Plán na zavedení městské hromadné dopravy a školních autobusů

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav má 20 000 obyvatel a žádnou vlastní městskou hromadnou dopravu. Kdo nemá auto, dostane se z Vrábí do nemocnice nebo ze Zahradního Města na nádraží jen pěšky. Připravili jsme proto konkrétní plán dvou městských linek a školního svozu pro novou svazkovou školu — i s propočtem, co by to stálo a z čeho se to dá zaplatit.

➜ Podrobná mapa linek, zastávek a jízdních řádů

Dvě linky, které pokryjí město

Linka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště a obě železniční stanice — funguje tedy i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.

Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestoupit mezi linkami jde na třech místech.

Zastávky nejsou umístěné odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počty obyvatel — prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti do 400 metrů nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je brandýské náměstí s 1 945 obyvateli ve spádu, následuje nemocnice a nádraží. Trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, nejde o schéma nakreslené od stolu.

Školní autobusy: čtyři okruhy do třiceti minut

Ve Staré Boleslavi vznikají dvě nové školy — svazková základní škola pro 960 žáků, kterou staví svazek čtrnácti obcí, a soukromá škola Educampus. Děti z třinácti okolních obcí se do nich musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí. Slíbili jsme, že to vymyslíme. Tady je konkrétní představa: děti rozvezeme autobusy, rodiče nebudou taxikařit, město doprava nezatíží a nebude ho to stát nic navíc.

Navrhujeme čtyři svozové okruhy, které ráno jednou svezou děti ke školám a odpoledne je ve třech termínech rozvezou zpět — podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny.

Zásadní podmínkou bylo, aby žádná jízda netrvala déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes čtyřicet kilometrů a jela hodinu a půl; děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno.

Rozdělení na čtyři okruhy vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčovým omezením je Labe a Jizera — mezi Skorkovem a Novým Vestcem je to vzdušnou čarou kousek, ale silnicí přes osm kilometrů a patnáct minut, protože se musí objet řeka. Proto jsme obce rozdělili podle břehů.

Zvláštní případ jsou Záryby. Leží na jižním břehu Labe a k sousednímu Borku jsou vzdušnou čarou tři kilometry, ale silnicí přes nejbližší most patnáct kilometrů a osmadvacet minut. Vlastní autobus kvůli jedné obci by byl neúměrně drahý. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482, která končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi — okruh S4 tam proto zastavuje a děti přestoupí.

Kolik to stojí a odkud na to

Počítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče.

Školní linka město nebude stát nic navíc

U školního svozu je financování vyřešené. Provoz čtyř okruhů vyjde na 2,5 až 2,9 milionu korun ročně.

Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs.

Ministerstvo financí uvádí pro rok 2026 zhruba 36 800 Kč na přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak městu přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na třináct milionů korun ročně, tedy asi pětinásobek nákladů na celý svoz.

Financování školních autobusů je tedy plně kryté příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotaci, o kterou je nutné žádat, ale o nárokový příjem ze zákona.

U městských linek je to na rozhodnutí zastupitelstva

Městská doprava je jiný případ — tu je potřeba zaplatit z rozpočtu města. Připravili jsme pět variant podle rozsahu provozu:

Doporučujeme začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval, celodenní obsluha, víkend omezeně. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost a podle výsledku přidat čtvrtý vůz.

Pro srovnání — Říčany s šestnácti tisíci obyvateli provozují MHD zdarma s pěti linkami za zhruba třicet milionů ročně. Brandýs by se i s dražší variantou V2 vešel výrazně pod tento standard.

Kde ty peníze hledat. Nejde o malou částku a je poctivé říct, že by musela odněkud přijít. Vidíme dva směry. Prvním je odpadové hospodářství, které městu prodělává mnoho milionů korun ročně — v roce 2022 to bylo devatenáct milionů, takže ztráta rychle roste. Máme připravenou strategii, jak ji systematicky snižovat: motivační platby za objem popelnice, zahuštění třídících stání, evidence nádob, ne jen tupé zdražování, jaké udělalo staré zastupitelstvo. Dnes recyklujeme 35 % odpadu, přestože bychom měli být na šedesáti. Každý ušetřený milion je milion, který může jít do dopravy.

Druhým směrem jsou dotace na vozidla. Nákup autobusů se z městského rozpočtu platit nemusí — Integrovaný regionální operační program i Modernizační fond podporují pořízení bezemisních autobusů zhruba z poloviny. Provozní ztrátu sice nepokryjí, ale investici do vozového parku ano.

Třetím směrem bude celková reorganizace dopravy v našem městě, zejména s ohledem na zavedení parkovacích zón, se kterou počítáme. Tím vybereme prostředky nejenom na zlepšení parkování, ale obecně na další zlepšení dopravy.

V každém případě ale sázíme především na úspory a dotace a na variantu začlenění MHD do současné dopravní infrastruktury kraje a Prahy.

Nechceme tvrdit, že MHD nebude nic stát. Bude — a je to věc politického rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. Chceme ale ukázat, že to není nemožné a že peníze v městském rozpočtu jsou, pokud se s nimi hospodaří lépe.

Co dál

Plán je připravený k projednání. Přesné polohy zastávek je nutné projednat s obcemi podle toho, kde je bezpečné nástupiště a otočka pro autobus. Jízdní řády se doladí, až školy zveřejní rozvrhy. U Záryb je potřeba domluvit návaznost linky 482 a dozor při přestupu mladších dětí.

Jedna věc ale spěchá už teď: stanovy svazkové školy z června 2024 příjem z rozpočtového určení daní mezi zdroji financování vůbec neuvádějí — vznikly dřív, než nařízení vlády svazkové školy zvýhodnilo. Až se stanovy budou kvůli tomu upravovat, je vhodné rovnou zakotvit i školní svoz jako uznatelný náklad. Změna vyžaduje souhlas všech čtrnácti obcí, takže je snazší ji prosadit teď než poté, co peníze začnou téct.

Co vy, jste pro městskou hromadnou dopravu, nebo si dojedete autem?