí obsahu / zadání změny č. 7b.“
2. „Plochy Z.48 a Z.131 jsou v územním plánu vymezeny již od roku 2014.“
3. „Bude řešeno v navazujícím regulačním plánu RP.4.“

Třetí argument má háček. Návrh regulačního plánu RP.4 se teprve zpracovává a termín jeho veřejného projednání nebyl v době vypořádání oznámen. Lidé tedy dostali odpověď, že se jejich námitkou bude zabývat dokument, který zatím neexistuje — zatímco touto změnou se mění hranice mezi lokalitami, tedy výchozí podmínky onoho budoucího regulačního plánu.

A ještě jedna věc. V devíti z devatenácti vyhodnocení začíná odpověď takto:

„Proti návrhu změny č. 7b územního plánu nelze v souladu s § 97 odst. 4 stavebního zákona podat námitku podle části šesté správního řádu. […] Výše uvedené podání tedy bylo vyhodnoceno jako připomínka.“

Rozdíl není formalita. O námitce se rozhoduje a rozhodnutí lze přezkoumat soudem; připomínka se pouze „vypořádá“. Takto byli přeřazeni i lidé, kteří vlastní pozemky přímo dotčené návrhem.

Projednání o prázdninách

Osmatřicet lidí v pěti skupinách namítlo, že veřejné projednání bylo naplánováno na 8. července — v týdnu hned po státních svátcích 5. a 6. července — a lhůta pro připomínky skončila 23. července, uprostřed dovolených. Někteří uvedli, že se z toho důvodu nemohli projednání zúčastnit.

Namítali také, že pozvánka byla zveřejněna pouze na úřední desce, zatímco jiná veřejná projednání — Houštka, studie Na Dolíku, jednání zastupitelstva — město běžně avizuje v aktualitách na webu.

Požadavek na opakované projednání byl šestkrát odmítnut doslova stejnou větou:

„Činnost veřejné správy je ze své podstaty kontinuální a nelze po správních orgánech požadovat, aby o letních prázdninách pozastavily svoji činnost a nečinily žádné procesní úkony.“

Zákonná lhůta dodržena byla — oznámeno 33 dní předem. Otázka nezní, zda to bylo zákonné, ale zda to byl dobrý nápad, když se projednává dokument, který určí podobu města na dalších deset let.

Co s tím dál

Změna 7b má i dobré stránky. Psali jsme o nich v srpnovém rozboru: zákaz nových ubytoven, zákaz druhé stavební čáry, minimální výměry pozemků, směrování fotovoltaiky na střechy místo na pole. To jsou regulativy, které většina měst nemá.

Problém je v tom, co se do ní nedostalo — a jak se naložilo s lidmi, kteří na to upozornili.

Podání nebyla hysterická ani obstrukční. Byla věcná, konkrétní a v několika případech odborně na vysoké úrovni. Jedno napsal advokát s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, jedno autorizovaná architektka — a ta mimochodem požadovala přísnější regulaci než město, totiž odstupňované minimální výměry pozemků až na 800 m² směrem k okrajům.

Neprošlo ani jedno.

Na zastupitelstvu se budeme ptát na konkrétní vadu, která v dokumentaci zůstala: u plochy T.39 — tedy Ostrůvku, který město kupuje za 51,3 milionu korun a kde má vzniknout kulturní dům se základní uměleckou školou — stanoví závazný výrok maximální zastavěnost 10 %, zatímco srovnávací text, ze kterého vznikne výsledné úplné znění územního plánu, uvádí 60 %. U ostatních tří ploch v téže tabulce hodnoty sedí přesně. Rozdíl je šestinásobný a znamená, že z dokumentu nelze zjistit, co na té ploše vlastně půjde postavit.

Pořizovatel přitom úplně stejný typ vady v tomtéž dokumentu už jednou opravil — u minimálních výměr pozemků, kde ji označil za opravu zjevné nesprávnosti. Budeme žádat, aby totéž udělal i u T.39.

---

Poznámka k transparentnosti: mezi podateli připomínek jsou dva lidé spojení s námi — Ing. Michal Madunický, kandidát za Piráty a Nezávislé, a Ing. Marie Kubáčová, bývalá zastupitelka za Piráty. Jejich podání jsou v rozboru uvedena stejně jako všechna ostatní a ve výsledku se od nich nijak neliší: i jim bylo nevyhověno.