Městská hromadná doprava pro Brandýs – Starou Boleslav

Proč zrovna takto

Linka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště města a obě železniční stanice, takže funguje i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.

Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestup na L1 je možný na třech místech — u brandýského nádraží, na náměstí a u gymnázia.

Zastávky nejsou umístěny odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počtem obyvatel: prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je náměstí v Brandýse (1 945 obyvatel do 400 m), následuje nemocnice a nádraží.

Kolik to stojí

Počítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče, na 252 pracovních dnů a 113 víkendů a svátků v roce. Oběh vozu je dvojnásobek jízdní doby plus osm minut na obraty — z toho vychází potřebný počet vozidel pro daný interval.

Slabě osídlené lokality — Popovice (120 obyvatel ve spádu), Vestecká × Lesní (327) nebo Mělnická × Gen. Lišky (114) — nemusí obsluhovat každý spoj. Obsluha každým druhým spojem ušetří ve variantě V2 zhruba 40–50 tisíc vozokilometrů ročně, tedy 2–3 miliony korun.

Doporučení

Začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval na školním jádru, celodenní obsluha, víkend omezeně. Ročně 11–13 milionů korun. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost počítáním cestujících a podle výsledku dokoupit čtvrtý vůz — tím se síť posune na V2 s dvacetiminutovou špičkou.

Školní linka pro nové školy ve Staré Boleslavi

Ve Staré Boleslavi vznikají v sousedství dvě nové školy. Na pozemku mezi ulicemi Třebízského a Lhotecká staví svazek čtrnácti obcí svazkovou základní školu pro 960 žáků s otevřením v roce 2028. Kousek severněji, u křižovatky Táhlá × Třebízského, vzniká škola Educampus — základní škola pro 180 žáků s výhledem na 240 včetně mateřské a střední školy, otevření se plánuje na rok 2027.

Děti z třinácti okolních obcí se do školy musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí — nejezdí v časech, které školám vyhovují, a část obcí spojují jen nepřímo. Návrh proto počítá se čtyřmi svozovými okruhy, které jedou ráno jednou ke školám a odpoledne ve třech termínech zpět, podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny či kroužků. Dvanáct obcí obsluhují okruhy přímo, třináctou — Záryby — pokrývá stávající regionální linka 482 s přestupem, viz níže.

Zásadní podmínkou návrhu je, že žádná jízda nesmí trvat déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Rozdělení na čtyři okruhy vychází právě z tohoto limitu: nejdelší jízda trvá 30 minut, nejkratší 20.

Obě školy leží na téže ulici Třebízského, 620 metrů od sebe. Okruhy proto obsluhují obě zastávky za sebou — nejprve Educampus (Táhlá × Třebízského), pak svazkovou školu (Okružní × Třebízského). U severních okruhů S1 a S2 leží Educampus přímo po směru jízdy, takže druhá zastávka nestojí ani minutu navíc; u okruhů přijíždějících z jihu prodlouží jízdu o tři minuty.

Proč čtyři okruhy a ne jedna linka

Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes 40 kilometrů a jela více než hodinu a půl. Děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno a strávily v autobuse víc času než na první vyučovací hodině. Ani rozdělení na tři okruhy nestačilo — východní rameno vycházelo na 52 minut, což je pro školní svoz nepoužitelné.

Rozdělení není libovolné, vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčové omezení je Labe a Jizera. Nejnázorněji to ukazuje úsek mezi Skorkovem a Novým Vestcem: vzdušnou čarou jsou blízko, ale silnicí je to 8,1 kilometru a přes patnáct minut, protože se musí objet vodní tok. Právě tenhle jediný úsek dělal z východního okruhu padesátiminutovou jízdu.

Řešením bylo rozdělit obce podle břehu. Skorkov a Sojovice leží severně, Káraný a Nový Vestec jižně — každá dvojice teď jede vlastním okruhem a žádný autobus nemusí objíždět řeku. U okruhu S3 navíc pomohlo obrátit pořadí: Skorkov → Sojovice trvá 27 minut, zatímco opačné pořadí 30.

Záryby řeší přestup, ne vlastní autobus

Právě kvůli Labi by samostatný svoz Záryb byl neúměrně drahý — vlastní vůz kvůli jedné obci. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482 (Brandýs n. L.-Stará Boleslav, aut. st. – Mělník), která má v obci zastávky Záryby a Záryby,Martinov a končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi.

Okruh S4 proto končí na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi, kde na něj děti ze Záryb přestoupí z linky 482 a dojedou ke školám. Přestupní zastávka je na tomto okruhu záměrně — S4 je jižní rameno, které kolem stanoviště projíždí cestou ke školám, takže zajížďka nestojí prakticky nic navíc. Ušetří to autobus, který by kvůli jediné obci musel objíždět Labe.

Jízdní řád

Ráno vyjíždí každý okruh tak, aby byl u druhé školy nejpozději v 7:45. Educampus obsluhuje zastávka o dvě minuty dřív. Odpoledne se jede třikrát, aby na spoj dosáhly děti s různě dlouhým vyučováním i ty, které chodí do družiny nebo na kroužky. Odpoledne se pořadí obrací — autobus vyjíždí od svazkové školy a Educampus nabírá cestou ven.

Díky rozdělení na čtyři okruhy vyjíždějí autobusy z nejvzdálenějších obcí až kolem čtvrt na osm — děti tak nemusí vstávat o hodinu dřív jen kvůli dojíždění.

Okruh S4 zastavuje na autobusovém stanovišti krátce před sedmou čtyřicet, aby na něj stihly přestoupit děti ze Záryb přijíždějící linkou 482. Konkrétní časy je nutné sladit s jízdním řádem linky 482, až budou známy rozvrhy obou škol — návaznost přestupu je podmínkou, aby celé řešení fungovalo.

Náklady

Čtyři jízdy denně na každém okruhu (jedna ranní, tři odpolední) dávají 265 vozokilometrů denně. Při 185 školních dnech v roce to je zhruba 49 tisíc vozokilometrů ročně, tedy při sazbě 50–60 Kč za kilometr 2,5 až 2,9 milionu korun ročně. Obsluha druhé školy vyšla na 3,2 kilometru navíc v každé jízdě, což je proti obsluze jediné školy zhruba sto tisíc korun ročně — za to, že spoj sveze děti do obou škol.

Odbavení Záryb přestupem místo vlastního závleku ušetří jeden autobus i s řidičem, což je při dnešním nedostatku řidičů podstatnější než ušetřené kilometry. Cenou za úsporu je přestup, který u malých dětí vyžaduje dozor — viz poznámka níže.

Dodržení třicetiminutového limitu stojí zhruba 400 tisíc korun ročně navíc proti variantě se třemi delšími okruhy. Je to ale cena za to, aby linku děti skutečně používaly — svoz, do kterého si nikdo nesedne, by byl utracený celý rozpočet.

Kde na to vzít: svoz zaplatí stát, ne městská pokladna

Svoz nevyžaduje nové peníze z městského rozpočtu. Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — tedy o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Ministerstvo financí pro rok 2026 uvádí zhruba 36 800 Kč na jednoho přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak do rozpočtu města přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících z okolních obcí chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na 13 milionů korun ročně, což je asi pětinásobek toho, co stojí celý svoz.

Financování linek je tedy plně pokryto příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotační titul, o který je nutné žádat, ani o peníze, které by se odebraly jiným investicím — je to nárokový příjem plynoucí ze zákona o rozpočtovém určení daní.

Zbývající náklad by se měl dělit mezi členské obce svazku — nejspíš podle počtu dovážených žáků. Educampus je soukromá škola, takže na jeho podílu na nákladech je potřeba se domluvit zvlášť; nabízí se rozdělení podle skutečného počtu dovážených dětí do každé ze škol. Část nákladů lze pravděpodobně pokrýt z krajského příspěvku na dopravní obslužnost, protože okruhy by mohly být zapojeny do systému PID jako školní spoje.

Jak jsme na tom proti jiným městům

• Říčany (~16 tis. obyvatel): MHD zdarma od roku 2018, pět linek plus školní, až devět midibusů, zhruba 30 mil. Kč ročně.
• Kolín: celá síť městské dopravy bezplatná od roku 2023.
• Třeboň: jedna linka, zhruba 0,55 mil. Kč ročně.
• Menší města s dotovanou MHD se běžně pohybují kolem 9 mil. Kč ročně.

Brandýs má 19 tisíc obyvatel. S variantou V2 by se vešel výrazně pod říčanský standard při srovnatelné špičkové obsluze; V3 je realistický startovní kompromis.