Obchvat Brandýsa a přeložka II/610: zapněte si je v našem modelu

Kdo jede ve špičce přes Masarykovo náměstí, ví, jak vypadá průtah městem, které nemá obchvat. Přitom obchvat Brandýsa se plánuje desítky let, jeho první část u Záp už dokonce stojí — a o navazujících etapách se mluví tak dlouho, že jim málokdo věří. Proto jsme udělali něco jiného než další slib: plánované stavby jsme přidali do našeho interaktivního dopravního modelu. Jedním kliknutím si je zapnete a uvidíte, kam se doprava přelije.

Co se plánuje

Kolem dvojměstí se připravují tři velké dopravní stavby:

Dokončení obchvatu Brandýsa (přeložka II/101). První část — obchvat Záp, 1,7 km od okružní křižovatky u D10 směrem na Mstětice — se stavěla od března 2020 a dnes už slouží. Navazující etapy mají vést od téže okružní křižovatky západně kolem Vrábí a Hrušova až na Kralupskou ulici (silnici II/101 směr Kostelec nad Labem), se spojkou k dálnici D10. Auta od Prahy, od Kostelce i od Záp by tak objela město, místo aby se protlačila Masarykovým náměstím a Kosteleckou.

Přeložka silnice II/610. Hlavní radiála od Prahy dnes prochází přímo obcemi Podolanka a Dřevčice. Nová stopa je obchází severem: od mimoúrovňové křižovatky Vinoř na budoucím Pražském okruhu vede polem severně od Podolanky, mezi Brázdimem a Popovicemi (s úrovňovým křížením silnice na Brázdim) a napojuje se na obchvat II/101 u západního vjezdu do Brandýsa. Podle oficiálního modelu jde o stavbu s vůbec největším přínosem pro naši oblast.

Pražský okruh (SOKP 520) a Přezletická spojka II/244. Úsek okruhu Březiněves–Satalice a nová severojižní silnice u Veleně řeší především dopravu Prahy a obcí těsně za její hranicí. Brandýsu pomohou nepřímo — stáhnou tranzit z radiál.

Co říká oficiální model

IPR Praha a TSK hl. m. Prahy zpracovaly v roce 2022 modelové posouzení všech těchto staveb (celý dokument v PDF). Pro dvojměstí z něj plynou tři čísla:

• Přeložka II/610 převezme na novou stopu 14 500 vozidel denně; průtahům Podolankou a Dřevčicemi se uleví o 3 900 až 4 200 vozidel denně.
• Přezletická spojka uleví Mratínu, Sluhám a Veleni o 3 000 až 9 500 vozidel denně — k Brandýsu ale mírně přitíží radiálu od Brázdimu.
• Pražský okruh samotný sníží provoz na radiálách u Brandýsa řádově o 1 000 až 2 600 vozidel denně. Velká čísla se odehrají uvnitř Prahy.

Jinými slovy: okruh je pražská stavba. Úlevu centru Brandýsa přinesou především obchvat II/101 a přeložka II/610 — stavby, o které se musí hlásit kraj a město.

Co ukazuje náš model

Oficiální kartogramy jsou statické obrázky pro rok 2050. Náš model počítá dnešní dopravu — je kalibrovaný na všech 23 sčítacích profilech ŘSD v okolí dvojměstí — a plánované stavby do něj teď jdou zapnout jako přepínač. Co vyjde pro odpolední špičku:

• Obchvat II/101 na sebe stáhne zhruba 1 100 vozidel za hodinu. Centru Brandýsa — Masarykovu náměstí, Kostelecké a Petra Jilemnického — se uleví o 670 vozidel za hodinu, tedy zhruba o polovinu dnešního provozu. Uleví se i ulici Ivana Olbrachta a průmyslové zóně u Vrábí.
• Přeložka II/610 převezme ~830 vozidel za hodinu z průtahu Dřevčicemi a Podolankou — prakticky celý tah od Prahy. Díky křížení se silnicí na Brázdim uleví i Brázdimské a už sama o sobě sníží provoz v centru Brandýsa o ~320 vozidel za hodinu.
• Obě stavby dohromady ušetří síti 74 vozohodin za jedinou špičkovou hodinu a odlehčí centru o ~700 vozidel za hodinu.

Znaménka i řády se shodují s oficiálním modelem. Naše čísla jsou nižší — počítáme dnešní poptávku bez výhledového růstu, a to schválně: chceme ukázat čistý efekt stavby, ne kouzlit s prognózami.

Skutečná trasa přeložky II/610 podle situace stavby: začíná na mimoúrovňové křižovatce Vinoř na budoucím Pražském okruhu (vlevo dole), vede polem severně od Podolanky, úrovňově kříží silnici na Brázdim a u západního vjezdu do Brandýsa se napojuje na obchvat. V našem modelu je trasa zjednodušená — Pražský okruh v něm zatím není, takže přeložka začíná tam, kde do modelované sítě vstupuje doprava od Prahy.

Jak jsme to počítali

Nové silnice jsme do modelu zakreslili podle koridorů Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a návrhových tras v OpenStreetMap; kapacity a rychlosti odpovídají návrhové kategorii S 9,5/80 (stejné, v jaké se postavil obchvat Záp). Model pak nechá každé auto vybrat si nejrychlejší trasu — a když se někde tvoří kolona, doprava se rozlije jinam, přesně jako v realitě.

Poctivost vyžaduje dodat: trasy jsou orientační, budoucí síť nejde kalibrovat na měřená data a model nezachycuje indukovanou dopravu (nová silnice časem přitáhne i cesty, které se dnes nekonají). Kompletní metodika, srovnání s oficiálním modelem i přiznaná omezení jsou v dokumentaci modelu.

Co z toho plyne

1. Obchvat II/101 a přeložka II/610 jsou pro dvojměstí nejdůležitější dopravní stavby. Ne okruh, ne tunely v Praze — tyhle dvě silnice. Město musí jejich přípravu u Středočeského kraje aktivně tlačit: územní rezervy, výkupy, projektová příprava.
2. Obchvat dává smysl i po částech. Etapa od D10 po Pražskou uleví centru výrazně už sama o sobě — nemusíme čekat na přemostění na Kralupskou.
3. Do té doby se dá pracovat s tím, co máme. Model ukazuje, které ulice nesou zbytnou dopravu už dnes — a právě tam mají smysl úpravy křižovatek, přechody a zklidnění.

Vyzkoušejte si to

Nevěřte nám — klikejte. V dopravním modelu přepněte na „Simulace proti normálu” a v panelu zapněte plánované stavby, nebo rovnou otevřete připravené odkazy:

• Obchvat Brandýsa (II/101)
• Přeložka II/610
• Obě stavby najednou

Modré ulice jsou ty, kterým se uleví. Až budete příště stát v koloně na náměstí, budete přesně vědět, co tam chybí.