Poctivost především: dvě roviny slibů

Komunální programy běžně míchají dvě různé věci a je to past. My je důsledně oddělujeme:

• Co rozhodne, zaplatí a udělá město samo - k tomu se zavazujeme s termínem a měřitelným cílem.
• Co staví kraj, Správa železnic, ŘSD nebo ministerstvo - obchvat, železnice, přeložky, dálnice. Tam slibujeme aktivní prosazování, přípravu území a součinnost, ale nikdy termín otevření. Ten město neovlivní a slibovat ho by bylo lhaní.

Co o dopravě ve městě víme

Rozhodovat se má podle dat, ne podle dojmů. Co říkají dostupné podklady:

Obchvat pomůže, ale nespasí všechno sám. Oficiální dopravní model IPR Praha a TSK ukazuje, že podstatná část odlehčení severovýchodního okolí Prahy včetně směru na Brandýs přijde až se zprovozněním chybějícího úseku Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi - a ten dnes nemá ani vyřešenou trasu. Říkáme to dopředu: obchvat sníží tranzit ve městě, plný efekt ale nastane až po dostavbě Pražského okruhu, jehož termín město neovlivní. O to důležitější je, co uděláme my sami v centru.

Rychlejší silnice do Prahy přivede k městu novou dopravu. Podle stejného modelu přinese plánovaná přeložka silnice II/610 na novou trasu řádově čtrnáct a půl tisíce vozidel denně a na příjezdech k Brandýsu nárůst v řádu tisíců vozidel. Ta auta někde skončí - a bez parkovací politiky a jasného rozhodnutí, kudy se do centra vjíždí, se část přínosu obchvatu rozplyne. Naše podpora přeložky je proto podmíněná řešením navazující dopravy ve městě.

Nákladní doprava má svůj baseline. Na hlavních tazích kolem Brandýsa jede podle modelu řádově stovky až přes tisíc těžkých vozidel denně. To je výchozí číslo, vůči kterému půjde doložit, co obchvat a zákaz tranzitu skutečně přinesly.

Aktuální oficiální čísla nebudou. Výsledky celostátního sčítání dopravy 2025 se reálně zveřejní až kolem roku 2027. Proto zavedeme vlastní pravidelné sčítání na klíčových profilech ve městě, včetně rozlišení nákladních vozidel, a náš digitální dopravní model zkalibrujeme proti oficiálním hodnotám IPR a TSK. Sběr dat je nejlevnější položka celé strategie - a bez něj se za čtyři roky nedá doložit vůbec nic.

Cíle, které půjde změřit

Každý cíl má ukazatel. První krok je změřit výchozí stav - právě proto data stojí na začátku strategie, ne na konci.

Co uděláme vlastními silami

1. Zklidnění centra po dokončení obchvatu

Obchvat Brandýsa staví Středočeský kraj s plánovaným dokončením v roce 2028. Město musí být připravené dřív, ne až kamiony pojedou dál: opatření obecné povahy pro zákaz tranzitní nákladní dopravy začneme projednávat s policií a krajem už v roce 2027. Předem definujeme výjimky (zásobování, stavby, svoz odpadu, zemědělská technika), aby se zákaz nerozpadl na desítku ad hoc úlev, a připravíme vymáhání - bez kontroly je značka jen plech. Následovat budou fyzické úpravy: zúžení, zpomalovací prvky, bezpečnější křižovatky. A říkáme i to, co z toho lidé dostanou: klidnější centrum, kde se dá přejít ulice, zaparkovat a dojít k lékaři i na úřad.

2. Parkovací politika s výnosem zpět do dopravy

Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón. Zavedeme je po etapách a s jednoduchým pravidlem: každá koruna vybraná na parkovném jde zpět do dopravy - do úprav parkovacích míst, oprav komunikací a veřejné dopravy. K tomu patří rezidentní parkování v obytných čtvrtích, P+R u nádraží (klíčové, až přijde železnice, ale užitečné už dnes), kryté stojany B+R pro kola u nádraží a škol a parkovací standard pro novou výstavbu v územním plánu - aby poptávku po stání z nových developerských projektů neplatilo město ze svého.

3. Městská hromadná doprava a školní autobusy

Jediná kapitola, kde nezačínáme od nuly, ale od hotového plánu: dvě městské linky s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyři školní svozové okruhy pro děti z okolních obcí. Doporučujeme startovní variantu se třemi vozy za 11 až 13 milionů korun ročně jako pilot s vyhodnocením obsazenosti po roce. Úpravu stávajících regionálních linek jsme prověřovali - je zdlouhavá a nejistá, proto chceme vlastní pilotní provoz, ideálně začleněný do systému PID s nulovým tarifem, aby linky byly ve vyhledávačích spojení a měli jsme data o využití. Školní svoz je plně krytý příjmem ze státního rozpočtu, který městu vznikne díky svazkové škole. Podrobnosti ve strategii MHD a v článku s propočty.

4. Město prostupné pěšky, na kole i na koloběžce

Pěší a cyklodopravu neřešíme odděleně - cyklokoncepce z roku 2023 počítá s koridory pro kolo, koloběžku i chůzi mimo hlavní silnice. Hlavní cíl zní: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. První balík opatření je jen za cenu dopravních značek: cykloobousměrky, zóny 30, legalizované chodníkové stezky u škol, pilotní školní ulice. K tomu údržba tras i v zimě - neudržovaná stezka v listopadu přestává existovat. Lávka přes Labe se už staví podle návrhu, který jsme připravili; navázat musí lávka přes plavební komoru. Jak přesně to provedeme, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty.

5. Konec věčně rozkopaného města

Máme hotový návrh zásad pro výkopy v komunikacích: koordinační kalendář se správci sítí, poplatky za zábor motivující ke zkrácení prací, záruky za kvalitu obnovy povrchu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme jejich přijetí jako závazného dokumentu rady, ne jen doporučení. Každá plánovaná uzavírka se navíc před povolením prověří v dopravním modelu, aby se nepotkaly dvě uzavírky na jedné objízdné trase.

6. Rozhodování podle dat

Náš digitální dopravní model už dnes umí simulovat uzavírky a jejich dopady v prohlížeči a je zkalibrovaný na sčítání dopravy ŘSD - jak počítá a co neumí, popisuje metodika. Doplníme ho vlastním sčítáním a použijeme všude, kde se rozhoduje o omezení provozu. A jednou ročně vydáme veřejnou zprávu o plnění téhle strategie - s čísly, ne s přívlastky.

Co budeme prosazovat u kraje a státu

U staveb mimo naši kompetenci slibujeme maximální podporu, přípravu území a tlak na termíny - ne data otevření.

Obchvat: součinnost při stavbě, koordinace uzavírek přes dopravní model a hlavně včasná příprava navazujícího zklidnění centra (viz výše).

Železnice: projekt s parametry, které by město proměnily - cesta do centra Prahy ze zhruba padesáti minut na 17 až 26 minut, interval 15 minut. Role města: aktivní prosazování, ochrana koridoru v územním plánu a příprava navazující infrastruktury (P+R, B+R, napojení MHD na budoucí zastávku). Realizace se podle předběžných odhadů odhaduje na roky 2031 až 2033 a závisí na kapacitě pražského uzlu - proto žádné sliby termínů, ale poctivá práce na tom, aby projekt nezastavila nepřipravenost na naší straně.

Přeložka II/610: podpora podmíněná řešením dopravy, kterou k městu přivede (viz data výše). Město už požádalo o koordinaci se železničním plánováním.

Z čeho to zaplatíme

Neslibujeme vzdušné zámky. Městské linky MHD ve startovní variantě stojí 11 až 13 milionů ročně - to je politické rozhodnutí, které chceme financovat z narovnání ztrátového odpadového hospodářství, z dotací na bezemisní vozidla (IROP, Modernizační fond hradí zhruba polovinu pořízení) a z výnosů parkovacích zón. Školní svoz (2,5 až 2,9 milionu ročně) je krytý nárokovým příjmem ze státního rozpočtu. Rychlá opatření pro pěší a cyklisty jsou řádově za cenu dopravního značení. Investice do stezek a úprav ulic budeme skládat z dotací SFDI a krajských programů. A pokud nebude na všechno najednou, platí pořadí: bezpečnost dětí, pak veřejná doprava, pak komfort.

Kdo to uhlídá

Většina měst neselhává na nápadech, ale na tom, že úkol nikdo nevlastní. Na radnici proto vznikne role dopravního koordinátora s jasným mandátem, dopravní komise dostane skutečnou agendu a jednou ročně předložíme veřejnou zprávu o plnění strategie - co se změřilo, co se stihlo, co ne a proč.

A nová výstavba?

Brandýsko roste a každý nový development generuje dopravu. Podmínkou pro developery budou plánovací smlouvy: napojení nových lokalit na MHD a síť pěších a cyklo koridorů, parkovací standard a ochrana koridorů pro železnici a přeložky. Co se zastaví špatně, už nikdo neopraví.

Strategie není seznam přání - je to plán s daty, penězi a odpovědností. Velkou část jsme už odpracovali: plán MHD, cyklokoncepce, zásady pro výkopy i dopravní model existují a můžete si je projít. Zbytek je vůle to spojit dohromady a dotáhnout.

➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde

1. Centrem se valí tranzit a kamiony

Obchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.

2. Bez auta se po městě nedostanete

Dvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.

3. Děti se do školy bezpečně nedostanou

Většina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.

4. Město je věčně rozkopané

Silnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.

5. Parkování neřídí nikdo

Centrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.

6. Rozhoduje se od stolu, bez dat

Poslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.

A vlak?

Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.

Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.

➜ Interaktivní plán MHD: mapa linek, zastávky a jízdní řády

Co navrhujeme

Dvě městské linky. Linka 1 je páteř sever-jih: od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Linka 2 doplňuje zbytek: Popovice, Královice, Na Zápskou, jižní nákupní zónu a Mělnickou. Celkem 25 zastávek umístěných podle toho, kde v docházkové vzdálenosti bydlí nejvíc lidí - trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, ne schéma od stolu.

Čtyři školní svozové okruhy pro děti ze třinácti okolních obcí do nových škol ve Staré Boleslavi. Žádná jízda netrvá déle než třicet minut a financování je kryté nárokovým příjmem ze státního rozpočtu, který městu vznikne právě díky svazkové škole. Školní svoz tedy město nebude stát nic navíc.

Náklady na městské linky poctivě. Propočítali jsme pět variant provozu; doporučujeme startovní variantu se třemi vozy a třicetiminutovým intervalem ve špičce za 11 až 13 milionů korun ročně, s vyhodnocením obsazenosti po roce provozu. Peníze vidíme v narovnání ztrátového odpadového hospodářství, v dotacích na bezemisní vozidla a ve výnosech z reorganizace parkování.

Kde se dozvíte víc

• Interaktivní plán na /doprava/mhd/ - mapa obou linek, všech zastávek, svozových okruhů a jízdní řády.
• Článek s podrobným vysvětlením a financováním - proč zrovna tyhle trasy, co stojí které varianty a odkud vzít peníze.

Plán je připravený k projednání se zastupitelstvem, obcemi i krajem. Je to politické rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. My říkáme ano - a víme jak.

Městská MHD Argumenty a detaily plánu Prohlédněte si navržené linky, zastávky, intervaly, jízdní řády i ekonomiku provozu. Otevřít interaktivní plán

Dvě linky, které pokryjí město

Linka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště a obě železniční stanice — funguje tedy i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.

Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestoupit mezi linkami jde na třech místech.

Zastávky nejsou umístěné odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počty obyvatel — prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti do 400 metrů nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je brandýské náměstí s 1 945 obyvateli ve spádu, následuje nemocnice a nádraží. Trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, nejde o schéma nakreslené od stolu.

Školní autobusy: čtyři okruhy do třiceti minut

Ve Staré Boleslavi vznikají dvě nové školy — svazková základní škola pro 960 žáků, kterou staví svazek čtrnácti obcí, a soukromá škola Educampus. Děti z třinácti okolních obcí se do nich musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí. Slíbili jsme, že to vymyslíme. Tady je konkrétní představa: děti rozvezeme autobusy, rodiče nebudou taxikařit, město doprava nezatíží a nebude ho to stát nic navíc.

Navrhujeme čtyři svozové okruhy, které ráno jednou svezou děti ke školám a odpoledne je ve třech termínech rozvezou zpět — podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny.

Zásadní podmínkou bylo, aby žádná jízda netrvala déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes čtyřicet kilometrů a jela hodinu a půl; děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno.

Rozdělení na čtyři okruhy vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčovým omezením je Labe a Jizera — mezi Skorkovem a Novým Vestcem je to vzdušnou čarou kousek, ale silnicí přes osm kilometrů a patnáct minut, protože se musí objet řeka. Proto jsme obce rozdělili podle břehů.

Zvláštní případ jsou Záryby. Leží na jižním břehu Labe a k sousednímu Borku jsou vzdušnou čarou tři kilometry, ale silnicí přes nejbližší most patnáct kilometrů a osmadvacet minut. Vlastní autobus kvůli jedné obci by byl neúměrně drahý. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482, která končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi — okruh S4 tam proto zastavuje a děti přestoupí.

Kolik to stojí a odkud na to

Počítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče.

Školní linka město nebude stát nic navíc

U školního svozu je financování vyřešené. Provoz čtyř okruhů vyjde na 2,5 až 2,9 milionu korun ročně.

Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs.

Ministerstvo financí uvádí pro rok 2026 zhruba 36 800 Kč na přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak městu přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na třináct milionů korun ročně, tedy asi pětinásobek nákladů na celý svoz.

Financování školních autobusů je tedy plně kryté příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotaci, o kterou je nutné žádat, ale o nárokový příjem ze zákona.

U městských linek je to na rozhodnutí zastupitelstva

Městská doprava je jiný případ — tu je potřeba zaplatit z rozpočtu města. Připravili jsme pět variant podle rozsahu provozu:

Doporučujeme začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval, celodenní obsluha, víkend omezeně. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost a podle výsledku přidat čtvrtý vůz.

Pro srovnání — Říčany s šestnácti tisíci obyvateli provozují MHD zdarma s pěti linkami za zhruba třicet milionů ročně. Brandýs by se i s dražší variantou V2 vešel výrazně pod tento standard.

Kde ty peníze hledat. Nejde o malou částku a je poctivé říct, že by musela odněkud přijít. Vidíme dva směry. Prvním je odpadové hospodářství, které městu prodělává mnoho milionů korun ročně — v roce 2022 to bylo devatenáct milionů, takže ztráta rychle roste. Máme připravenou strategii, jak ji systematicky snižovat: motivační platby za objem popelnice, zahuštění třídících stání, evidence nádob, ne jen tupé zdražování, jaké udělalo staré zastupitelstvo. Dnes recyklujeme 35 % odpadu, přestože bychom měli být na šedesáti. Každý ušetřený milion je milion, který může jít do dopravy.

Druhým směrem jsou dotace na vozidla. Nákup autobusů se z městského rozpočtu platit nemusí — Integrovaný regionální operační program i Modernizační fond podporují pořízení bezemisních autobusů zhruba z poloviny. Provozní ztrátu sice nepokryjí, ale investici do vozového parku ano.

Třetím směrem bude celková reorganizace dopravy v našem městě, zejména s ohledem na zavedení parkovacích zón, se kterou počítáme. Tím vybereme prostředky nejenom na zlepšení parkování, ale obecně na další zlepšení dopravy.

V každém případě ale sázíme především na úspory a dotace a na variantu začlenění MHD do současné dopravní infrastruktury kraje a Prahy.

Nechceme tvrdit, že MHD nebude nic stát. Bude — a je to věc politického rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. Chceme ale ukázat, že to není nemožné a že peníze v městském rozpočtu jsou, pokud se s nimi hospodaří lépe.

Co dál

Plán je připravený k projednání. Přesné polohy zastávek je nutné projednat s obcemi podle toho, kde je bezpečné nástupiště a otočka pro autobus. Jízdní řády se doladí, až školy zveřejní rozvrhy. U Záryb je potřeba domluvit návaznost linky 482 a dozor při přestupu mladších dětí.

Jedna věc ale spěchá už teď: stanovy svazkové školy z června 2024 příjem z rozpočtového určení daní mezi zdroji financování vůbec neuvádějí — vznikly dřív, než nařízení vlády svazkové školy zvýhodnilo. Až se stanovy budou kvůli tomu upravovat, je vhodné rovnou zakotvit i školní svoz jako uznatelný náklad. Změna vyžaduje souhlas všech čtrnácti obcí, takže je snazší ji prosadit teď než poté, co peníze začnou téct.

Co vy, jste pro městskou hromadnou dopravu, nebo si dojedete autem?

➜ Cyklokoncepce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ke stažení (PDF, 7,4 MB)

Město krátkých vzdáleností

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je pro jízdu na kole jako stvořený. Obě historická centra, sídliště, školy i nádraží leží blízko sebe - podstatná část cest po městě trvá na kole jednotky minut, z okolních obcí se sem dá dojet za čtvrt hodiny až půl hodiny. Terén je rovinatý, po levém břehu Labe vede Labská stezka a lidé tu na kole jezdí už dnes: nakupovat, do práce, s dětmi do školy.

Fotodokumentace z koncepce ukazuje, kdo ve městě skutečně jezdí: nejsou to sportovci v dresech, ale babičky s nákupem a děti na koloběžkách. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)

Jenže jezdí navzdory podmínkám, ne díky nim. Policie za období 2006 až 2023 eviduje na území města 131 nehod cyklistů. Dva lidé zemřeli, jedenáct utrpělo těžká zranění. A důležitý detail: nadpoloviční většinu těchto nehod nezavinili cyklisté, ale řidiči motorových vozidel. Není to tedy příběh o neukázněných lidech na kolech. Je to příběh o ulicích, které s nikým jiným než s auty nepočítají.

Co v koncepci je: hlavně bezpečná cesta do školy

Cyklokoncepci pro město zpracoval architekt Tomáš Cach, jeden z nejrespektovanějších českých odborníků na městskou cyklodopravu a autor celostátní metodiky navrhování komunikací pro cyklisty. Není to obecný dokument plný frází - pro každou školu ve městě obsahuje konkrétní seznam úprav, od mateřských škol po gymnázium.

Cesta do školy dnes: děti přebíhají frekventovanou ulici. Přesně tohle má koncepce řešit. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)

Náš cíl se dá říct jednou větou, které rozumí každý rodič: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice.

Co to znamená v praxi:

Rychlé úpravy za cenu dopravních značek. Velká část opatření nevyžaduje stavbu, jen rozhodnutí. Málo se ví, že po chodníku smí legálně jet na kole jen dítě do deseti let - jeho starší sourozenec už musí do vozovky mezi auta. Koncepce proto navrhuje vybrané chodníky vedoucí ke školám úředně označit jako stezky, kde smí jet každý. K tomu obousměrný průjezd cyklistů klidnými jednosměrkami (tzv. cykloobousměrky, bez rušení parkovacích míst), rozšíření zón 30 a bezpečné přejezdy u semaforů. První balík úprav měl být podle koncepce v terénu do jara 2024 - pár měsíců od schválení. Přesně takhle to dělají města, která to myslí vážně.

Rychlé úpravy kolem škol, jak je koncepce zakreslila: chodníkové stezky, přejezdy a přesmyky, které se dají zřídit bez velkých staveb. (zdroj: cyklokoncepce, výkres N.07b)

Školní ulice. U čtyř škol - Palachova, Jungmannova, Školní a Komenského - koncepce doporučuje vyzkoušet model, který funguje třeba v Praze 7: ulice před školou je půl hodiny před začátkem vyučování vyhrazena dětem, které jdou pěšky nebo jedou na kole. Auta, která přivážejí děti “až ke dveřím”, dnes ohrožují všechny ostatní děti v okolí školy. Zastaví o ulici dál a všem se uleví. Zrovna u Palachovy koncepce upozorňuje, že současný režim vjezd autem prakticky neomezuje - stačí přivážet dítě a zákaz se na vás nevztahuje.

Takhle vypadá školní ulice v praxi (Praha 7, ZŠ Letohradská): mezi 7:00 a 8:30 ve dnech vyučování auta nevjíždějí, děti přijíždějí bezpečně. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)

Konkrétně pro každou školu. Pár příkladů z koncepce, aby bylo vidět, jak podrobná je: u ZŠ Na Výsluní zlegalizovat cestu podél židovského hřbitova a upravit přechod u semaforu na sdružený přejezd pro kola. U gymnázia odstranit absurdní značku “Cyklisto, sesedni z kola” na Na Celné a zajistit studentům vjezd bočními vraty, aby nemuseli kličkovat přes Královickou. Kolem ZŠ Jungmannova, Školní a Komenského zklidnit celou čtvrť mezi Boleslavskou a Okružní tak, aby jí neprojížděly zkratkující tranzitní automobily. Nic z toho není výmysl od stolu - všechno vzešlo z terénních průzkumů a konzultací přímo se školami.

Kam s kolem, když dojedu. Před většinou škol dnes stojí stojany zvané “drátolamy” - kolo v nich nejde pořádně zamknout a ničí výplety. Koncepce navrhuje obyčejné stojany tvaru obráceného U, u škol navíc krytá a uzamykatelná stání na kola i koloběžky. Stejné stojany patří k nádraží, na náměstí a k úřadům. Je to nejlevnější položka celé koncepce a udělat se dá hned.

Dvě města, jeden most

Labe dělí město na dvě poloviny a na kole nebo pěšky ho lze překonat jediným způsobem: po silničním mostě, ve vozovce, mezi auty na hlavním tahu. Tudy denně projíždějí stovky cyklistů - je to dlouhodobě nejfrekventovanější cyklistické místo ve městě a zároveň jedno z nejrizikovějších. Řidič má přitom k dispozici i druhé přemostění, dálniční. Cyklista a chodec nic.

Tady se jedna věc povedla: lávka přes Labe v místě původního historického mostu se dnes staví, a to podle návrhu, který jsme připravili ještě jako vedení města společně s Robertem Pechou. Aby ale propojení obou měst fungovalo celé, musí na ni navázat lávka přes plavební komoru - i s tou koncepce počítá a je to další krok, který budeme prosazovat. Lávky mají smysl pro všechny: pro rodiny s kočárky, pro seniory i pro děti mířící na kroužky přes řeku.

Když už se kope, myslet na kolo

Nejdražší chyba je opravit ulici a na kolo při tom zapomenout. Koncepce přesně vyjmenovává, kde při rekonstrukcích doplnit cyklopruhy nebo na ně aspoň nechat místo: Boleslavská, Okružní, Královická, Kostelecká, Pražská, Zápská, Průmyslová. Dohromady zhruba sedm kilometrů pruhů, které nevyžadují žádnou velkou investici navíc - jen aby na ně někdo myslel ve chvíli, kdy se ulice stejně předělává. To samé platí pro územní plán: když se nová zástavba naparceluje špatně, cesty pro pěší a kola v ní už nikdy nevzniknou. Koncepce říká, které koridory má město chránit. Bez toho je developeři zastaví.

Hlavní výkres koncepce: modře klidné a zklidněné ulice, zeleně chráněné trasy bez aut, červeně hlavní koridory. Promyšlená síť pro celé město, ne pár izolovaných úseků. (zdroj: cyklokoncepce)

Není to proti řidičům

Tohle chceme říct jasně: nejde o žádnou válku s auty. Každé dítě, které dojede do školy samo na kole, je jedno auto míň v ranní špičce. Kdo jezdit autem potřebuje, sveze se plynuleji. A opatření z koncepce pomáhají i těm, kdo na kole nejezdí vůbec - bezpečnější přechody, klidnější ulice v obytných čtvrtích a přehlednější křižovatky ocení chodec, senior s holí i rodič s kočárkem. Proto mluvíme o městě pro pěší a cyklisty, ne o městě pro cyklisty.

Kde to uvázlo

Koncepce vznikala celý rok 2023 v úzkém kontaktu s městem i školami. V červnu 2023 ji architekt Cach představil veřejnosti na projednání v jednacím sále úřadu, občané ji mohli připomínkovat a už během zpracování se podařilo dostat úpravy do řady připravovaných projektů - od rekonstrukce Okružní po novostavbu školy ve Staré Boleslavi. Finální dokument byl hotový v říjnu 2023 a první rychlá opatření měla být v terénu do jara 2024.

Jenže schválení už se nestihlo. Přišlo naše odvolání a s ním konec. Nové vedení města koncepci dodnes neschválilo, rychlá opatření nerealizuje a nehlídá, aby se s pěšími a cyklisty počítalo při rekonstrukcích. Město tak zaplatilo odborný dokument, který nikdo nepoužívá. Každá ulice opravená bez ohledu na něj je promarněná příležitost na dalších třicet let.

Co uděláme, když dostaneme důvěru

1. Cyklokoncepci předložíme zastupitelstvu ke schválení jako závazný podklad pro investice a rekonstrukce.
2. Do roka spustíme první balík rychlých opatření: cykloobousměrky, zóny 30 a legalizované chodníkové stezky u škol. Jde o úpravy dopravním značením, žádné velké stavby.
3. U jedné ze škol pilotně vyzkoušíme školní ulici a po roce vyhodnotíme, zda ji rozšířit.
4. Vyměníme stojany u škol a nádraží za takové, ve kterých jde kolo skutečně zamknout, a u škol doplníme krytá stání.
5. Zajistíme, aby každá rekonstrukce ulice prošla kontrolou podle koncepce - cyklopruh nebo prostor pro něj tam, kde ho koncepce navrhuje.
6. Ochráníme klíčové trasy v územním plánu, aby je nová výstavba nezablokovala, a na rozestavěnou lávku přes Labe navážeme lávkou přes plavební komoru.

Nic z toho nevyžaduje zázrak. Plán existuje, je zaplacený, prošel veřejným projednáním a zpracoval ho odborník, kterého si zve i Praha. Chybí jen vůle ho vzít ze šuplíku.

➜ Stáhněte si celou cyklokoncepci (PDF, 7,4 MB)

Na Facebooku jsem měl na toto téma krátkou disputaci s panem Beránkem a došlo mi, že ne každý ví k obchvatu všechno, co je třeba.

Za prvé (a to je třeba vytknout před závorku) je smutné, že zaplevelujeme krajinu další dopravní stavbou. Jenže hned poté je nutno připomenout, že dokud několik tisícovek obyvatel města nenaučíme do Prahy denně docházet pěšky nebo na kole (či snad letecky z Borku?), dopravním stavbám se nevyhneme. Taková je statistika. A až se radnici podaří přesadit spoluobčany ze škodovek na kola, bude tu ještě otázka průmyslu, do kterého jezdí auta a zejména nákladní vozy z dálnice i z okolí.

Přijde obchvat Prahy a doprava někudy jet musí

Jakkoliv držím naší radnici palce v přesazování spoluobčanů na kola, máme tu těžší kalibr: obchvat Prahy. Na něj se totiž bude napojovat provoz ze severovýchodu Prahy buďto z obchvatu Brandýsa, nebo (pokud by nevznikl), tak veškerá doprava projede městem. V případě, že obchvat Prahy vznikne dříve, než obchvat Brandýsa, tak si lidé na trase Kostelecká – Kralovická – Pražská, užijí hluk a smrad ještě více, než dnes. To nebudeme nikdo rádi.

Úlohou obchvatu Brandýsa není totiž vybudovat stěny pro sprejery, jak si možná někteří myslí. Cílem je vytěsnit z našeho města veškerou tranzitní dopravu. Město zklidnit. Umožnit lidem u hlavních silnic se vyspat či nepřiotrávit. Nezapomínejte, že logistické areály nejsou jen na Průmyslové, ale také na cestě do Lázní Toušeň – a tam se dnes nejlépe projíždí naším městem.

Suma sumárum, pokud chceme zklidnit dopravu (i smog) v Brandýse tak, jak se to podařilo staroboleslavskému obchvatu, potřebujeme obchvat Brandýsa. A dokonce potřebujeme, aby se na kruhovém objezdu za dálnicí napojil na obchvat Záp a odtud nově budovaná krajská silnice spojila zápskou průmyslovou oblast Kabelína a tím nám přestaly jezdit nákladní vozy přes Královice. O tuto silnici se naštěstí velmi zasazuje krajský radní Robert Pecha, bývalý starosta našeho města.

Bez obchvatu nebude ani vlak

A když se podíváme dále do budoucnosti: až jednou bude hotová vlaková trať na Prahu. Pro železnici bude potřeba sjezd z dálnice na P+R umístěné u vlakových zastávek Brandýs a Popovice. Ze všech jednání s Prahou vyplývá, že vybudování dobře dostupného P+R je pro hlavní město podmínkou podpory brandýské železnice. Pokud nebudeme mít obchvat, prosadí Praha zakončení železnice a P+R u Kralovic u dálnice, což bude výhodné pro lidi ze Středočeského kraje, ale ne pro naše město.

Měli jsme dvacet let na to, hezká místa vytvářet

Brandýs svůj obchvat potřebuje. Můžeme želet zastavění dalších polí, ale nikdo se kvůli nim nechystá vzdát se svých automobilů. Měli jsme ovšem udělat něco jiného, než jen smutnit a temně mručet. Měli jsme si hezká místa začít vytvářet. Měli jsme dvacet let na to, abychom na místo náletových dřevin a hezkého mokřadu kolem Vinořského potoka (jediné autentické přírodní místo na trase obchvatu) vytvořili nové kouty přírody. Mohli jsme obchvat oddělit vysázenými zelenými pásy, jak navrhuji od roku 2018. Stávající radnice v tom nepodnikla nic, i oddělovacímu remízku na Zahradním městě hrozilo vykácení, když se tam měla postavit školka pro děti ze Sedmikráskova (to sídliště na místě rodinných domků, jehož výstavbu Pickova radnice prosadila).

A to je celý příběh brandýského obchvatu. Ano, naše radnice měla něco udělat, ale rozhodně teď není čas na to, snažit se výstavbu obchvatu blokovat. Brandýsu obchvat prospěje stejně, jako Staré Boleslavi.

Když chybí argumenty, nastupují „kauzy“

Bystřejší se už ale dovtípili, o co jde. Je to strategie, jak vyhrát volby a přehlušit oprávněné připomínky opozice. Vlastní prací se totiž pochlubit nelze – více PR videí o opravě jedné silnice u přejezdu už se natočit nedá ani v Brandýse.

Na posledním zasedání přišla radnice s megalomanským plánem: vybudovat v záplavové zóně na Ostrůvku obrovský kulturní dům za veškeré dostupné prostředky města. Na místě, kde se nikdy z dobrých důvodů nestavělo nic seriózního.

Kritizovali jsme, že radnice cenu stavby podstřelila a že skutečné náklady budou ve srovnání s jejich odhadem trojnásobné a naopak nadsadila cenu kupovaného pozemku. Okamžitě přišly „závažné skutky“ z minulosti. Prý jsem nechal špatně do areálu dětského centra Klíček pořídit kovová vrata a bývalý starosta Pecha včas neodeslal jednu smlouvu do registru. Tato „trestuhodná selhání“ měla odvést pozornost od kritiky projektu, v němž město utratí stovky milionů za nereálný projekt v záplavovém území.

Projekt „všechny peníze“

Vedení města jsme předem požádali o finanční rozvahu stavby i budoucího provozu. Obojí by nás totiž stálo vše, co máme. V Brandýse i Boleslavi by se zastavily opravy ulic a město by si nemohlo dovolit žádné další investice ani drobnosti.

Je paradoxní, že při jednání o rozpočtu starosta Soukup tvrdil, že pro rok 2026 neplánuje žádné velké investice, protože nevíme, jak na tom město bude s příjmy z radarů či daní. Ale na „pomník“, který při první větší povodni odnese voda, se najednou peníze najdou?

Buďme v klidu. Kulturní dům na Ostrůvku je jen předvolební výmysl Soukupovy radnice. Slibem nezarmoutíš a radnice dobře ví, že v rozpočtu na takovou stavbu nejsou prostředky. Na příštím zastupitelstvu prostě jen stačí vymyslet další báchorku, která odvede pozornost. A vydržet do voleb.

PS: Blahopřeji do Nymburka. Koncem roku tam otevřeli krásný plavecký bazén se šesti drahami a vodním světem. Postavili ho za 440 milionů Kč během jediného volebního období. Inu, v Nymburce se místo pohádek zřejmě raději staví pro lidi.

Dokumenty ke stažení

Naše tvrzení o podstřelené ceně nejsou dojem, ale výsledek odborného posouzení studie proveditelnosti z prosince 2025. Studie počítá s 98,7 miliony korun, reálný odhad je 220 až 280 milionů — tedy o 121 až 181 milionů více. Studie například vůbec nevyčíslila založení stavby na nestabilních nivních sedimentech (10,9–15,8 mil. Kč), požární bezpečnost shromažďovacího prostoru pro tisíc osob (13,1 mil. Kč) ani vzduchotechniku (11 mil. Kč).

• Odborné posouzení studie proveditelnosti (PDF, 0,5 MB) — kompletní posouzení včetně revidovaného rozpočtu a srovnání s referenčními projekty
• Odborné posouzení — prezentace (PPTX, 2,6 MB) — shrnutí hlavních zjištění ve dvaceti slidech
• Kultura ve městech: Co stojí a co přináší (PDF, 6,9 MB) — infografika porovnávající provoz kulturních center v Písku, Ostrově a Mělníku

Má naše město na to, aby mělo kulturní dům? Využilo by ho? Dovolte mi osobní zkušenost. Když jsme si s Ivou McGreevy vypůjčili od Středočeského kraje Melicharovu vilu, abychom zde udělali přes léto galerii, měli jsme pochybnosti, kdo bude chodit. Copak obrazy polabských malířů přitáhnou lidi?

Ve skutečnosti se Melicharova vila o víkendech plní lidmi, kteří se chtějí projít po městě a rádi se na závěr procházky podívají na pár obrazů, na malou přednášku místního umělce či hudební produkci. Desítky lidí či párů každý víkend je velmi hezké číslo.

Kulturní dům ale není jen produkční prostor. Je to také a zejména místo, kde se trénuje. Divadelní, taneční a pěvecké spolky zde nacvičují, umělci zde pořádají své workshopy, pořádají se tu přednášky a další drobnější i větší akce, pro které ve městě není jedno dobré místo. A díky rozměrům takového kulturního centra a jeho variabilitě je možné takových záležitostí dělat i více najednou. Takové kulturní centrum, dobře vedené a spravované, má šanci „rozzářit život ve městě“, být skvělým doplňkem ostatních aktivit.

A jaké jsou tedy možnosti?

Nová radnice starosty Soukupa tu a tam tvrdí, že o všem uvažuje, ale posun není žádný. Tak si to zrekapitulujme sami:

Labín a objekt bývalé elektrofabriky nová radnice odmítla, přitom se zde nabízel velkorysý prostor, který by město mohlo postupně rekonstruovat podle svých možností. Je nějaká skutečná alternativa?

Orlovna je malý prostor vhodný spíše pro drobné akce, navíc z části patřící církvi. Za značné finanční náklady vznikne něco, co nebude vyhovovat ničemu pořádnému a s čím budou jen majetkové problémy, přičemž podobnou velikost nabídne řada jiných existujících lokalit včetně Adélčina květinářství. Jenže ty, jak víme, radnice nemá zmapované. Na Orlovnu zapomeňme, mnoho problémů pro nic.

Houštka víme, že je chiméra. Objekty, které stávající radnice Našeho Dvojměstí a Podpory Občanů nechala zchátrat a spadnout. Zapomeňme a zatlačme slzy.

A tím invence stávající radnice končí. Popušťme tedy uzdu fantazii a podívejme se po dalších možnostech.

A co novostavba?

Novostavba Kulturního domu vázne na extrémním nedostatku pozemků - a to se ještě nebavíme o jejich ceně.

Jsou dvě možnosti: využít park u Josefa Truhláře. Jeho velká část je dnes volná, při vhodném architektonickém řešení by se sem dal umístit kulturní dům, navíc navržený tak, aby bylo možné jej vystavět na etapy, dle možností města. Město by tak v průběhu deseti let zvládlo zafinancovat vkusný objekt a zároveň oživit lokalitu v bezprostředním sousedství centra.

Druhá reálná možnost je pozemek města u Kralupské ulice, za brandýským sídlištěm. Je to sice dnešní kraj Brandýsa, ale je pohodlně dostupný pro sídliště a Vrábí. Tak je v dochozí vzdálenosti je více jak čtvrtina obyvatel města. Na druhou stranu zde měla vzniknout bytová výstavba nájemních domů města a pozemek je příliš cenný na kulturní dům. Přesto bych si kulturák představoval více v centru.

A tím jsme pozemky města vyřídili, opominul jsem snad jen variantu „štědrý dárce“, kdy někdo městu daruje krásný velký pozemek pro kulturní dům. Hlásí se někdo?

Co takhle rekonstrukce? Tady se zraky mohou obrátit na Dolík, což je areál 3500 m2, bohužel v městské památkové zóně a jakákoliv snaha do něj sáhnout bude velkým střetem s památkáři. Jakkoliv si umím představit vkusné architektonické řešení se zachováním genia loci, realizace takového projektu dalece přesáhne dekádu dohadování s památkáři i sousedy.

To by byl i osud Piaristické koleje, dalšího objektu, který radnice odsuzuje k chátrání a devastaci. Z původního projektu přestavby pro potřeby ZUŠ pro malou odvahu pustit se do rekonstrukce sešlo a určení pro ZUŠ dává smysl.

Co tedy zbývá? Labín? Pomsta bývalé Pechově radnici v podobě odmítnutí projektu Labína a bývalé elektrofabriky fakticky znamená, že okruh možností se radikálně zmenšuje a tím i možnost, že Brandýs-Boleslav někdy kulturní dům mít bude.

Kino Brandýs? To je skvělý prostor, který by se při troše snahy dal skvěle využít, jenže město si s ním neví rady a raději jej pronajímá. Slyšeli jste, že se bude rekonstruovat? Ale kdepak, vymaluje se, opraví se záchodky a posune příčka. Zapnout vzduchotechniku nemá nikdo odvahu, takže při větších akcích se zde dusíte, prostory zásadně zrekonstruovat - to je plán, který by dal moc práce. Ještě víc práce by dalo vymyslet, jak prostor dobře využít. A tak se nestane zase nic, ačkoliv by se zde za málo prostředků dalo udělat mnoho dobra a je to rozhodně lepší investice, než Orlovna.

Možnosti i peníze jsou, Našemu dvojměstí chybí odvaha

Jak vidíte, možnosti jsou. Dokonce jsou i peníze, ač se na ně radnice vymlouvá příliš často. Naprosto by stačilo neplatit hotově za stavbu čistírny odpadních vod a úvěr na ni splácet z postupného výnosů od developerů dalších dvacet let. Uvolněné prostředky by mohly přispět k záchraně Piaristické koleje a/nebo na postupnou stavbu kulturního domu.

Byl bych rád, kdyby se nám podařilo si na to sednout a udělat politické rozhodnutí, které přetrvá onu potřebnou dekádu. Jsem ochoten hlasovat pro všechny z výše uvedených možností, kromě maličké Orlovny, ale už se konečně rozhodněme!

Jenže rozhodnutí posunout se vpřed je něco, k čemu stávající radnici chybí odvaha a zkušenosti. Pohodlnější je nedělat nic, protože to nenaštve stávající voliče. A tak se nic neděje. Výhodu to má jedinou. Zastupitelstva města se stala klidnějšími, protože není o čem se dohadovat. Vedení města pořád do kola slibuje, jak všechno připravuje a všichni vědí, že to ve skutečnosti není pravda a nemá to už ani cenu komentovat.

A tak se ve městě brodíme vysokou trávou (naštěstí v létě seschla!) kolem neuklizených kontejnerových stání, rozkopanými ulicemi a chodníky, jejichž opravy se protahují donekonečna a které lemují prázdné plechovky a zbytky jídelních boxů. Nelze občanům vyčítat, že kašlou na úklid nepořádku po sobě, když na to samé rezignovala i radnice.

Jestli si chcete užít kulturu, vyražte do Prahy, kde na nábřeží naproti Právnické fakultě otevřel Kodl novou galerii moderního umění a kde si můžete projít pěkný průřez současnou českou tvorbou i vkusně koncipovanou prosklenou kostku v historickém jádru Prahy.

U nás za této politické konfigurace na kulturní dům zapomeňte.

Fotografie: Kulturní dům v Klášterci nad Ohří město s 10 000 obyvateli profinancovalo 190 miliony Kč - z toho 43 milionů Kč byla dotace. Šlo o naprostou přestavbu a modernizaci 60 let starého „kulturáku“.

Ale ať jen neteoretizujeme, ukažme si to napříkladu procházky ze Zahradního města na kruhový obězd na Pražské a zpět. Vrábí je v poslední době těžce zkoušenou popelkou města. Novou radnici zajímalo, jak dostat se stavebníka peníze a teď už ji nezajímá, co se tu děje. Dalo by se očekávat, že alespoň ve sváteční den, zvláště v den poutě, bude naše město naklizené, nazdobené, abychom se vytáhli před návštěvníky. Asi to panu místostarostovi Bendovi zase nevyšlo.

Začneme tedy naši vycházku klasikou, nepořádek kolem sběrných stání na Zahradním městě. Řekli byste, že tu nepořádek dělají místní - jenže lokalita je staveništěm, část odpadu sem vyhazují stavební firmy, část zase noví přistěhovalci na Mariánskou cestu (Sedmikráskov), kteří netuší, kde je Sběrný dvůr a tak dělají, co mohou. Že by je radnice informovala o tom, jaké jsou zvyklosti a náležitosti v našem městě, o tom se nám může zdát.

Tahle lípa dostala zabrat. Stavokomplet kolem ní posiloval kapacitu vodovodu a do stromu se párkrát “drclo” nebo se o něj opíralo pažení. Sice jsem na to upozornil odbor zeleně, ale už pozdě, dělníci překážející větve ořezali a prostředek stromu schne. S kořeny ostatních stromů se nikdo netrápil, vysloveně chyběla kontrola města.

Přes chodník jezdily těžké nákladní vozy s hlínou, tak se propadl, to asi nikdo opravovat nebude, pořád to patří k lepšímu standardu u nás ve městě.

Na sekání trávy jsme se ptali na zastupitelstvu. Prý je to všechno už ve velkém pořádku, nebylo třeba firmě, která to letos dělá, dávat žádnou pokutu, říká místostarosta Benda. No tak na Vrábí je vojtěška kolem silnice do výše kolen, takže to s tím sekáním zase nějak neklaplo…

Kraj Pražskou silnici nedávno opravil, hovořilo se hrdě o tom, jak kolem doděláme ty chodníky, abychom měli hlavní silnici protahující městem v pořádku. Tak to taky neklaplo, jestli to není tohle…

A tohle už jsou odpadová stání na Seifertově. Vyvážela a uklízela se ve čtvrtek, jenže tahle patří k nejvytíženějším v Brandýse, používají je podnikatelé ze široka (ačkoliv je to jen pro občany) a nepořádek se tam udělá obratem. Sobota ráno, už se tam povaluje všechno možné. Část problému jsou malé otvory, které se měly zvětšit a upravit, to ale asi také neklaplo…

Koloritem města posledního roku jsou plechovky. Vyházené jsou všude, zejména kolem zastávek a ozvláštňují brandýskou krajinu… Tak jeden příklad za všechny.

Péče o zeleň má také své slabiny. Uschlé stromy bývají časté, jejich výměna zřídkavější, ačkoliv výsadbáři za ně mají “ručit” - a uschlé nahradit. Tady suchý strom u kruhového objezdu na Pražské - ale kdo ví, třeba se ještě chytne…

Další běžný kolorit našeho města: nelegální reklama na pozemcích města. Město ji přestalo řešit a tak po dvou letech vyklízení pozic se zase sebevědomě nelegální reklamní poutače vracejí.

A ta vysoká tráva není jen na Pražské, i když je to možná ozdobný prvek v Květnové. V tom případě možná zvážit jinou skladbu ozdobných travin, než vojtěšku a bodlák…

A to už jsme u odvěkých slibů města. Před sebou vidíte pokračování ulice Květnová do Dřevčické ulice, která umožňuje lepší obslužnost Zahradního města a jeho okolí. Tedy, pokud vlastníte SUV. A pro jistotu si sem stavebník dal značku zákaz vjezdu, aby si tu mohl pohodlně stavět. Město to povolilo bez ohledu na občany? A asfaltování proběhne kdy? Jasně, město neustále tvrdí, že se silnici dostaví, až tu skončí stavební práce, jenže ty tu neskončí v nejbližších dvou desetiletích, protože Cihelna Vrábí. Takže radnice, co s tím bude? Zase nic, že ano…

Opět rozkopáno bez ochrany zeleně, stavební artefakty pohozené v městské zeleni.

Proč si z městské silnice neudělat skládku zeminy, stejně není poznat, kde končí kopec hlíny a začíná silnice…

Tady stavař odtěžil zeminu až do městské silnice, určitě jí to moc prospělo, určitě to dá do pořádku a město na to nepochybně dohlédne. Moc děkujeme!

A tady už se napojujeme na Dřevčickou, jemný přechod nás upozorní, že jsme zpět tam, odkud jsme vyšli. Teď ještě wapkou opláchnout pohorky a jste z výletu po Zahradním městě zase zpět doma a můžete se zaposlouchat do roztomilého nekonečného tůtání automobilů na stavbě.

Pane Bendo, nemohlo by se město zase vrátit k tomu, že se zde uklízí, opravuje, seká a dohlíží na to, že stavebníci dělají, co mají?

Studijní program je zaměřený na to, aby absolventi zvládli vysokou školu technického směru, ale zároveň měli i širší přehled pro případný nástup do práce. Součástí výuky bude v posledním ročníku i povinná praxe.

Hlavní důraz je na předměty matematika, fyzika, informatika – tedy příprava na technické a přírodovědné vysoké školy. Výrazně posílená je informatika (7 hodin + 7 hodin dělených cvičení v průběhu studia), zahrnuje algoritmizaci, programování, web, digitální kompetence. A na to je krásně a nově vybavená učebna s moderní technikou. Studenti se učí všeobecný základ jako na gymnáziu, ale navíc mají technické předměty (kreslení, CAD, technická fyzika) a hodně informatiky.

Do prvního ročníku nastupuje 17 dětí, což je provozní optimum k tomu, jak je nastaveno financování a k tomu, kolik prostorů v budově je.

Na snímku je nově zrekonstruovaná posluchárna chemie, nově jsou zrekonstruované také praktické laboratoře.

Brandýské gymnázium se chystá na půdní vestavbu. Dříve zrekonstruovaná střecha umožní po zateplení a dalších stavebních úpravách právě provoz čtyřletého technického lycea, které zatím bude existovat v prostorech, které si škola na tento účel vyšetřila. Snad se všechno během dvou let stihne.

Držíme palce!