Rozpočet města srozumitelně

Peníze města jsou příjmy, o jejichž použití rozhoduje zastupitelstvo. Největší část je podíl na celostátních daních podle rozpočtového určení daní — daň z příjmů a DPH, dohromady 442 milionů v roce 2025. K tomu daň z nemovitostí, místní poplatky, nájmy a příjmy z majetku. Dohromady zhruba pět šestin rozpočtu.

Účelové dotace jsou peníze poslané na předem daný účel, ze kterých se skládají účty. Město je nemůže použít na nic jiného. V roce 2025 to bylo 137 milionů, tedy zbylá šestina. Největší položkou je příspěvek státu na výkon státní správy — 68 milionů za to, že brandýský úřad vyřizuje agendu za 58 obcí. Dál jsou to peníze kraje na provoz stacionáře, dotace školám nebo hasičům.

Rozdíl je v tom, kdo o penězích rozhoduje. Podíl na daních přiděluje zákon a město s ním hospodaří samo; dotace přicházejí s návodem k použití. Graf níže proto ukazuje jen peníze města — o dotacích zastupitelstvo nerozhoduje a míchat je dohromady by zkreslovalo obraz toho, čemu město dává přednost. Kolik dotace k dané oblasti přitekly, je uvedené pod částkou a v rozbaleném detailu.

Úřad je největší položka, ale ne tak, jak vypadá. Brandýs je obcí s rozšířenou působností a jeho úřad vyřizuje agendu i pro okolní obce. Stát na to posílá souhrnný dotační vztah, v roce 2025 68 milionů korun, a ten je od nákladů úřadu odečtený — je to ze zákona příspěvek přesně na tuhle práci. Zbytek, který zůstává na Brandýsákách, je samospráva: zastupitelstvo, majetek, investiční příprava, komunikace s lidmi.

Skoro polovinu všech investic roku 2025 spolkla jediná stavba — rekonstrukce čistírny odpadních vod za 153,8 milionu, tedy 44 % z celku. Je to zdaleka největší akce, jakou město v posledních letech dělalo, a vysvětluje, proč investice do vody a kanalizace tak vyčnívají.

Druhá největší položka je nástavba šesti tříd na ZŠ Na Výsluní i s vybavením tělocvičny za 65,2 milionu, třetí rekonstrukce ulice Komenského za 42,4 milionu — a to je jedna stavba, i když se ve výkazu dělí na kanalizaci, vozovku, vodovod a osvětlení.

Investiční rok se pozná podle jedné velké stavby, ne podle množství drobností. V roce 2021 to byl parkovací dům U Nádraží za 107 milionů, v letech 2023 a 2024 sportovní hala u ZŠ Palachova za 164 a 94 miliony, v letech 2023 až 2025 čistírna odpadních vod, do které dohromady šlo 348 milionů. Rok 2022 se propadl na 146 milionů právě proto, že žádná taková stavba zrovna neběžela.

Kolik z toho platily dotace, kolísá ještě víc než investice samotné. Ve výkazu jsou peníze z konkrétní dotace vedené na vlastním řádku s účelovým znakem. Sečteno za rok jich v roce 2022 bylo 10 % investic, v roce 2023 naopak 54 %. Investiční rok tedy neměří jen to, kolik měl rozpočet peněz, ale hlavně to, jestli zrovna doběhl nějaký dotační titul.

Berte to jako spodní odhad. Město může část dotačních peněz zaúčtovat i na řádek, který účelový znak v názvu nemá, a z výkazu se to nepozná.

Takhle přiřadit jde 78 % investic — 1 385,5 z 1 785,4 milionu korun za roky 2020 až 2025. Zbytek jsou programy, které k jedné budově přiřadit nejdou: rekonstrukce komunikací jako celek, chodníky, výkupy pozemků, obnova veřejného osvětlení.

Přiřazení je ruční a děláme ho my, ne město. Ve výkazu se jedna stavba píše rok od roku jinak a k tomu se dělí podle zdroje peněz — „ČOV“ a „ČOV dotace UZ 29512“ jsou tentýž bagr. Seznam vzorů je v našem repozitáři a dá se zkontrolovat.

Schválený rozpočet je hrubý odhad, ne plán. Rekonstrukce komunikací měla schválených 7 milionů, během roku se rozpočet zvedl na 36 a utratilo se 19. U chodníků se schválených 22 milionů zvedlo na 50 a skončilo na 21, tedy tam, kde to začalo. Největší akce roku, rekonstrukce kanalizace, měla schválených 212 milionů a proinvestovalo se 184.

Není to samo o sobě chyba — stavby se zdrží, soutěže se opakují, dotace přijde jindy, než se čekalo. Ale znamená to, že z prosincového rozpočtu se toho o skutečném roce moc vyčíst nedá. Kdo chce vědět, co město opravdu dělalo, musí počkat na závěrečný účet.

Zdroj: plnění rozpočtu města za rok 2025. Celkové výdaje z tohoto dokumentu sedí na výkaz odevzdaný ministerstvu financí do jednoho tisíce korun.

Pozor, tady jsou jiná čísla než v grafu na začátku stránky. Ten ukazuje všechny provozní výdaje za rok 2025 — tedy i energie, nákup služeb nebo zimní údržbu. Tahle tabulka bere jen položku opravy a udržování, což je jen část provozu, a počítá průměr za roky 2020–2025.

Proto vycházejí částky nižší. U silnic, chodníků a parkovišť je nahoře 1 117 Kč za celý provoz roku 2025, tady 838 Kč za samotné opravy v průměru. Není to rozpor, jsou to dvě různé věci.

Údržba jde hlavně do infrastruktury, ne do budov. V Brandýse spolykají silnice a chodníky spolu s vodou a kanalizací zhruba tři pětiny všech peněz na opravy, na budovy škol, bytový fond a památky jde dohromady kolem šestiny. To odpovídá tomu, že město vlastní stovky kilometrů sítí a silnic, kde se opravuje pořád a po částech, kdežto budovy se řeší velkými rekonstrukcemi — a ty už nejsou opravy, ale investice.

Podíly se ale mezi městy liší a platí tu stejná výhrada jako u provozních výdajů: co jedno město zaúčtuje pod silnice, druhé může mít pod komunálními službami. Rozdíly v jednotlivých řádcích proto berte jako orientační, spolehlivý je hlavně poměr infrastruktury k budovám.

Pozor na to, jak se ten poměr dá číst. Odpisovou sazbu si každé město nastavuje samo a liší se i skladbou majetku — pozemky se neodepisují vůbec. Brandýs odepisuje 1,74 % hodnoty majetku ročně, Čelákovice 1,56 %, Říčany 1,40 %. Kdo odepisuje pomaleji, tomu vyjde poměr investic k odpisům lépe, aniž by investoval víc.

Když všechna tři města přepočítáme na stejnou odpisovou sazbu, rozdíly zmizí: Brandýs 4,63, Čelákovice 4,64, Říčany 4,21. Jinými slovy — rozdíly v tabulce výše nevypovídají o tom, kdo investuje víc, ale hlavně o tom, kdo jak rychle odepisuje. Bereme to jako poučení: ani tenhle ukazatel není tak tvrdý, jak na první pohled vypadá.

Proč zrovna Čelákovice a Říčany. Obě leží stejně jako Brandýs v okrese Praha-východ, obě rostou stejnou příměstskou dynamikou a obě mají podobnou skladbu povinností. Srovnávat se s městem v jiném kraji a s jinou strukturou městských firem by nic neřeklo.

A abychom předešli otázce: v tomhle srovnání nevycházíme nejlépe. Vybrali jsme si měřítko, které nám nelichotí, protože jinak by celá stránka neměla smysl.

Zdrojem je výkaz FIN 2-12 M o plnění rozpočtu, rozvaha a výkaz zisku a ztráty — všechno z Monitoru státní pokladny ministerstva financí. Počty obyvatel jsou z Českého statistického úřadu, vždy k 1. lednu. Postup i skript, kterým se čísla počítají, jsou veřejné v našem repozitáři, takže si je můžete přepočítat.

Jména staveb a částky u jednotlivých akcí jsou odjinud — z závěrečných účtů města za roky 2020 až 2025. Monitor totiž zná jen paragrafy rozpočtové skladby, ne to, že paragraf 2321 znamená čistírnu odpadních vod. Obě řady jsme proti sobě zkontrolovali: celkové výdaje z účtů města sedí na výkaz odevzdaný ministerstvu v každém roce do jednoho milionu korun, tedy na necelou desetinu procenta.

Odpisy nejsou totéž co fyzické opotřebení. Jsou to účetní čísla podle odpisového plánu, který si město v mezích předpisů nastavuje samo. Pozemky se neodepisují vůbec a majetek, který je už odepsaný, dál slouží, ale do odpisů se nepromítá. Ukazatel proto dobře řadí města mezi sebou, ale neříká, v jakém stavu ty budovy a silnice doopravdy jsou.

Co čísla neumí. Město platí část práce svým firmám — technické služby jsou společnost s ručením omezeným a do rozpočtu města se promítnou jen jako nákup služeb. Kolik z toho je zeleň a kolik silnice, z rozpočtu nevyčtete. Provozní výdaje po kategoriích proto srovnáváme jen v čase u Brandýsa, kde se účtuje stejně, a ne mezi městy.

Pozor na rok 2025 u sociálních služeb a úřadu. Město od toho roku účtuje platy sociálních pracovníků na sociální paragrafy, dřív byly vedené pod úřadem. Ukazuje to i dotace: stejný účelový znak, který v letech 2022 až 2024 chodil na úřad, míří od roku 2025 na sociální péči. Skok u sociálních služeb z 1 213 na 2 304 korun na obyvatele tedy není nárůst nákladů, ale přesun mezi kolonkami. Proč k němu došlo, nevíme.

Vlastních peněz se to naštěstí netýká. Přesunul se náklad i dotace, která ho kryje, takže se navzájem vyruší — údaj „peníze města“ u obou kategorií po celou dobu plynule pokračuje. Je to shodou okolností dobrý argument pro to, proč je na téhle stránce hlavním číslem.

Roky 2020 a 2021 rozdělit neumíme. Výkaz pro ně neobsahuje tabulku transferů, ze které se pozná, co zaplatila dotace. Průměry vlastních výdajů proto počítáme až od roku 2022.

Proč je to rozdělené takhle. Opravy a udržování jsou v rozpočtu samostatná položka, takže se dají spočítat přesně. Jsou to peníze, které jdou do majetku, co město už má — opravená střecha školy, vyspravená silnice, natřené zábradlí.

Nákup služeb je ošidnější. Platí se z něj i městským firmám, a technické služby jsou v Brandýse společnost s ručením omezeným. Část toho, co je fakticky údržba, se tedy skrývá právě tady a číslo u oprav je spodní odhad, ne celá pravda.

A jedna věc, kterou z rozpočtu vyčíst nejde. Uvnitř investic se nedá odlišit nová stavba od rekonstrukce té stávající — rozpočtová skladba na to nemá kolonku, obojí je stejná položka. V roce 2025 ležela v této jediné položce většina všech investic města. Kdo tvrdí, že to z veřejných dat rozklíčoval, buď to odhaduje, nebo má data přímo z úřadu.