[
  {
  
  
  
  "Dům98":  [
    
      {
        "title"   : "Květnové jednání zastupitelstva města (5/2018)",
        "excerpt" : "Ve středu večer proběhlo v jednom směru rekordní zastupitelstvo našeho města, trvalo od půl šesté do půl jedné následujícího dne!Řešilo se i dost podstatných věcí, které ovlivní naši budoucnost na dlouho dopředu, tak malý report:  BBM se snaží dokončit rekonstrukci kotelen a topných kanálů ve své správě a asi je fajn, že snaží nějak poprat s dědictvím ODS bianco šeku panu Hořákovi na monopol vytápění sídliště. Na druhou stranu je fakt, že zákazníci obsluhovaní panem Hořákem, což jsou největší SVJ ve městě, lobují za rozšíření jeho byznysu. Nezapomínáme, že dokud jsme se o to nezačali zajímat, platili lidé za teplo o 25% víc a najednou došlo k dramatickému zlevnění.  Město souhlasilo s pokračováním prací nad změnou územního plánu, která v oblasti Palachova umožní vystavět potřebnou velkou tělocvičnu, chcete-li halu. Děkujeme panu řediteli školy, že tak energicky hájí svoje klienty, děti i rodiče. Situaci i hodně pomohla zachránit připravená reakce Honzy Jirovského na účelové argumenty pana Adámka. Tohle nechápeme, nová hala má podporu škol Palachova i SZŠ, rodičů, sportovních klubů a naši puristé argumentují dodržením uliční čáry, má ji snad třeba Národní třída v Praze?? Mrzí nás, že po příkladu ODS některé strany rezignovaly na zastupitelskou demokracii a začali iniciovat emotivní petice, “rozhořčených” občanů, aniž by se snažily věci poctivě dlouhodobě vysvětlit.  Město souhlasilo s prodejem ruiny domu č. 98 na náměstí, což kvitujeme, podmínky vypracované pod vedením pana Homolky jsou působivé a snad povedou k úspěšnému prodeji a zmizení ostudy na náměstí.  Město naopak nesouhlasilo s prodejem budov v Houštce (Kim-Ir-Sen a ruina lázní) ve stejném režimu. Debata už byla velmi emotivní a je pravda, že jak na rekonstrukci domu na náměstí město prostě nemá, zde zvažované záměry vzniku soukromé školy a senior domu jsou i v možnostech města.  Město bude mít nadále 21 zastupitelů, úvaha o jejich snížení naštěstí neprošla, řízení města by se jen rozpadlo na nutnost zapojení více stran do koalice a akceschopnost by zásadně klesla.",
        "url"     : "/aktuality/zastupitelstvo/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "Houšťka":  [
    
      {
        "title"   : "Květnové jednání zastupitelstva města (5/2018)",
        "excerpt" : "Ve středu večer proběhlo v jednom směru rekordní zastupitelstvo našeho města, trvalo od půl šesté do půl jedné následujícího dne!Řešilo se i dost podstatných věcí, které ovlivní naši budoucnost na dlouho dopředu, tak malý report:  BBM se snaží dokončit rekonstrukci kotelen a topných kanálů ve své správě a asi je fajn, že snaží nějak poprat s dědictvím ODS bianco šeku panu Hořákovi na monopol vytápění sídliště. Na druhou stranu je fakt, že zákazníci obsluhovaní panem Hořákem, což jsou největší SVJ ve městě, lobují za rozšíření jeho byznysu. Nezapomínáme, že dokud jsme se o to nezačali zajímat, platili lidé za teplo o 25% víc a najednou došlo k dramatickému zlevnění.  Město souhlasilo s pokračováním prací nad změnou územního plánu, která v oblasti Palachova umožní vystavět potřebnou velkou tělocvičnu, chcete-li halu. Děkujeme panu řediteli školy, že tak energicky hájí svoje klienty, děti i rodiče. Situaci i hodně pomohla zachránit připravená reakce Honzy Jirovského na účelové argumenty pana Adámka. Tohle nechápeme, nová hala má podporu škol Palachova i SZŠ, rodičů, sportovních klubů a naši puristé argumentují dodržením uliční čáry, má ji snad třeba Národní třída v Praze?? Mrzí nás, že po příkladu ODS některé strany rezignovaly na zastupitelskou demokracii a začali iniciovat emotivní petice, “rozhořčených” občanů, aniž by se snažily věci poctivě dlouhodobě vysvětlit.  Město souhlasilo s prodejem ruiny domu č. 98 na náměstí, což kvitujeme, podmínky vypracované pod vedením pana Homolky jsou působivé a snad povedou k úspěšnému prodeji a zmizení ostudy na náměstí.  Město naopak nesouhlasilo s prodejem budov v Houštce (Kim-Ir-Sen a ruina lázní) ve stejném režimu. Debata už byla velmi emotivní a je pravda, že jak na rekonstrukci domu na náměstí město prostě nemá, zde zvažované záměry vzniku soukromé školy a senior domu jsou i v možnostech města.  Město bude mít nadále 21 zastupitelů, úvaha o jejich snížení naštěstí neprošla, řízení města by se jen rozpadlo na nutnost zapojení více stran do koalice a akceschopnost by zásadně klesla.",
        "url"     : "/aktuality/zastupitelstvo/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "MHD":  [
    
      {
        "title"   : "Doprava ve městě: co nás pálí a jak to vyřešíme",
        "excerpt" : "Zeptejte se kohokoli v Brandýse nebo Boleslavi, co ho ve městě štve nejvíc, a doprava bude na prvním místě. Kolony, kamiony centrem, žádný městský autobus, rozkopané ulice. Sepsali jsme proto ucelenou strategii dopravy - a protože málokdo čte dvacet stránek, tady je stručný přehled: šest věcí, které nás pálí, a u každé co s ní uděláme. Většinou nejde o sliby, ale o hotové plány, které si můžete rozkliknout.➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde1. Centrem se valí tranzit a kamionyObchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.2. Bez auta se po městě nedostaneteDvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.3. Děti se do školy bezpečně nedostanouVětšina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.4. Město je věčně rozkopanéSilnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.5. Parkování neřídí nikdoCentrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.6. Rozhoduje se od stolu, bez datPoslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.A vlak?Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.",
        "url"     : "/aktuality/doprava-co-nas-pali/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Plán na zavedení městské hromadné dopravy a školních autobusů",
        "excerpt" : "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav má 20 000 obyvatel a žádnou vlastní městskou hromadnou dopravu. Kdo nemá auto, dostane se z Vrábí do nemocnice nebo ze Zahradního Města na nádraží jen pěšky. Připravili jsme proto konkrétní plán dvou městských linek a školního svozu pro novou svazkovou školu — i s propočtem, co by to stálo a z čeho se to dá zaplatit.    Jak budou vypadat naše městské autobusy? Jejich vzhled bude vycházet z vizuální identity města, kterou jsme před třemi lety vybrali, ale konkrétní provedení doladí ještě zkušení designéři. Naše autobusy by nás měly reprezentovat!      Městská MHD    Argumenty a detaily plánu    Prohlédněte si navržené linky, zastávky, intervaly, jízdní řády i ekonomiku provozu.        Otevřít interaktivní plán                Dvě linky, které pokryjí městoLinka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště a obě železniční stanice — funguje tedy i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestoupit mezi linkami jde na třech místech.Zastávky nejsou umístěné odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počty obyvatel — prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti do 400 metrů nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je brandýské náměstí s 1 945 obyvateli ve spádu, následuje nemocnice a nádraží. Trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, nejde o schéma nakreslené od stolu.Školní autobusy: čtyři okruhy do třiceti minutVe Staré Boleslavi vznikají dvě nové školy — svazková základní škola pro 960 žáků, kterou staví svazek čtrnácti obcí, a soukromá škola Educampus. Děti z třinácti okolních obcí se do nich musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí. Slíbili jsme, že to vymyslíme. Tady je konkrétní představa: děti rozvezeme autobusy, rodiče nebudou taxikařit, město doprava nezatíží a nebude ho to stát nic navíc.Navrhujeme čtyři svozové okruhy, které ráno jednou svezou děti ke školám a odpoledne je ve třech termínech rozvezou zpět — podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny.            Okruh      Obce      Jízdní doba                  S1 severozápad      Konětopy → Dřísy → Lhota → Křenek      25 min              S2 severovýchod      Sudovo Hlavno → Kostelní Hlavno → Hlavenec      20 min              S3 východ      Skorkov → Sojovice      27 min              S4 jih a přestup      Borek → Káraný → Nový Vestec      30 min      Zásadní podmínkou bylo, aby žádná jízda netrvala déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes čtyřicet kilometrů a jela hodinu a půl; děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno.Rozdělení na čtyři okruhy vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčovým omezením je Labe a Jizera — mezi Skorkovem a Novým Vestcem je to vzdušnou čarou kousek, ale silnicí přes osm kilometrů a patnáct minut, protože se musí objet řeka. Proto jsme obce rozdělili podle břehů.Zvláštní případ jsou Záryby. Leží na jižním břehu Labe a k sousednímu Borku jsou vzdušnou čarou tři kilometry, ale silnicí přes nejbližší most patnáct kilometrů a osmadvacet minut. Vlastní autobus kvůli jedné obci by byl neúměrně drahý. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482, která končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi — okruh S4 tam proto zastavuje a děti přestoupí.Kolik to stojí a odkud na toPočítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče.Školní linka město nebude stát nic navícU školního svozu je financování vyřešené. Provoz čtyř okruhů vyjde na 2,5 až 2,9 milionu korun ročně.Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs.Ministerstvo financí uvádí pro rok 2026 zhruba 36 800 Kč na přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak městu přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na třináct milionů korun ročně, tedy asi pětinásobek nákladů na celý svoz.Financování školních autobusů je tedy plně kryté příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotaci, o kterou je nutné žádat, ale o nárokový příjem ze zákona.U městských linek je to na rozhodnutí zastupitelstvaMěstská doprava je jiný případ — tu je potřeba zaplatit z rozpočtu města. Připravili jsme pět variant podle rozsahu provozu:            Varianta      Vozy      Kč/rok                  V1 Komfort      5      21,3–25,6 mil.              V2 Doporučená      4      15,3–18,4 mil.              V3 Úsporná — startovní      3      11,0–13,2 mil.              V4 Minimum      2      9,0–10,8 mil.              V5 Jen školní špička      2–3      4,9–5,8 mil.      Doporučujeme začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval, celodenní obsluha, víkend omezeně. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost a podle výsledku přidat čtvrtý vůz.Pro srovnání — Říčany s šestnácti tisíci obyvateli provozují MHD zdarma s pěti linkami za zhruba třicet milionů ročně. Brandýs by se i s dražší variantou V2 vešel výrazně pod tento standard.Kde ty peníze hledat. Nejde o malou částku a je poctivé říct, že by musela odněkud přijít. Vidíme dva směry. Prvním je odpadové hospodářství, které městu prodělává mnoho milionů korun ročně — v roce 2022 to bylo devatenáct milionů, takže ztráta rychle roste. Máme připravenou strategii, jak ji systematicky snižovat: motivační platby za objem popelnice, zahuštění třídících stání, evidence nádob, ne jen tupé zdražování, jaké udělalo staré zastupitelstvo. Dnes recyklujeme 35 % odpadu, přestože bychom měli být na šedesáti. Každý ušetřený milion je milion, který může jít do dopravy.Druhým směrem jsou dotace na vozidla. Nákup autobusů se z městského rozpočtu platit nemusí — Integrovaný regionální operační program i Modernizační fond podporují pořízení bezemisních autobusů zhruba z poloviny. Provozní ztrátu sice nepokryjí, ale investici do vozového parku ano.Třetím směrem bude celková reorganizace dopravy v našem městě, zejména s ohledem na zavedení parkovacích zón, se kterou počítáme. Tím vybereme prostředky nejenom na zlepšení parkování, ale obecně na další zlepšení dopravy.V každém případě ale sázíme především na úspory a dotace a na variantu začlenění MHD do současné dopravní infrastruktury kraje a Prahy.Nechceme tvrdit, že MHD nebude nic stát. Bude — a je to věc politického rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. Chceme ale ukázat, že to není nemožné a že peníze v městském rozpočtu jsou, pokud se s nimi hospodaří lépe.Co dálPlán je připravený k projednání. Přesné polohy zastávek je nutné projednat s obcemi podle toho, kde je bezpečné nástupiště a otočka pro autobus. Jízdní řády se doladí, až školy zveřejní rozvrhy. U Záryb je potřeba domluvit návaznost linky 482 a dozor při přestupu mladších dětí.Jedna věc ale spěchá už teď: stanovy svazkové školy z června 2024 příjem z rozpočtového určení daní mezi zdroji financování vůbec neuvádějí — vznikly dřív, než nařízení vlády svazkové školy zvýhodnilo. Až se stanovy budou kvůli tomu upravovat, je vhodné rovnou zakotvit i školní svoz jako uznatelný náklad. Změna vyžaduje souhlas všech čtrnácti obcí, takže je snazší ji prosadit teď než poté, co peníze začnou téct.Co vy, jste pro městskou hromadnou dopravu, nebo si dojedete autem?",
        "url"     : "/aktuality/plan-mhd-a-skolnich-autobusu/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "Ostrůvek":  [
    
      {
        "title"   : "Kulturní dům Ostrůvek? Volební slib, který nikdo nemyslí vážně...",
        "excerpt" : "Na to, že si vládnoucí radnice vyrovnává účty s opozicí prostřednictvím vymyšlených a přibarvených historek, jsme si už bohužel zvykli. Místostarosta Benda pravidelně přichází s „bajkami“, nad nimiž zbytek vedení města v čele se starostou vážně přikyvuje a zdlouhavě o nich rokuje, nehledě na jejich zjevnou absurdnost. Občany už toto divadlo přestalo bavit a na zastupitelstvo raději nechodí. Těžko se jim divit.Když chybí argumenty, nastupují „kauzy“Bystřejší se už ale dovtípili, o co jde. Je to strategie, jak vyhrát volby a přehlušit oprávněné připomínky opozice. Vlastní prací se totiž pochlubit nelze – více PR videí o opravě jedné silnice u přejezdu už se natočit nedá ani v Brandýse.Na posledním zasedání přišla radnice s megalomanským plánem: vybudovat v záplavové zóně na Ostrůvku obrovský kulturní dům za veškeré dostupné prostředky města. Na místě, kde se nikdy z dobrých důvodů nestavělo nic seriózního.Kritizovali jsme, že radnice cenu stavby podstřelila a že skutečné náklady budou ve srovnání s jejich odhadem trojnásobné a naopak nadsadila cenu kupovaného pozemku. Okamžitě přišly „závažné skutky“ z minulosti. Prý jsem nechal špatně do areálu dětského centra Klíček pořídit kovová vrata a bývalý starosta Pecha včas neodeslal jednu smlouvu do registru. Tato „trestuhodná selhání“ měla odvést pozornost od kritiky projektu, v němž město utratí stovky milionů za nereálný projekt v záplavovém území.Projekt „všechny peníze“Vedení města jsme předem požádali o finanční rozvahu stavby i budoucího provozu. Obojí by nás totiž stálo vše, co máme. V Brandýse i Boleslavi by se zastavily opravy ulic a město by si nemohlo dovolit žádné další investice ani drobnosti.Je paradoxní, že při jednání o rozpočtu starosta Soukup tvrdil, že pro rok 2026 neplánuje žádné velké investice, protože nevíme, jak na tom město bude s příjmy z radarů či daní. Ale na „pomník“, který při první větší povodni odnese voda, se najednou peníze najdou?Buďme v klidu. Kulturní dům na Ostrůvku je jen předvolební výmysl Soukupovy radnice. Slibem nezarmoutíš a radnice dobře ví, že v rozpočtu na takovou stavbu nejsou prostředky. Na příštím zastupitelstvu prostě jen stačí vymyslet další báchorku, která odvede pozornost. A vydržet do voleb.PS: Blahopřeji do Nymburka. Koncem roku tam otevřeli krásný plavecký bazén se šesti drahami a vodním světem. Postavili ho za 440 milionů Kč během jediného volebního období. Inu, v Nymburce se místo pohádek zřejmě raději staví pro lidi.Dokumenty ke staženíNaše tvrzení o podstřelené ceně nejsou dojem, ale výsledek odborného posouzení studie proveditelnosti z prosince 2025. Studie počítá s 98,7 miliony korun, reálný odhad je 220 až 280 milionů — tedy o 121 až 181 milionů více. Studie například vůbec nevyčíslila založení stavby na nestabilních nivních sedimentech (10,9–15,8 mil. Kč), požární bezpečnost shromažďovacího prostoru pro tisíc osob (13,1 mil. Kč) ani vzduchotechniku (11 mil. Kč).  Odborné posouzení studie proveditelnosti (PDF, 0,5 MB) — kompletní posouzení včetně revidovaného rozpočtu a srovnání s referenčními projekty  Odborné posouzení — prezentace (PPTX, 2,6 MB) — shrnutí hlavních zjištění ve dvaceti slidech  Kultura ve městech: Co stojí a co přináší (PDF, 6,9 MB) — infografika porovnávající provoz kulturních center v Písku, Ostrově a Mělníku",
        "url"     : "/aktuality/kulturni-dum-ostruvek-slibem-nezarmoutis/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "Vrábí":  [
    
      {
        "title"   : "Proč je ve městě zase takový nepořádek?",
        "excerpt" : "Všímáme si toho všichni už delší dobu. Ve městě je zase nepořádek. Po problémech se sekáním trávy a nepořádkem kolem odpadových stání přibyl nepořádek na chodnících, zastávkách. A do toho město začalo být laxní i v kontrole zřizování stavenišť, takže dochází k ničení zeleně i městského majetku stavebníky. Nelegální reklama? Ta bují…Ale ať jen neteoretizujeme, ukažme si to napříkladu procházky ze Zahradního města na kruhový obězd na Pražské a zpět. Vrábí je v poslední době těžce zkoušenou popelkou města. Novou radnici zajímalo, jak dostat se stavebníka peníze a teď už ji nezajímá, co se tu děje. Dalo by se očekávat, že alespoň ve sváteční den, zvláště v den poutě, bude naše město naklizené, nazdobené, abychom se vytáhli před návštěvníky. Asi to panu místostarostovi Bendovi zase nevyšlo.Začneme tedy naši vycházku klasikou, nepořádek kolem sběrných stání na Zahradním městě. Řekli byste, že tu nepořádek dělají místní - jenže lokalita je staveništěm, část odpadu sem vyhazují stavební firmy, část zase noví přistěhovalci na Mariánskou cestu (Sedmikráskov), kteří netuší, kde je Sběrný dvůr a tak dělají, co mohou. Že by je radnice informovala o tom, jaké jsou zvyklosti a náležitosti v našem městě, o tom se nám může zdát.Tahle lípa dostala zabrat. Stavokomplet kolem ní posiloval kapacitu vodovodu a do stromu se párkrát “drclo” nebo se o něj opíralo pažení. Sice jsem na to upozornil odbor zeleně, ale už pozdě, dělníci překážející větve ořezali a prostředek stromu schne. S kořeny ostatních stromů se nikdo netrápil, vysloveně chyběla kontrola města.Přes chodník jezdily těžké nákladní vozy s hlínou, tak se propadl, to asi nikdo opravovat nebude, pořád to patří k lepšímu standardu u nás ve městě.Na sekání trávy jsme se ptali na zastupitelstvu. Prý je to všechno už ve velkém pořádku, nebylo třeba firmě, která to letos dělá, dávat žádnou pokutu, říká místostarosta Benda. No tak na Vrábí je vojtěška kolem silnice do výše kolen, takže to s tím sekáním zase nějak neklaplo…Kraj Pražskou silnici nedávno opravil, hovořilo se hrdě o tom, jak kolem doděláme ty chodníky, abychom měli hlavní silnici protahující městem v pořádku. Tak to taky neklaplo, jestli to není tohle…A tohle už jsou odpadová stání na Seifertově. Vyvážela a uklízela se ve čtvrtek, jenže tahle patří k nejvytíženějším v Brandýse, používají je podnikatelé ze široka (ačkoliv je to jen pro občany) a nepořádek se tam udělá obratem. Sobota ráno, už se tam povaluje všechno možné. Část problému jsou malé otvory, které se měly zvětšit a upravit, to ale asi také neklaplo…Koloritem města posledního roku jsou plechovky. Vyházené jsou všude, zejména kolem zastávek a ozvláštňují brandýskou krajinu… Tak jeden příklad za všechny.Péče o zeleň má také své slabiny. Uschlé stromy bývají časté, jejich výměna zřídkavější, ačkoliv výsadbáři za ně mají “ručit” - a uschlé nahradit. Tady suchý strom u kruhového objezdu na Pražské - ale kdo ví, třeba se ještě chytne…Další běžný kolorit našeho města: nelegální reklama na pozemcích města. Město ji přestalo řešit a tak po dvou letech vyklízení pozic se zase sebevědomě nelegální reklamní poutače vracejí.A ta vysoká tráva není jen na Pražské, i když je to možná ozdobný prvek v Květnové. V tom případě možná zvážit jinou skladbu ozdobných travin, než vojtěšku a bodlák…A to už jsme u odvěkých slibů města. Před sebou vidíte pokračování ulice Květnová do Dřevčické ulice, která umožňuje lepší obslužnost Zahradního města a jeho okolí. Tedy, pokud vlastníte SUV. A pro jistotu si sem stavebník dal značku zákaz vjezdu, aby si tu mohl pohodlně stavět. Město to povolilo bez ohledu na občany? A asfaltování proběhne kdy? Jasně, město neustále tvrdí, že se silnici dostaví, až tu skončí stavební práce, jenže ty tu neskončí v nejbližších dvou desetiletích, protože Cihelna Vrábí. Takže radnice, co s tím bude? Zase nic, že ano…Opět rozkopáno bez ochrany zeleně, stavební artefakty pohozené v městské zeleni.Proč si z městské silnice neudělat skládku zeminy, stejně není poznat, kde končí kopec hlíny a začíná silnice…Tady stavař odtěžil zeminu až do městské silnice, určitě jí to moc prospělo, určitě to dá do pořádku a město na to nepochybně dohlédne. Moc děkujeme!A tady už se napojujeme na Dřevčickou, jemný přechod nás upozorní, že jsme zpět tam, odkud jsme vyšli. Teď ještě wapkou opláchnout pohorky a jste z výletu po Zahradním městě zase zpět doma a můžete se zaposlouchat do roztomilého nekonečného tůtání automobilů na stavbě.Pane Bendo, nemohlo by se město zase vrátit k tomu, že se zde uklízí, opravuje,  seká a dohlíží na to, že stavebníci dělají, co mají?",
        "url"     : "/aktuality/proc-je-na-vrabi-takovy-neporadek/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "Vyšší":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "Zahradní":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "autobusy":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "bezpečné":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "centralpark":  [
    
      {
        "title"   : "Džungle v parku pod nemocnicí, aneb brandýská verze Central parku",
        "excerpt" : "Pojďme se podívat na méně příjemné věci v našem městě a plnění volebních slibů z roku 2014.Ale na začátek je potřeba si připomenout, že část pozemku pod nemocnicí koupila radnice vedená ODS před 10 lety od čerstvě privatizované nemocnice za 38 mil. Kč. Krajská ODS předtím nemocnici prodala za 7,5 mil. Kč a město obratem přispělo majiteli desítkami milionů za okolní louku s bodláky.Místní občané pak vybojovali vítěznou bitvu za nepostavení Kauflandu v této oblasti a od roku 2013 slýcháme, že se zde obnoví zelené plíce města a vznikne alternativa k Houštce.Vítězná koalice z roku 2014 si vetkla závazek na pozemcích pod nemocnicí vybudovat volnočasový park a odpovědnost za to převzal místostarosta Jiří Vojta z Podpory občanů.Výsledek je čistá 4, došlo k drobnému vyčištění pozemku od starých staveb, asi se někde připravuje projektová dokumentace, ale za čtyři roky je to zoufale málo.Pro srovnání Kbely svůj Central park v roce 2008 čistily od náletů a staveb a následující rok kompletně postavily, včetně hřišť, obnovy koryta potoka, amfiteatru. A je to dnes pýcha městské části.My máme pro tisíce občanů žijících zde v bytových domech blbě posekanou louku s odpadky, zatrubkovaný potok a polovina pozemků je čistá džungle pro bezdomovce.Efektivita s jakou město uchopilo obnovu 3,5 ha pozemků uprostřed města je demonstrací schopností řešit dlouhodobé úkoly.Co je už jednodušší než získat územní rozhodnutí na svém pozemku na akci, kterou je město schopno financovat ze svého?Do Kbel se zajeďte podívat, starosta není zrovna sympatický fešák, ale tohle se mu povedlo.P.S: Plocha parkoviště a víceúčelového hřiště pod Penny s tím nemá nic společného, o tom třeba příště.A teď najděte těch deset rozdílůKbely - rybníček a restaurace na konci parkuBrandýs - Východní část pozemku mezi Penny a nemocnicíKbely - Vyčištěný meandr Vinořského potokaBrandýs - Vinořský potok pod nemocnicí v BrandýseKbely - můstek přes potokBrandýs - můstek přes potokKbely - začátek cyklostezkyBrandýs - začátek stezky pod nemocnicíKbely - prostor pro malé dětiBrandýs - prostor pro jakékoliv dětiKbely - cesty v městské parkuBrandýs - cesty v parku",
        "url"     : "/aktuality/central-park/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "cesty":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "cyklistika":  [
    
      {
        "title"   : "Bikesharing - po městě na sdílených kolech",
        "excerpt" : "Ťuknete do mobilní apky, bicykl se odemkne, sedáte, vyrážíte. Bikesharing pro Brandýs-Boleslav nás oslovil! Jasně, že můžete jezdit na svém kole, jenže ne vždycky je při ruce a proč si nějaké nepůjčit? Bikesharing byl jedna z prvních věcí, které jsme si napsali na dlouhý seznam toho, co v našem městě chceme zařídit. Vlastně by to mělo být jednoduché, zavoláme firmám, co ho provozují, ať nám přivezou na náměstí kola, že ano.Jenže pak jsme se rozhodli využít toho, že všechny tyhle lidi kolem bikesharingu, elektromobility a udržitelné dopravy známe. Po pár schůzkách už to vypadalo obtížněji. Město s necelými 20 000 obyvateli je pro zavedené bikesharingové hráče jako Ofo nebo Rekola příliš malé a nepůjdou sem.Pro města naší velikosti existují v dva přístupy.Ten první je velmi pirátský. Seženou se nějaká starší kola za nízkou cenu, natřou se, dají se trochu do formy a dá se na ně řetěz s kódovým zámkem. Nu a pak se tak trochu hraje na slušnost lidí a taky na to, že superzabezpečovací elektronika by stála podstatně více, než to kolo. Polovina kol se do vánoc ztratí (opravdu spíše ztratí), ale jejich obnova bude levnější, než jakékoliv personální a technologické náklady na nějakou propracovanější variantu.Druhá varianta je modernější. Město se domluví (formou soutěže a transparentně, na to jsme rasi) s místním fandou a cyklopodnikatelem, že takový systém vybuduje on a také ho bude spravovat, za což mu město bude něco platit podobně, jako doplácí na jiné způsoby dopravy. Může se začít v malém, jen pár kol, jako bokovka k cykloservisu či jinému podnikání dotyčného, s malými náklady. Po pár letech, až se systém osvědčí a podle poptávky, se rozroste, ideálně tak, že město nedoplácí nic, cyklofanda je vážený panpodnikatel a největší nehoda na Pražské toho roku bude srážka tří cyklistů.Je těžké se vás ptát, jestli byste bikesharing používali. Neznáte ho. Zkušenosti z jiných měst ukazují, že si obyvatelé rychle zvyknou a začnou možnosti “naskočit na kolo” využívat, protože je to pohodlné. Do školy, na nákup, za kamarády. Je to mnohem snadnější, než kontrolovat, zda máte vlastní kolo dohuštěné, vynášet ho ze sklepa nebo naopak se strachovat, zda vám jej před obchodem někdo nesebere.Chtěli bychom bikesharing v našem městě podporovat a jako nejperspektivnější se nám zdá druhá varianta. Mobilní aplikace s mapou kol k vypůjčení, lidé, kteří se o kola starají, trochu více profislužba, za kterou město něco zaplatí, ale také to městu uleví od automobilového provozu. Jen ty silnice, ty se budou muset i tak opravit?Co myslíte vy, zvykli byste si na sdílená kola? A mohla by se taková služba jmenovat třeba Brandobola?Poznámka: na fotografii je ukázka, jak přesně takový bikesharing v našem městě nesmí vypadat. Stojan nevkusně nacpaný před sochu a do prostřed náměstí. Nebojte, je to fotomontáž!",
        "url"     : "/aktuality/bikesharing/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "cyklodoprava":  [
    
      {
        "title"   : "Město i pro pěší a cyklisty",
        "excerpt" : "Z většiny míst v Brandýse i Boleslavi je to do školy, do práce nebo na náměstí pár minut na kole nebo na koloběžce. Přesto ráno před školami stojí kolony aut. Rodiče vozí děti, protože je nechtějí pouštět samotné přes Pražskou nebo Boleslavskou - a mají pravdu, dnes to bezpečné není. Přitom máme hotový plán, jak to změnit. Cyklokoncepci jsme jako vedení města nechali zpracovat, v červnu 2023 prošla veřejným projednáním a na podzim 2023 byla hotová. Schválit se ji ale před naším odvoláním už nestihlo - a nové vedení radnice ji nechalo ležet. V šuplíku je dodnes.➜ Cyklokoncepce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ke stažení (PDF, 7,4 MB)Město krátkých vzdálenostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav je pro jízdu na kole jako stvořený. Obě historická centra, sídliště, školy i nádraží leží blízko sebe - podstatná část cest po městě trvá na kole jednotky minut, z okolních obcí se sem dá dojet za čtvrt hodiny až půl hodiny. Terén je rovinatý, po levém břehu Labe vede Labská stezka a lidé tu na kole jezdí už dnes: nakupovat, do práce, s dětmi do školy.Fotodokumentace z koncepce ukazuje, kdo ve městě skutečně jezdí: nejsou to sportovci v dresech, ale babičky s nákupem a děti na koloběžkách. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Jenže jezdí navzdory podmínkám, ne díky nim. Policie za období 2006 až 2023 eviduje na území města 131 nehod cyklistů. Dva lidé zemřeli, jedenáct utrpělo těžká zranění. A důležitý detail: nadpoloviční většinu těchto nehod nezavinili cyklisté, ale řidiči motorových vozidel. Není to tedy příběh o neukázněných lidech na kolech. Je to příběh o ulicích, které s nikým jiným než s auty nepočítají.Co v koncepci je: hlavně bezpečná cesta do školyCyklokoncepci pro město zpracoval architekt Tomáš Cach, jeden z nejrespektovanějších českých odborníků na městskou cyklodopravu a autor celostátní metodiky navrhování komunikací pro cyklisty. Není to obecný dokument plný frází - pro každou školu ve městě obsahuje konkrétní seznam úprav, od mateřských škol po gymnázium.Cesta do školy dnes: děti přebíhají frekventovanou ulici. Přesně tohle má koncepce řešit. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Náš cíl se dá říct jednou větou, které rozumí každý rodič: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice.Co to znamená v praxi:Rychlé úpravy za cenu dopravních značek. Velká část opatření nevyžaduje stavbu, jen rozhodnutí. Málo se ví, že po chodníku smí legálně jet na kole jen dítě do deseti let - jeho starší sourozenec už musí do vozovky mezi auta. Koncepce proto navrhuje vybrané chodníky vedoucí ke školám úředně označit jako stezky, kde smí jet každý. K tomu obousměrný průjezd cyklistů klidnými jednosměrkami (tzv. cykloobousměrky, bez rušení parkovacích míst), rozšíření zón 30 a bezpečné přejezdy u semaforů. První balík úprav měl být podle koncepce v terénu do jara 2024 - pár měsíců od schválení. Přesně takhle to dělají města, která to myslí vážně.Rychlé úpravy kolem škol, jak je koncepce zakreslila: chodníkové stezky, přejezdy a přesmyky, které se dají zřídit bez velkých staveb. (zdroj: cyklokoncepce, výkres N.07b)Školní ulice. U čtyř škol - Palachova, Jungmannova, Školní a Komenského - koncepce doporučuje vyzkoušet model, který funguje třeba v Praze 7: ulice před školou je půl hodiny před začátkem vyučování vyhrazena dětem, které jdou pěšky nebo jedou na kole. Auta, která přivážejí děti “až ke dveřím”, dnes ohrožují všechny ostatní děti v okolí školy. Zastaví o ulici dál a všem se uleví. Zrovna u Palachovy koncepce upozorňuje, že současný režim vjezd autem prakticky neomezuje - stačí přivážet dítě a zákaz se na vás nevztahuje.Takhle vypadá školní ulice v praxi (Praha 7, ZŠ Letohradská): mezi 7:00 a 8:30 ve dnech vyučování auta nevjíždějí, děti přijíždějí bezpečně. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Konkrétně pro každou školu. Pár příkladů z koncepce, aby bylo vidět, jak podrobná je: u ZŠ Na Výsluní zlegalizovat cestu podél židovského hřbitova a upravit přechod u semaforu na sdružený přejezd pro kola. U gymnázia odstranit absurdní značku “Cyklisto, sesedni z kola” na Na Celné a zajistit studentům vjezd bočními vraty, aby nemuseli kličkovat přes Královickou. Kolem ZŠ Jungmannova, Školní a Komenského zklidnit celou čtvrť mezi Boleslavskou a Okružní tak, aby jí neprojížděly zkratkující tranzitní automobily. Nic z toho není výmysl od stolu - všechno vzešlo z terénních průzkumů a konzultací přímo se školami.Kam s kolem, když dojedu. Před většinou škol dnes stojí stojany zvané “drátolamy” - kolo v nich nejde pořádně zamknout a ničí výplety. Koncepce navrhuje obyčejné stojany tvaru obráceného U, u škol navíc krytá a uzamykatelná stání na kola i koloběžky. Stejné stojany patří k nádraží, na náměstí a k úřadům. Je to nejlevnější položka celé koncepce a udělat se dá hned.Dvě města, jeden mostLabe dělí město na dvě poloviny a na kole nebo pěšky ho lze překonat jediným způsobem: po silničním mostě, ve vozovce, mezi auty na hlavním tahu. Tudy denně projíždějí stovky cyklistů - je to dlouhodobě nejfrekventovanější cyklistické místo ve městě a zároveň jedno z nejrizikovějších. Řidič má přitom k dispozici i druhé přemostění, dálniční. Cyklista a chodec nic.Tady se jedna věc povedla: lávka přes Labe v místě původního historického mostu se dnes staví, a to podle návrhu, který jsme připravili ještě jako vedení města společně s Robertem Pechou. Aby ale propojení obou měst fungovalo celé, musí na ni navázat lávka přes plavební komoru - i s tou koncepce počítá a je to další krok, který budeme prosazovat. Lávky mají smysl pro všechny: pro rodiny s kočárky, pro seniory i pro děti mířící na kroužky přes řeku.Když už se kope, myslet na koloNejdražší chyba je opravit ulici a na kolo při tom zapomenout. Koncepce přesně vyjmenovává, kde při rekonstrukcích doplnit cyklopruhy nebo na ně aspoň nechat místo: Boleslavská, Okružní, Královická, Kostelecká, Pražská, Zápská, Průmyslová. Dohromady zhruba sedm kilometrů pruhů, které nevyžadují žádnou velkou investici navíc - jen aby na ně někdo myslel ve chvíli, kdy se ulice stejně předělává. To samé platí pro územní plán: když se nová zástavba naparceluje špatně, cesty pro pěší a kola v ní už nikdy nevzniknou. Koncepce říká, které koridory má město chránit. Bez toho je developeři zastaví.Hlavní výkres koncepce: modře klidné a zklidněné ulice, zeleně chráněné trasy bez aut, červeně hlavní koridory. Promyšlená síť pro celé město, ne pár izolovaných úseků. (zdroj: cyklokoncepce)Není to proti řidičůmTohle chceme říct jasně: nejde o žádnou válku s auty. Každé dítě, které dojede do školy samo na kole, je jedno auto míň v ranní špičce. Kdo jezdit autem potřebuje, sveze se plynuleji. A opatření z koncepce pomáhají i těm, kdo na kole nejezdí vůbec - bezpečnější přechody, klidnější ulice v obytných čtvrtích a přehlednější křižovatky ocení chodec, senior s holí i rodič s kočárkem. Proto mluvíme o městě pro pěší a cyklisty, ne o městě pro cyklisty.Kde to uvázloKoncepce vznikala celý rok 2023 v úzkém kontaktu s městem i školami. V červnu 2023 ji architekt Cach představil veřejnosti na projednání v jednacím sále úřadu, občané ji mohli připomínkovat a už během zpracování se podařilo dostat úpravy do řady připravovaných projektů - od rekonstrukce Okružní po novostavbu školy ve Staré Boleslavi. Finální dokument byl hotový v říjnu 2023 a první rychlá opatření měla být v terénu do jara 2024.Jenže schválení už se nestihlo. Přišlo naše odvolání a s ním konec. Nové vedení města koncepci dodnes neschválilo, rychlá opatření nerealizuje a nehlídá, aby se s pěšími a cyklisty počítalo při rekonstrukcích. Město tak zaplatilo odborný dokument, který nikdo nepoužívá. Každá ulice opravená bez ohledu na něj je promarněná příležitost na dalších třicet let.Co uděláme, když dostaneme důvěru  Cyklokoncepci předložíme zastupitelstvu ke schválení jako závazný podklad pro investice a rekonstrukce.  Do roka spustíme první balík rychlých opatření: cykloobousměrky, zóny 30 a legalizované chodníkové stezky u škol. Jde o úpravy dopravním značením, žádné velké stavby.  U jedné ze škol pilotně vyzkoušíme školní ulici a po roce vyhodnotíme, zda ji rozšířit.  Vyměníme stojany u škol a nádraží za takové, ve kterých jde kolo skutečně zamknout, a u škol doplníme krytá stání.  Zajistíme, aby každá rekonstrukce ulice prošla kontrolou podle koncepce - cyklopruh nebo prostor pro něj tam, kde ho koncepce navrhuje.  Ochráníme klíčové trasy v územním plánu, aby je nová výstavba nezablokovala, a na rozestavěnou lávku přes Labe navážeme lávkou přes plavební komoru.Nic z toho nevyžaduje zázrak. Plán existuje, je zaplacený, prošel veřejným projednáním a zpracoval ho odborník, kterého si zve i Praha. Chybí jen vůle ho vzít ze šuplíku.➜ Stáhněte si celou cyklokoncepci (PDF, 7,4 MB)",
        "url"     : "/aktuality/mesto-i-pro-pesi-a-cyklisty/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "cyklokoncepce":  [
    
      {
        "title"   : "Město i pro pěší a cyklisty",
        "excerpt" : "Z většiny míst v Brandýse i Boleslavi je to do školy, do práce nebo na náměstí pár minut na kole nebo na koloběžce. Přesto ráno před školami stojí kolony aut. Rodiče vozí děti, protože je nechtějí pouštět samotné přes Pražskou nebo Boleslavskou - a mají pravdu, dnes to bezpečné není. Přitom máme hotový plán, jak to změnit. Cyklokoncepci jsme jako vedení města nechali zpracovat, v červnu 2023 prošla veřejným projednáním a na podzim 2023 byla hotová. Schválit se ji ale před naším odvoláním už nestihlo - a nové vedení radnice ji nechalo ležet. V šuplíku je dodnes.➜ Cyklokoncepce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ke stažení (PDF, 7,4 MB)Město krátkých vzdálenostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav je pro jízdu na kole jako stvořený. Obě historická centra, sídliště, školy i nádraží leží blízko sebe - podstatná část cest po městě trvá na kole jednotky minut, z okolních obcí se sem dá dojet za čtvrt hodiny až půl hodiny. Terén je rovinatý, po levém břehu Labe vede Labská stezka a lidé tu na kole jezdí už dnes: nakupovat, do práce, s dětmi do školy.Fotodokumentace z koncepce ukazuje, kdo ve městě skutečně jezdí: nejsou to sportovci v dresech, ale babičky s nákupem a děti na koloběžkách. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Jenže jezdí navzdory podmínkám, ne díky nim. Policie za období 2006 až 2023 eviduje na území města 131 nehod cyklistů. Dva lidé zemřeli, jedenáct utrpělo těžká zranění. A důležitý detail: nadpoloviční většinu těchto nehod nezavinili cyklisté, ale řidiči motorových vozidel. Není to tedy příběh o neukázněných lidech na kolech. Je to příběh o ulicích, které s nikým jiným než s auty nepočítají.Co v koncepci je: hlavně bezpečná cesta do školyCyklokoncepci pro město zpracoval architekt Tomáš Cach, jeden z nejrespektovanějších českých odborníků na městskou cyklodopravu a autor celostátní metodiky navrhování komunikací pro cyklisty. Není to obecný dokument plný frází - pro každou školu ve městě obsahuje konkrétní seznam úprav, od mateřských škol po gymnázium.Cesta do školy dnes: děti přebíhají frekventovanou ulici. Přesně tohle má koncepce řešit. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Náš cíl se dá říct jednou větou, které rozumí každý rodič: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice.Co to znamená v praxi:Rychlé úpravy za cenu dopravních značek. Velká část opatření nevyžaduje stavbu, jen rozhodnutí. Málo se ví, že po chodníku smí legálně jet na kole jen dítě do deseti let - jeho starší sourozenec už musí do vozovky mezi auta. Koncepce proto navrhuje vybrané chodníky vedoucí ke školám úředně označit jako stezky, kde smí jet každý. K tomu obousměrný průjezd cyklistů klidnými jednosměrkami (tzv. cykloobousměrky, bez rušení parkovacích míst), rozšíření zón 30 a bezpečné přejezdy u semaforů. První balík úprav měl být podle koncepce v terénu do jara 2024 - pár měsíců od schválení. Přesně takhle to dělají města, která to myslí vážně.Rychlé úpravy kolem škol, jak je koncepce zakreslila: chodníkové stezky, přejezdy a přesmyky, které se dají zřídit bez velkých staveb. (zdroj: cyklokoncepce, výkres N.07b)Školní ulice. U čtyř škol - Palachova, Jungmannova, Školní a Komenského - koncepce doporučuje vyzkoušet model, který funguje třeba v Praze 7: ulice před školou je půl hodiny před začátkem vyučování vyhrazena dětem, které jdou pěšky nebo jedou na kole. Auta, která přivážejí děti “až ke dveřím”, dnes ohrožují všechny ostatní děti v okolí školy. Zastaví o ulici dál a všem se uleví. Zrovna u Palachovy koncepce upozorňuje, že současný režim vjezd autem prakticky neomezuje - stačí přivážet dítě a zákaz se na vás nevztahuje.Takhle vypadá školní ulice v praxi (Praha 7, ZŠ Letohradská): mezi 7:00 a 8:30 ve dnech vyučování auta nevjíždějí, děti přijíždějí bezpečně. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Konkrétně pro každou školu. Pár příkladů z koncepce, aby bylo vidět, jak podrobná je: u ZŠ Na Výsluní zlegalizovat cestu podél židovského hřbitova a upravit přechod u semaforu na sdružený přejezd pro kola. U gymnázia odstranit absurdní značku “Cyklisto, sesedni z kola” na Na Celné a zajistit studentům vjezd bočními vraty, aby nemuseli kličkovat přes Královickou. Kolem ZŠ Jungmannova, Školní a Komenského zklidnit celou čtvrť mezi Boleslavskou a Okružní tak, aby jí neprojížděly zkratkující tranzitní automobily. Nic z toho není výmysl od stolu - všechno vzešlo z terénních průzkumů a konzultací přímo se školami.Kam s kolem, když dojedu. Před většinou škol dnes stojí stojany zvané “drátolamy” - kolo v nich nejde pořádně zamknout a ničí výplety. Koncepce navrhuje obyčejné stojany tvaru obráceného U, u škol navíc krytá a uzamykatelná stání na kola i koloběžky. Stejné stojany patří k nádraží, na náměstí a k úřadům. Je to nejlevnější položka celé koncepce a udělat se dá hned.Dvě města, jeden mostLabe dělí město na dvě poloviny a na kole nebo pěšky ho lze překonat jediným způsobem: po silničním mostě, ve vozovce, mezi auty na hlavním tahu. Tudy denně projíždějí stovky cyklistů - je to dlouhodobě nejfrekventovanější cyklistické místo ve městě a zároveň jedno z nejrizikovějších. Řidič má přitom k dispozici i druhé přemostění, dálniční. Cyklista a chodec nic.Tady se jedna věc povedla: lávka přes Labe v místě původního historického mostu se dnes staví, a to podle návrhu, který jsme připravili ještě jako vedení města společně s Robertem Pechou. Aby ale propojení obou měst fungovalo celé, musí na ni navázat lávka přes plavební komoru - i s tou koncepce počítá a je to další krok, který budeme prosazovat. Lávky mají smysl pro všechny: pro rodiny s kočárky, pro seniory i pro děti mířící na kroužky přes řeku.Když už se kope, myslet na koloNejdražší chyba je opravit ulici a na kolo při tom zapomenout. Koncepce přesně vyjmenovává, kde při rekonstrukcích doplnit cyklopruhy nebo na ně aspoň nechat místo: Boleslavská, Okružní, Královická, Kostelecká, Pražská, Zápská, Průmyslová. Dohromady zhruba sedm kilometrů pruhů, které nevyžadují žádnou velkou investici navíc - jen aby na ně někdo myslel ve chvíli, kdy se ulice stejně předělává. To samé platí pro územní plán: když se nová zástavba naparceluje špatně, cesty pro pěší a kola v ní už nikdy nevzniknou. Koncepce říká, které koridory má město chránit. Bez toho je developeři zastaví.Hlavní výkres koncepce: modře klidné a zklidněné ulice, zeleně chráněné trasy bez aut, červeně hlavní koridory. Promyšlená síť pro celé město, ne pár izolovaných úseků. (zdroj: cyklokoncepce)Není to proti řidičůmTohle chceme říct jasně: nejde o žádnou válku s auty. Každé dítě, které dojede do školy samo na kole, je jedno auto míň v ranní špičce. Kdo jezdit autem potřebuje, sveze se plynuleji. A opatření z koncepce pomáhají i těm, kdo na kole nejezdí vůbec - bezpečnější přechody, klidnější ulice v obytných čtvrtích a přehlednější křižovatky ocení chodec, senior s holí i rodič s kočárkem. Proto mluvíme o městě pro pěší a cyklisty, ne o městě pro cyklisty.Kde to uvázloKoncepce vznikala celý rok 2023 v úzkém kontaktu s městem i školami. V červnu 2023 ji architekt Cach představil veřejnosti na projednání v jednacím sále úřadu, občané ji mohli připomínkovat a už během zpracování se podařilo dostat úpravy do řady připravovaných projektů - od rekonstrukce Okružní po novostavbu školy ve Staré Boleslavi. Finální dokument byl hotový v říjnu 2023 a první rychlá opatření měla být v terénu do jara 2024.Jenže schválení už se nestihlo. Přišlo naše odvolání a s ním konec. Nové vedení města koncepci dodnes neschválilo, rychlá opatření nerealizuje a nehlídá, aby se s pěšími a cyklisty počítalo při rekonstrukcích. Město tak zaplatilo odborný dokument, který nikdo nepoužívá. Každá ulice opravená bez ohledu na něj je promarněná příležitost na dalších třicet let.Co uděláme, když dostaneme důvěru  Cyklokoncepci předložíme zastupitelstvu ke schválení jako závazný podklad pro investice a rekonstrukce.  Do roka spustíme první balík rychlých opatření: cykloobousměrky, zóny 30 a legalizované chodníkové stezky u škol. Jde o úpravy dopravním značením, žádné velké stavby.  U jedné ze škol pilotně vyzkoušíme školní ulici a po roce vyhodnotíme, zda ji rozšířit.  Vyměníme stojany u škol a nádraží za takové, ve kterých jde kolo skutečně zamknout, a u škol doplníme krytá stání.  Zajistíme, aby každá rekonstrukce ulice prošla kontrolou podle koncepce - cyklopruh nebo prostor pro něj tam, kde ho koncepce navrhuje.  Ochráníme klíčové trasy v územním plánu, aby je nová výstavba nezablokovala, a na rozestavěnou lávku přes Labe navážeme lávkou přes plavební komoru.Nic z toho nevyžaduje zázrak. Plán existuje, je zaplacený, prošel veřejným projednáním a zpracoval ho odborník, kterého si zve i Praha. Chybí jen vůle ho vzít ze šuplíku.➜ Stáhněte si celou cyklokoncepci (PDF, 7,4 MB)",
        "url"     : "/aktuality/mesto-i-pro-pesi-a-cyklisty/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "developeři":  [
    
      {
        "title"   : "Novinky ve výstavbě? Dům č. 98 a Zahradní město II.",
        "excerpt" : "V rámci jednání rady města a komise pro rozvoj se objevilo několik novinek, které by zasloužily zveřejnění mimo formální zápisy na webu.Jednak v rámci prodeje domu č. 98 na Masarykově náměstí byla doručena jen jedna nabídka od společnosti Braunerka s.r.o. z Dražic - Benátek nad Jizerou, kterou zastupuje Honza Luhan z LTC Houštka. Prodej ruiny na náměstí podporujeme, ocenili bychom nyní, když není jiný soutěžitel a nabídka je na světě, širší seznámení se záměrem rekonstrukce od budoucího kupujícího, děkujeme.Obyvatelům zejména Zahradního města, respektive okolo ulice Dřevčická a Květnová doporučujeme začít sledovat koncept dostavby Zahradního města II, který by do oblasti měl přivést až 1600 nových sousedů v 500 bytech. Vnímáme rozhořčení, jaké nyní vzbuzuje začátek výstavby bytových domů v jiném projektu okolo ulice Augustina Lukeše, ale to je v situaci, kdy je vydané stavební povolení, dost pozdě. V případě rozšiřování Zahradního města bude potřeba, aby se občané dozvěděli včas více informací a aby developer nevytvořil monolitické sídliště bez jakékoliv občanské vybavenosti.Zahradní město II a další projekty nyní brzdí vyčerpaná kapacita čističky, ale tento problém časem pomine a radnice a sousedé by měli požadovat po investorech řešení pro dopravní a inženýrskou obsluhu včetně MHD a pro veškeré prvky občanské vybavenosti.Zápis z jednání komise je zde.",
        "url"     : "/aktuality/development/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "development":  [
    
      {
        "title"   : "Vyšší Hrádek musí spadnout, aby developeři mohli stavět!",
        "excerpt" : "Tenhle příběh známe: město získá budovu, protože ji “nezbytně potřebuje”. Roky plynou, budova chátrá, až se ocitne před demolicí. Pak se zjeví privátní investor a není vyhnutí, ruina se mu prodává, na zastupitelstvu se řekne, že to nejde jinak a kdysi cenná nemovitost tak definitivně zmizí z majetku a jakéhokoliv vlivu města. Bude tomu v případě Piaristické koleje na Vyšším Hrádku jinak? Nezdá se.Když před více jak deseti lety získalo město budovu Piaristické koleje (Vyšší Hrádek), mělo s ní verbálně dalekosáhlé plány. Jenže po deseti letech se fakticky nestalo nic.  Budova chátrá, město se k ní příliš nezná a jen na nátlak pirátských zastupitelů do ní tu a tam vyrazí řemeslníci zatlouct okna či zajistit střechu, aby do budovy neteklo.Když přišel na radnici starosta Robert Pecha, vypadalo to, že se vše změní k lepšímu. Vyšší Hrádek se měl proměnit v důstojné sídlo Základní umělecké školy snad spolu s Domem dětí a mládeže.A pak přišla již legendární “staroboleslavská zabíjačka”, kdy místní ODS spolu s Klárou Voctářovou zradila koalici a radnici Roberta Pechy odvolala. Nová radnice opět slibovala, jak na všechnu práci naváže, jenže fakticky potichu zrušila všechny projekty, kromě těch, které slouží developerům. Nově odpískala i rekonstrukci Vyššího Hrádku.Jak rokování o Vyšším Hrádku probíhalo? Ačkoliv jsme delší dobu požadovali rozpracování variant, ve skutečnosti jsme dostávali obecná ujištění, že “všechno běží” a pak pozvánku na pracovní schůzku, kde se situace měla probrat. Namítl jsem, že nemá smysl schůzka, ke které nejsou podklady, přeci nerozhodneme o stamilionovém majetku za dvacet minut rokování bez čehokoliv. Pan Benda na žádost o podklady poslal rozpočet města a vysvětlení, že “po emailu je to takřka nevysvětlitelné”. Schůzka, kam dorazila kolegyně, probíhala přesně, jak jsem očekával. Místostarosta Benda vysvětlil, že město nemá peníze, nedostalo dotace a tudíž k opravě nedojde. Na zastupitelstvu jsme se ještě dozvěděli, že “se bude čekat na dotace”.Na špatnou práci místostarosty Bendy jsme si již zvykli, vybrat si nejjednodušší řešení umí každý.  Ano, státních dotací je málo. Město by muselo hodně doplatit. Za starosty Pecha se rozpracovalo se několik variant. Počínaje tím, že se budova bude rekonstruovat na etapy, přes možnosti úvěrování až po zoufalé hledání dalších dotací. V úvahu přicházelo zejména posunutí dostavby čistírny odpadních vod (ČOV) a přeúvěrování, což by znamenalo také odklad další developerské výstavby. Spuštění nových velkých stavebních projektů totiž účinně nedokončené navýšení kapacity ČOV blokovalo. Předpokládalo se, že se situace rozhodne spolu s osudem další velké městské investice, tedy s rozhodnutí o kulturním domě. Ještě koncem roku 2024 jsme se doptávali, zda by nebylo vhodné posunout dostavbu ČOV, která našim občanům v ničem nepomáhá. Na posledním zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že naopak bude dostavba ČOV urychlena.A jsme u příběhu, který už známe: další městská budova bude chátrat, začne do ní téct, nakonec se přinese na zastupitelstvo návrh rychle odhlasovat její prodej. To přeci každý musí pochopit, že není jiná cesta,, než to prodat bez veřejného řízení náhodnému zájemci. Nově nám tuto vizi starosta Soukup předložil na zastupitelstvu pro Kolej Kim Ir Sena. Kolem ní již krouží soukromník. A jistě, že to bude pro město výhodné…Jaký má být správný postup?: Město má ve své dlouhodobé strategii, jaké služby chce poskytovat a ZUŠ i Kulturní dům mezi to patří. K nim potřebuje i nemovitosti. Město mohlo snadno získat úvěr a opravit ZUŠ i třeba kulturní dům na úvěr, který by splácelo 20 let zcela únosnou částkou, mezi tím by mohlo rozprodat nepotřebný majetek, který chátrá. Jenomže tohle se nové radnici nechtělo.S takovýmhle přístupem za dvacet let nebude mít město ani splacený úvěr, ani Vyšší Hrádek nebo Kolej Kim Ir Sena. A ani novou budovu ZUŠ nebo kulturní dům. Protože přesně takhle jsme postupovali před dvaceti lety…Proč usilovat o víc, když takhle to voličům stačí.A na závěr pár fotografií Zuzany MinxFotografie: Zuzana Minx.",
        "url"     : "/aktuality/vyssi-hradek-musi-spadnout-aby-developeri-mohli-stavet/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "do":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "doprava":  [
    
      {
        "title"   : "Doprava ve městě: co nás pálí a jak to vyřešíme",
        "excerpt" : "Zeptejte se kohokoli v Brandýse nebo Boleslavi, co ho ve městě štve nejvíc, a doprava bude na prvním místě. Kolony, kamiony centrem, žádný městský autobus, rozkopané ulice. Sepsali jsme proto ucelenou strategii dopravy - a protože málokdo čte dvacet stránek, tady je stručný přehled: šest věcí, které nás pálí, a u každé co s ní uděláme. Většinou nejde o sliby, ale o hotové plány, které si můžete rozkliknout.➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde1. Centrem se valí tranzit a kamionyObchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.2. Bez auta se po městě nedostaneteDvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.3. Děti se do školy bezpečně nedostanouVětšina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.4. Město je věčně rozkopanéSilnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.5. Parkování neřídí nikdoCentrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.6. Rozhoduje se od stolu, bez datPoslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.A vlak?Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.",
        "url"     : "/aktuality/doprava-co-nas-pali/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Plán na zavedení městské hromadné dopravy a školních autobusů",
        "excerpt" : "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav má 20 000 obyvatel a žádnou vlastní městskou hromadnou dopravu. Kdo nemá auto, dostane se z Vrábí do nemocnice nebo ze Zahradního Města na nádraží jen pěšky. Připravili jsme proto konkrétní plán dvou městských linek a školního svozu pro novou svazkovou školu — i s propočtem, co by to stálo a z čeho se to dá zaplatit.    Jak budou vypadat naše městské autobusy? Jejich vzhled bude vycházet z vizuální identity města, kterou jsme před třemi lety vybrali, ale konkrétní provedení doladí ještě zkušení designéři. Naše autobusy by nás měly reprezentovat!      Městská MHD    Argumenty a detaily plánu    Prohlédněte si navržené linky, zastávky, intervaly, jízdní řády i ekonomiku provozu.        Otevřít interaktivní plán                Dvě linky, které pokryjí městoLinka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště a obě železniční stanice — funguje tedy i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestoupit mezi linkami jde na třech místech.Zastávky nejsou umístěné odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počty obyvatel — prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti do 400 metrů nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je brandýské náměstí s 1 945 obyvateli ve spádu, následuje nemocnice a nádraží. Trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, nejde o schéma nakreslené od stolu.Školní autobusy: čtyři okruhy do třiceti minutVe Staré Boleslavi vznikají dvě nové školy — svazková základní škola pro 960 žáků, kterou staví svazek čtrnácti obcí, a soukromá škola Educampus. Děti z třinácti okolních obcí se do nich musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí. Slíbili jsme, že to vymyslíme. Tady je konkrétní představa: děti rozvezeme autobusy, rodiče nebudou taxikařit, město doprava nezatíží a nebude ho to stát nic navíc.Navrhujeme čtyři svozové okruhy, které ráno jednou svezou děti ke školám a odpoledne je ve třech termínech rozvezou zpět — podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny.            Okruh      Obce      Jízdní doba                  S1 severozápad      Konětopy → Dřísy → Lhota → Křenek      25 min              S2 severovýchod      Sudovo Hlavno → Kostelní Hlavno → Hlavenec      20 min              S3 východ      Skorkov → Sojovice      27 min              S4 jih a přestup      Borek → Káraný → Nový Vestec      30 min      Zásadní podmínkou bylo, aby žádná jízda netrvala déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes čtyřicet kilometrů a jela hodinu a půl; děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno.Rozdělení na čtyři okruhy vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčovým omezením je Labe a Jizera — mezi Skorkovem a Novým Vestcem je to vzdušnou čarou kousek, ale silnicí přes osm kilometrů a patnáct minut, protože se musí objet řeka. Proto jsme obce rozdělili podle břehů.Zvláštní případ jsou Záryby. Leží na jižním břehu Labe a k sousednímu Borku jsou vzdušnou čarou tři kilometry, ale silnicí přes nejbližší most patnáct kilometrů a osmadvacet minut. Vlastní autobus kvůli jedné obci by byl neúměrně drahý. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482, která končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi — okruh S4 tam proto zastavuje a děti přestoupí.Kolik to stojí a odkud na toPočítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče.Školní linka město nebude stát nic navícU školního svozu je financování vyřešené. Provoz čtyř okruhů vyjde na 2,5 až 2,9 milionu korun ročně.Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs.Ministerstvo financí uvádí pro rok 2026 zhruba 36 800 Kč na přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak městu přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na třináct milionů korun ročně, tedy asi pětinásobek nákladů na celý svoz.Financování školních autobusů je tedy plně kryté příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotaci, o kterou je nutné žádat, ale o nárokový příjem ze zákona.U městských linek je to na rozhodnutí zastupitelstvaMěstská doprava je jiný případ — tu je potřeba zaplatit z rozpočtu města. Připravili jsme pět variant podle rozsahu provozu:            Varianta      Vozy      Kč/rok                  V1 Komfort      5      21,3–25,6 mil.              V2 Doporučená      4      15,3–18,4 mil.              V3 Úsporná — startovní      3      11,0–13,2 mil.              V4 Minimum      2      9,0–10,8 mil.              V5 Jen školní špička      2–3      4,9–5,8 mil.      Doporučujeme začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval, celodenní obsluha, víkend omezeně. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost a podle výsledku přidat čtvrtý vůz.Pro srovnání — Říčany s šestnácti tisíci obyvateli provozují MHD zdarma s pěti linkami za zhruba třicet milionů ročně. Brandýs by se i s dražší variantou V2 vešel výrazně pod tento standard.Kde ty peníze hledat. Nejde o malou částku a je poctivé říct, že by musela odněkud přijít. Vidíme dva směry. Prvním je odpadové hospodářství, které městu prodělává mnoho milionů korun ročně — v roce 2022 to bylo devatenáct milionů, takže ztráta rychle roste. Máme připravenou strategii, jak ji systematicky snižovat: motivační platby za objem popelnice, zahuštění třídících stání, evidence nádob, ne jen tupé zdražování, jaké udělalo staré zastupitelstvo. Dnes recyklujeme 35 % odpadu, přestože bychom měli být na šedesáti. Každý ušetřený milion je milion, který může jít do dopravy.Druhým směrem jsou dotace na vozidla. Nákup autobusů se z městského rozpočtu platit nemusí — Integrovaný regionální operační program i Modernizační fond podporují pořízení bezemisních autobusů zhruba z poloviny. Provozní ztrátu sice nepokryjí, ale investici do vozového parku ano.Třetím směrem bude celková reorganizace dopravy v našem městě, zejména s ohledem na zavedení parkovacích zón, se kterou počítáme. Tím vybereme prostředky nejenom na zlepšení parkování, ale obecně na další zlepšení dopravy.V každém případě ale sázíme především na úspory a dotace a na variantu začlenění MHD do současné dopravní infrastruktury kraje a Prahy.Nechceme tvrdit, že MHD nebude nic stát. Bude — a je to věc politického rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. Chceme ale ukázat, že to není nemožné a že peníze v městském rozpočtu jsou, pokud se s nimi hospodaří lépe.Co dálPlán je připravený k projednání. Přesné polohy zastávek je nutné projednat s obcemi podle toho, kde je bezpečné nástupiště a otočka pro autobus. Jízdní řády se doladí, až školy zveřejní rozvrhy. U Záryb je potřeba domluvit návaznost linky 482 a dozor při přestupu mladších dětí.Jedna věc ale spěchá už teď: stanovy svazkové školy z června 2024 příjem z rozpočtového určení daní mezi zdroji financování vůbec neuvádějí — vznikly dřív, než nařízení vlády svazkové školy zvýhodnilo. Až se stanovy budou kvůli tomu upravovat, je vhodné rovnou zakotvit i školní svoz jako uznatelný náklad. Změna vyžaduje souhlas všech čtrnácti obcí, takže je snazší ji prosadit teď než poté, co peníze začnou téct.Co vy, jste pro městskou hromadnou dopravu, nebo si dojedete autem?",
        "url"     : "/aktuality/plan-mhd-a-skolnich-autobusu/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Město i pro pěší a cyklisty",
        "excerpt" : "Z většiny míst v Brandýse i Boleslavi je to do školy, do práce nebo na náměstí pár minut na kole nebo na koloběžce. Přesto ráno před školami stojí kolony aut. Rodiče vozí děti, protože je nechtějí pouštět samotné přes Pražskou nebo Boleslavskou - a mají pravdu, dnes to bezpečné není. Přitom máme hotový plán, jak to změnit. Cyklokoncepci jsme jako vedení města nechali zpracovat, v červnu 2023 prošla veřejným projednáním a na podzim 2023 byla hotová. Schválit se ji ale před naším odvoláním už nestihlo - a nové vedení radnice ji nechalo ležet. V šuplíku je dodnes.➜ Cyklokoncepce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ke stažení (PDF, 7,4 MB)Město krátkých vzdálenostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav je pro jízdu na kole jako stvořený. Obě historická centra, sídliště, školy i nádraží leží blízko sebe - podstatná část cest po městě trvá na kole jednotky minut, z okolních obcí se sem dá dojet za čtvrt hodiny až půl hodiny. Terén je rovinatý, po levém břehu Labe vede Labská stezka a lidé tu na kole jezdí už dnes: nakupovat, do práce, s dětmi do školy.Fotodokumentace z koncepce ukazuje, kdo ve městě skutečně jezdí: nejsou to sportovci v dresech, ale babičky s nákupem a děti na koloběžkách. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Jenže jezdí navzdory podmínkám, ne díky nim. Policie za období 2006 až 2023 eviduje na území města 131 nehod cyklistů. Dva lidé zemřeli, jedenáct utrpělo těžká zranění. A důležitý detail: nadpoloviční většinu těchto nehod nezavinili cyklisté, ale řidiči motorových vozidel. Není to tedy příběh o neukázněných lidech na kolech. Je to příběh o ulicích, které s nikým jiným než s auty nepočítají.Co v koncepci je: hlavně bezpečná cesta do školyCyklokoncepci pro město zpracoval architekt Tomáš Cach, jeden z nejrespektovanějších českých odborníků na městskou cyklodopravu a autor celostátní metodiky navrhování komunikací pro cyklisty. Není to obecný dokument plný frází - pro každou školu ve městě obsahuje konkrétní seznam úprav, od mateřských škol po gymnázium.Cesta do školy dnes: děti přebíhají frekventovanou ulici. Přesně tohle má koncepce řešit. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Náš cíl se dá říct jednou větou, které rozumí každý rodič: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice.Co to znamená v praxi:Rychlé úpravy za cenu dopravních značek. Velká část opatření nevyžaduje stavbu, jen rozhodnutí. Málo se ví, že po chodníku smí legálně jet na kole jen dítě do deseti let - jeho starší sourozenec už musí do vozovky mezi auta. Koncepce proto navrhuje vybrané chodníky vedoucí ke školám úředně označit jako stezky, kde smí jet každý. K tomu obousměrný průjezd cyklistů klidnými jednosměrkami (tzv. cykloobousměrky, bez rušení parkovacích míst), rozšíření zón 30 a bezpečné přejezdy u semaforů. První balík úprav měl být podle koncepce v terénu do jara 2024 - pár měsíců od schválení. Přesně takhle to dělají města, která to myslí vážně.Rychlé úpravy kolem škol, jak je koncepce zakreslila: chodníkové stezky, přejezdy a přesmyky, které se dají zřídit bez velkých staveb. (zdroj: cyklokoncepce, výkres N.07b)Školní ulice. U čtyř škol - Palachova, Jungmannova, Školní a Komenského - koncepce doporučuje vyzkoušet model, který funguje třeba v Praze 7: ulice před školou je půl hodiny před začátkem vyučování vyhrazena dětem, které jdou pěšky nebo jedou na kole. Auta, která přivážejí děti “až ke dveřím”, dnes ohrožují všechny ostatní děti v okolí školy. Zastaví o ulici dál a všem se uleví. Zrovna u Palachovy koncepce upozorňuje, že současný režim vjezd autem prakticky neomezuje - stačí přivážet dítě a zákaz se na vás nevztahuje.Takhle vypadá školní ulice v praxi (Praha 7, ZŠ Letohradská): mezi 7:00 a 8:30 ve dnech vyučování auta nevjíždějí, děti přijíždějí bezpečně. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Konkrétně pro každou školu. Pár příkladů z koncepce, aby bylo vidět, jak podrobná je: u ZŠ Na Výsluní zlegalizovat cestu podél židovského hřbitova a upravit přechod u semaforu na sdružený přejezd pro kola. U gymnázia odstranit absurdní značku “Cyklisto, sesedni z kola” na Na Celné a zajistit studentům vjezd bočními vraty, aby nemuseli kličkovat přes Královickou. Kolem ZŠ Jungmannova, Školní a Komenského zklidnit celou čtvrť mezi Boleslavskou a Okružní tak, aby jí neprojížděly zkratkující tranzitní automobily. Nic z toho není výmysl od stolu - všechno vzešlo z terénních průzkumů a konzultací přímo se školami.Kam s kolem, když dojedu. Před většinou škol dnes stojí stojany zvané “drátolamy” - kolo v nich nejde pořádně zamknout a ničí výplety. Koncepce navrhuje obyčejné stojany tvaru obráceného U, u škol navíc krytá a uzamykatelná stání na kola i koloběžky. Stejné stojany patří k nádraží, na náměstí a k úřadům. Je to nejlevnější položka celé koncepce a udělat se dá hned.Dvě města, jeden mostLabe dělí město na dvě poloviny a na kole nebo pěšky ho lze překonat jediným způsobem: po silničním mostě, ve vozovce, mezi auty na hlavním tahu. Tudy denně projíždějí stovky cyklistů - je to dlouhodobě nejfrekventovanější cyklistické místo ve městě a zároveň jedno z nejrizikovějších. Řidič má přitom k dispozici i druhé přemostění, dálniční. Cyklista a chodec nic.Tady se jedna věc povedla: lávka přes Labe v místě původního historického mostu se dnes staví, a to podle návrhu, který jsme připravili ještě jako vedení města společně s Robertem Pechou. Aby ale propojení obou měst fungovalo celé, musí na ni navázat lávka přes plavební komoru - i s tou koncepce počítá a je to další krok, který budeme prosazovat. Lávky mají smysl pro všechny: pro rodiny s kočárky, pro seniory i pro děti mířící na kroužky přes řeku.Když už se kope, myslet na koloNejdražší chyba je opravit ulici a na kolo při tom zapomenout. Koncepce přesně vyjmenovává, kde při rekonstrukcích doplnit cyklopruhy nebo na ně aspoň nechat místo: Boleslavská, Okružní, Královická, Kostelecká, Pražská, Zápská, Průmyslová. Dohromady zhruba sedm kilometrů pruhů, které nevyžadují žádnou velkou investici navíc - jen aby na ně někdo myslel ve chvíli, kdy se ulice stejně předělává. To samé platí pro územní plán: když se nová zástavba naparceluje špatně, cesty pro pěší a kola v ní už nikdy nevzniknou. Koncepce říká, které koridory má město chránit. Bez toho je developeři zastaví.Hlavní výkres koncepce: modře klidné a zklidněné ulice, zeleně chráněné trasy bez aut, červeně hlavní koridory. Promyšlená síť pro celé město, ne pár izolovaných úseků. (zdroj: cyklokoncepce)Není to proti řidičůmTohle chceme říct jasně: nejde o žádnou válku s auty. Každé dítě, které dojede do školy samo na kole, je jedno auto míň v ranní špičce. Kdo jezdit autem potřebuje, sveze se plynuleji. A opatření z koncepce pomáhají i těm, kdo na kole nejezdí vůbec - bezpečnější přechody, klidnější ulice v obytných čtvrtích a přehlednější křižovatky ocení chodec, senior s holí i rodič s kočárkem. Proto mluvíme o městě pro pěší a cyklisty, ne o městě pro cyklisty.Kde to uvázloKoncepce vznikala celý rok 2023 v úzkém kontaktu s městem i školami. V červnu 2023 ji architekt Cach představil veřejnosti na projednání v jednacím sále úřadu, občané ji mohli připomínkovat a už během zpracování se podařilo dostat úpravy do řady připravovaných projektů - od rekonstrukce Okružní po novostavbu školy ve Staré Boleslavi. Finální dokument byl hotový v říjnu 2023 a první rychlá opatření měla být v terénu do jara 2024.Jenže schválení už se nestihlo. Přišlo naše odvolání a s ním konec. Nové vedení města koncepci dodnes neschválilo, rychlá opatření nerealizuje a nehlídá, aby se s pěšími a cyklisty počítalo při rekonstrukcích. Město tak zaplatilo odborný dokument, který nikdo nepoužívá. Každá ulice opravená bez ohledu na něj je promarněná příležitost na dalších třicet let.Co uděláme, když dostaneme důvěru  Cyklokoncepci předložíme zastupitelstvu ke schválení jako závazný podklad pro investice a rekonstrukce.  Do roka spustíme první balík rychlých opatření: cykloobousměrky, zóny 30 a legalizované chodníkové stezky u škol. Jde o úpravy dopravním značením, žádné velké stavby.  U jedné ze škol pilotně vyzkoušíme školní ulici a po roce vyhodnotíme, zda ji rozšířit.  Vyměníme stojany u škol a nádraží za takové, ve kterých jde kolo skutečně zamknout, a u škol doplníme krytá stání.  Zajistíme, aby každá rekonstrukce ulice prošla kontrolou podle koncepce - cyklopruh nebo prostor pro něj tam, kde ho koncepce navrhuje.  Ochráníme klíčové trasy v územním plánu, aby je nová výstavba nezablokovala, a na rozestavěnou lávku přes Labe navážeme lávkou přes plavební komoru.Nic z toho nevyžaduje zázrak. Plán existuje, je zaplacený, prošel veřejným projednáním a zpracoval ho odborník, kterého si zve i Praha. Chybí jen vůle ho vzít ze šuplíku.➜ Stáhněte si celou cyklokoncepci (PDF, 7,4 MB)",
        "url"     : "/aktuality/mesto-i-pro-pesi-a-cyklisty/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Bez obchvatu Brandýsa to bude zlé",
        "excerpt" : "Z řad radničních zastupitelů slýchám temné mručení na výstavbu obchvatu Brandýsa. Bylo by dobré občanům říct, proč obchvat potřebujeme. Protože někdo se toho obchvatu zastat musí…Na Facebooku jsem měl na toto téma krátkou disputaci s panem Beránkem a došlo mi, že ne každý ví k obchvatu všechno, co je třeba.Za prvé (a to je třeba vytknout před závorku) je smutné, že zaplevelujeme krajinu další dopravní stavbou. Jenže hned poté je nutno připomenout, že dokud několik tisícovek obyvatel města nenaučíme do Prahy denně docházet pěšky nebo na kole (či snad letecky z Borku?), dopravním stavbám se nevyhneme. Taková je statistika. A až se radnici podaří přesadit spoluobčany ze škodovek na kola, bude tu ještě otázka průmyslu, do kterého jezdí auta a zejména nákladní vozy z dálnice i z okolí.Přijde obchvat Prahy a doprava někudy jet musíJakkoliv držím naší radnici palce v přesazování spoluobčanů na kola, máme tu těžší kalibr: obchvat Prahy. Na něj se totiž bude napojovat provoz ze severovýchodu Prahy buďto z obchvatu Brandýsa, nebo (pokud by nevznikl), tak veškerá doprava projede městem. V případě, že obchvat Prahy vznikne dříve, než obchvat Brandýsa, tak si lidé na trase Kostelecká – Kralovická – Pražská, užijí hluk a smrad ještě více, než dnes. To nebudeme nikdo rádi.Úlohou obchvatu Brandýsa není totiž vybudovat stěny pro sprejery, jak si možná někteří myslí. Cílem je vytěsnit z našeho města veškerou tranzitní dopravu. Město zklidnit. Umožnit lidem u hlavních silnic se vyspat či nepřiotrávit. Nezapomínejte, že logistické areály nejsou jen na Průmyslové, ale také na cestě do Lázní Toušeň – a tam se dnes nejlépe projíždí naším městem.Suma sumárum, pokud chceme zklidnit dopravu (i smog) v Brandýse tak, jak se to podařilo staroboleslavskému obchvatu, potřebujeme obchvat Brandýsa. A dokonce potřebujeme, aby se na kruhovém objezdu za dálnicí napojil na obchvat Záp a odtud nově budovaná krajská silnice spojila zápskou průmyslovou oblast Kabelína a tím nám přestaly jezdit nákladní vozy přes Královice. O tuto silnici se naštěstí velmi zasazuje krajský radní Robert Pecha, bývalý starosta našeho města.Bez obchvatu nebude ani vlakA když se podíváme dále do budoucnosti: až jednou bude hotová vlaková trať na Prahu. Pro železnici bude potřeba sjezd z dálnice na P+R umístěné u vlakových zastávek Brandýs a Popovice. Ze všech jednání s Prahou vyplývá, že vybudování dobře dostupného P+R je pro hlavní město podmínkou podpory brandýské železnice. Pokud nebudeme mít obchvat, prosadí Praha zakončení železnice a P+R u Kralovic u dálnice, což bude výhodné pro lidi ze Středočeského kraje, ale ne pro naše město.Měli jsme dvacet let na to, hezká místa vytvářetBrandýs svůj obchvat potřebuje. Můžeme želet zastavění dalších polí, ale nikdo se kvůli nim nechystá vzdát se svých automobilů. Měli jsme ovšem udělat něco jiného, než jen smutnit a temně mručet. Měli jsme si hezká místa začít vytvářet. Měli jsme dvacet let na to, abychom na místo náletových dřevin a hezkého mokřadu kolem Vinořského potoka (jediné autentické přírodní místo na trase obchvatu) vytvořili nové kouty přírody. Mohli jsme obchvat oddělit vysázenými zelenými pásy, jak navrhuji od roku 2018. Stávající radnice v tom nepodnikla nic, i oddělovacímu remízku na Zahradním městě hrozilo vykácení, když se tam měla postavit školka pro děti ze Sedmikráskova (to sídliště na místě rodinných domků, jehož výstavbu Pickova radnice prosadila).A to je celý příběh brandýského obchvatu. Ano, naše radnice měla něco udělat, ale rozhodně teď není čas na to, snažit se výstavbu obchvatu blokovat. Brandýsu obchvat prospěje stejně, jako Staré Boleslavi.",
        "url"     : "/aktuality/bez-obchvatu-brandysa-to-bude-zle/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Kamion a stodola hoří, Brandýs kolabuje",
        "excerpt" : "Stačí velmi málo, aby život v našem městě zkolaboval. V úterý hořící kamion na dálnici D10, kterou událost zablokovala. A jedna hořící stodola, kterou hasí hasiči. Plus oprava Zápské. Dojezdový čas autobusů do Prahy se prodloužil až o 90 minut.Takové věci se samozřejmě stávají. Naše město leží u přetížené dálnice, na které jsou nehody na denním pořádku a průjezd městem je jediná alternativa, kterou řidiči znají. Otázka je, co se s tím dá dělat. V krátkodobém horizontu pramálo, ale něco přeci. Bylo možné informovat kamiony při výjezdu z dálnice, že nemohou projíždět městem, tedy přejíždět most (průjezd nad 12t zakázán). A za odbočkou na Mělnickou je měla policie vracet, na mostu pak pokutovat. Jen trochu odvážnější město mohlo dokonce výjezd z dálnice na Starou Boleslav zahradit pro všechny a pokusit se zachránit alespoň situaci ve vlastním městě, protože silnice přes město nemůže být náhradou dálnice. Byla to vítaná příležitost upozornit kraj  důrazněji na to, že situace je kritická a nečinnost kraje město ničí.  Zviditelnit tak na kraji důležitost obchvatů města i uvažovaný dálniční nájezd na Kralovické.Co se udělat mělo, je rozumnější plánování a rozfázování oprav. Opravovat Zápskou na etapy, to je opravdu utrpení. Navíc, když se zavře dálnice, je semafor u kruháče Zápy k ničemu a bylo by lepší jej ihned operativně zrušit a umožnit odjezd aut z města. Je škoda, že tato opatření, jakkoliv jsou na snadě, nebyla přijata, město se od loňského letního kolapsu dopravy v ničem nepoučilo a situaci opět neřešilo.Podstatný je ovšem dlouhodobý horizont. Našemu městu chybí dopravní alternativy. Například průjezdnost městem pro kola bez toho, že by cyklistovi hrozilo rozšmelcování pod koly kamionů. Kdyby se dařilo více dětí dopravit do školy po vlastní ose, než automobily rodičů, městu by se ulevilo. Kdyby byla možnost se dostat do Prahy bezpečně na kole, aniž by člověk otrle jel po rizikové silnici 610, bylo by to zlepšení. Kdyby se dalo spolehnout na vnitroměstskou hromadnou dopravu nezávislou v časech na tom, jak se autobus domotá po přetížených komunikacích do města z Prahy, bylo by to zase něco jiného. Kdybychom intenzivně pracovali na možnosti vlako/tramvajového napojení na Prahu, byl by výhled, že se to jednou zlepší. Měli bychom alternativu a i ti méně odvážní či fyzicky zdatní by se mohli rutinně vydávat za prací i pochůzkami jinak.Na ničem takovém naše město nepracuje. A tak vždycky, když se na dálnici někdo v nevhodném úseku vybourá a k tomu jako na podporu občanům chytne stodola, naše dvojměstí zkolabuje. Zvykněte si.",
        "url"     : "/aktuality/kolaps-doprava/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Také chcete jezdit tramvají z Brandýsa do Prahy?",
        "excerpt" : "Tramvají z Brandýsa do Prahy? Všichni na to reagují stejně: Fantasmagorie, ale bylo by to super.Uvědomujeme si, že v našem souměstí je celá řada věcí, které lze pro dopravu udělat ihned. Koordinovat výstavbu obchvatů města, zlepšit návaznost prací kraje a státu na opravě silnic. Opravit chodníky, tlačit na rozšíření P+R parkovacích ploch na metru. Opravit hlavní tahy městem a hledat alternativní cesty městem i ven z města. Na nic z toho nehodláme rezignovat, ba naopak - viz náš program. To ale nic nemění na tom, že my a naše děti budeme potřebovat napojení na Prahu, přičemž dlouhodobě jedinou možností je příměstský vlak, vlakotramvajová linka.Obešli jsme mnoho lidí, kteří tomu rozumí. Plán na vlakotramvajovou linku do Brandýsa a Staré Boleslavi je reálný, i když je na dlouho, za rok to nebude. Jen ho nikdo neprosazuje a protože o něj “není zájem”, nic se s ním nedělá. My ale zájem máme, ačkoliv si uvědomujeme, že realistický horizont je spíše deset až patnáct let.Jak se fantasmagorie stává realitou? Jak se z vize stane projekt a z něj stavba? Nejprve je potřeba najít trasu a domluvit se se všemi dotčenými. S obcemi, přes které trasa povede. S těmi chceme podepsat společné memorandum o staroboleslavské trase. Zanést ji do územních plánů.Pak také se domluvit s provozovatelem, jímž může být Pražský Dopravní podnik, ale i jiný dopravce. S ním najít dohodu o financování a provozu trati.Peníze? Nebude to levné, jednotlivec to neufinancuje. Z pohledu kraje a metropole jsou to únosné peníze, rozumně vynaložené na zlepšení dopravy ze severovýchodu metropolitní oblasti.Výkupy pozemků, jednání s vlastníky. Ochránci přírody, památkáři, spolky, hasiči, obyvatelé v okolí trati, všichni, než se stavba dotkne. Je to moře práce, jenže moře je přesně to, co Piráti zvládají.Trasa na Brandýs je i z pohledu Prahy třetí nejvýznamnější plánovaná trať obsluhující dosud zle dostupnou část okolí Prahy. První je trať na Kladno kvůli letišti a ostudě. Na Beroun kvůli stavu zdejší trati, která ale bude megadrahá. A pak my. My, kteří jsme prý dosud neměli zájem.Jenže my zájem máme.Máte ho také?Pomozte nám postavit tramvaj z Brandýsa do Prahy!Řekněme jasně, že chceme tramvaj z Brandýsa do Prahy!PS: uvedená fotka je vážně ilustrační :)",
        "url"     : "/aktuality/tramvaji-z-brandysa-do-prahy/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Bikesharing - po městě na sdílených kolech",
        "excerpt" : "Ťuknete do mobilní apky, bicykl se odemkne, sedáte, vyrážíte. Bikesharing pro Brandýs-Boleslav nás oslovil! Jasně, že můžete jezdit na svém kole, jenže ne vždycky je při ruce a proč si nějaké nepůjčit? Bikesharing byl jedna z prvních věcí, které jsme si napsali na dlouhý seznam toho, co v našem městě chceme zařídit. Vlastně by to mělo být jednoduché, zavoláme firmám, co ho provozují, ať nám přivezou na náměstí kola, že ano.Jenže pak jsme se rozhodli využít toho, že všechny tyhle lidi kolem bikesharingu, elektromobility a udržitelné dopravy známe. Po pár schůzkách už to vypadalo obtížněji. Město s necelými 20 000 obyvateli je pro zavedené bikesharingové hráče jako Ofo nebo Rekola příliš malé a nepůjdou sem.Pro města naší velikosti existují v dva přístupy.Ten první je velmi pirátský. Seženou se nějaká starší kola za nízkou cenu, natřou se, dají se trochu do formy a dá se na ně řetěz s kódovým zámkem. Nu a pak se tak trochu hraje na slušnost lidí a taky na to, že superzabezpečovací elektronika by stála podstatně více, než to kolo. Polovina kol se do vánoc ztratí (opravdu spíše ztratí), ale jejich obnova bude levnější, než jakékoliv personální a technologické náklady na nějakou propracovanější variantu.Druhá varianta je modernější. Město se domluví (formou soutěže a transparentně, na to jsme rasi) s místním fandou a cyklopodnikatelem, že takový systém vybuduje on a také ho bude spravovat, za což mu město bude něco platit podobně, jako doplácí na jiné způsoby dopravy. Může se začít v malém, jen pár kol, jako bokovka k cykloservisu či jinému podnikání dotyčného, s malými náklady. Po pár letech, až se systém osvědčí a podle poptávky, se rozroste, ideálně tak, že město nedoplácí nic, cyklofanda je vážený panpodnikatel a největší nehoda na Pražské toho roku bude srážka tří cyklistů.Je těžké se vás ptát, jestli byste bikesharing používali. Neznáte ho. Zkušenosti z jiných měst ukazují, že si obyvatelé rychle zvyknou a začnou možnosti “naskočit na kolo” využívat, protože je to pohodlné. Do školy, na nákup, za kamarády. Je to mnohem snadnější, než kontrolovat, zda máte vlastní kolo dohuštěné, vynášet ho ze sklepa nebo naopak se strachovat, zda vám jej před obchodem někdo nesebere.Chtěli bychom bikesharing v našem městě podporovat a jako nejperspektivnější se nám zdá druhá varianta. Mobilní aplikace s mapou kol k vypůjčení, lidé, kteří se o kola starají, trochu více profislužba, za kterou město něco zaplatí, ale také to městu uleví od automobilového provozu. Jen ty silnice, ty se budou muset i tak opravit?Co myslíte vy, zvykli byste si na sdílená kola? A mohla by se taková služba jmenovat třeba Brandobola?Poznámka: na fotografii je ukázka, jak přesně takový bikesharing v našem městě nesmí vypadat. Stojan nevkusně nacpaný před sochu a do prostřed náměstí. Nebojte, je to fotomontáž!",
        "url"     : "/aktuality/bikesharing/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "děti":  [
    
      {
        "title"   : "Město i pro pěší a cyklisty",
        "excerpt" : "Z většiny míst v Brandýse i Boleslavi je to do školy, do práce nebo na náměstí pár minut na kole nebo na koloběžce. Přesto ráno před školami stojí kolony aut. Rodiče vozí děti, protože je nechtějí pouštět samotné přes Pražskou nebo Boleslavskou - a mají pravdu, dnes to bezpečné není. Přitom máme hotový plán, jak to změnit. Cyklokoncepci jsme jako vedení města nechali zpracovat, v červnu 2023 prošla veřejným projednáním a na podzim 2023 byla hotová. Schválit se ji ale před naším odvoláním už nestihlo - a nové vedení radnice ji nechalo ležet. V šuplíku je dodnes.➜ Cyklokoncepce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ke stažení (PDF, 7,4 MB)Město krátkých vzdálenostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav je pro jízdu na kole jako stvořený. Obě historická centra, sídliště, školy i nádraží leží blízko sebe - podstatná část cest po městě trvá na kole jednotky minut, z okolních obcí se sem dá dojet za čtvrt hodiny až půl hodiny. Terén je rovinatý, po levém břehu Labe vede Labská stezka a lidé tu na kole jezdí už dnes: nakupovat, do práce, s dětmi do školy.Fotodokumentace z koncepce ukazuje, kdo ve městě skutečně jezdí: nejsou to sportovci v dresech, ale babičky s nákupem a děti na koloběžkách. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Jenže jezdí navzdory podmínkám, ne díky nim. Policie za období 2006 až 2023 eviduje na území města 131 nehod cyklistů. Dva lidé zemřeli, jedenáct utrpělo těžká zranění. A důležitý detail: nadpoloviční většinu těchto nehod nezavinili cyklisté, ale řidiči motorových vozidel. Není to tedy příběh o neukázněných lidech na kolech. Je to příběh o ulicích, které s nikým jiným než s auty nepočítají.Co v koncepci je: hlavně bezpečná cesta do školyCyklokoncepci pro město zpracoval architekt Tomáš Cach, jeden z nejrespektovanějších českých odborníků na městskou cyklodopravu a autor celostátní metodiky navrhování komunikací pro cyklisty. Není to obecný dokument plný frází - pro každou školu ve městě obsahuje konkrétní seznam úprav, od mateřských škol po gymnázium.Cesta do školy dnes: děti přebíhají frekventovanou ulici. Přesně tohle má koncepce řešit. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Náš cíl se dá říct jednou větou, které rozumí každý rodič: do každé školy se má dát dostat pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice.Co to znamená v praxi:Rychlé úpravy za cenu dopravních značek. Velká část opatření nevyžaduje stavbu, jen rozhodnutí. Málo se ví, že po chodníku smí legálně jet na kole jen dítě do deseti let - jeho starší sourozenec už musí do vozovky mezi auta. Koncepce proto navrhuje vybrané chodníky vedoucí ke školám úředně označit jako stezky, kde smí jet každý. K tomu obousměrný průjezd cyklistů klidnými jednosměrkami (tzv. cykloobousměrky, bez rušení parkovacích míst), rozšíření zón 30 a bezpečné přejezdy u semaforů. První balík úprav měl být podle koncepce v terénu do jara 2024 - pár měsíců od schválení. Přesně takhle to dělají města, která to myslí vážně.Rychlé úpravy kolem škol, jak je koncepce zakreslila: chodníkové stezky, přejezdy a přesmyky, které se dají zřídit bez velkých staveb. (zdroj: cyklokoncepce, výkres N.07b)Školní ulice. U čtyř škol - Palachova, Jungmannova, Školní a Komenského - koncepce doporučuje vyzkoušet model, který funguje třeba v Praze 7: ulice před školou je půl hodiny před začátkem vyučování vyhrazena dětem, které jdou pěšky nebo jedou na kole. Auta, která přivážejí děti “až ke dveřím”, dnes ohrožují všechny ostatní děti v okolí školy. Zastaví o ulici dál a všem se uleví. Zrovna u Palachovy koncepce upozorňuje, že současný režim vjezd autem prakticky neomezuje - stačí přivážet dítě a zákaz se na vás nevztahuje.Takhle vypadá školní ulice v praxi (Praha 7, ZŠ Letohradská): mezi 7:00 a 8:30 ve dnech vyučování auta nevjíždějí, děti přijíždějí bezpečně. (foto: cyklokoncepce, T. Cach)Konkrétně pro každou školu. Pár příkladů z koncepce, aby bylo vidět, jak podrobná je: u ZŠ Na Výsluní zlegalizovat cestu podél židovského hřbitova a upravit přechod u semaforu na sdružený přejezd pro kola. U gymnázia odstranit absurdní značku “Cyklisto, sesedni z kola” na Na Celné a zajistit studentům vjezd bočními vraty, aby nemuseli kličkovat přes Královickou. Kolem ZŠ Jungmannova, Školní a Komenského zklidnit celou čtvrť mezi Boleslavskou a Okružní tak, aby jí neprojížděly zkratkující tranzitní automobily. Nic z toho není výmysl od stolu - všechno vzešlo z terénních průzkumů a konzultací přímo se školami.Kam s kolem, když dojedu. Před většinou škol dnes stojí stojany zvané “drátolamy” - kolo v nich nejde pořádně zamknout a ničí výplety. Koncepce navrhuje obyčejné stojany tvaru obráceného U, u škol navíc krytá a uzamykatelná stání na kola i koloběžky. Stejné stojany patří k nádraží, na náměstí a k úřadům. Je to nejlevnější položka celé koncepce a udělat se dá hned.Dvě města, jeden mostLabe dělí město na dvě poloviny a na kole nebo pěšky ho lze překonat jediným způsobem: po silničním mostě, ve vozovce, mezi auty na hlavním tahu. Tudy denně projíždějí stovky cyklistů - je to dlouhodobě nejfrekventovanější cyklistické místo ve městě a zároveň jedno z nejrizikovějších. Řidič má přitom k dispozici i druhé přemostění, dálniční. Cyklista a chodec nic.Tady se jedna věc povedla: lávka přes Labe v místě původního historického mostu se dnes staví, a to podle návrhu, který jsme připravili ještě jako vedení města společně s Robertem Pechou. Aby ale propojení obou měst fungovalo celé, musí na ni navázat lávka přes plavební komoru - i s tou koncepce počítá a je to další krok, který budeme prosazovat. Lávky mají smysl pro všechny: pro rodiny s kočárky, pro seniory i pro děti mířící na kroužky přes řeku.Když už se kope, myslet na koloNejdražší chyba je opravit ulici a na kolo při tom zapomenout. Koncepce přesně vyjmenovává, kde při rekonstrukcích doplnit cyklopruhy nebo na ně aspoň nechat místo: Boleslavská, Okružní, Královická, Kostelecká, Pražská, Zápská, Průmyslová. Dohromady zhruba sedm kilometrů pruhů, které nevyžadují žádnou velkou investici navíc - jen aby na ně někdo myslel ve chvíli, kdy se ulice stejně předělává. To samé platí pro územní plán: když se nová zástavba naparceluje špatně, cesty pro pěší a kola v ní už nikdy nevzniknou. Koncepce říká, které koridory má město chránit. Bez toho je developeři zastaví.Hlavní výkres koncepce: modře klidné a zklidněné ulice, zeleně chráněné trasy bez aut, červeně hlavní koridory. Promyšlená síť pro celé město, ne pár izolovaných úseků. (zdroj: cyklokoncepce)Není to proti řidičůmTohle chceme říct jasně: nejde o žádnou válku s auty. Každé dítě, které dojede do školy samo na kole, je jedno auto míň v ranní špičce. Kdo jezdit autem potřebuje, sveze se plynuleji. A opatření z koncepce pomáhají i těm, kdo na kole nejezdí vůbec - bezpečnější přechody, klidnější ulice v obytných čtvrtích a přehlednější křižovatky ocení chodec, senior s holí i rodič s kočárkem. Proto mluvíme o městě pro pěší a cyklisty, ne o městě pro cyklisty.Kde to uvázloKoncepce vznikala celý rok 2023 v úzkém kontaktu s městem i školami. V červnu 2023 ji architekt Cach představil veřejnosti na projednání v jednacím sále úřadu, občané ji mohli připomínkovat a už během zpracování se podařilo dostat úpravy do řady připravovaných projektů - od rekonstrukce Okružní po novostavbu školy ve Staré Boleslavi. Finální dokument byl hotový v říjnu 2023 a první rychlá opatření měla být v terénu do jara 2024.Jenže schválení už se nestihlo. Přišlo naše odvolání a s ním konec. Nové vedení města koncepci dodnes neschválilo, rychlá opatření nerealizuje a nehlídá, aby se s pěšími a cyklisty počítalo při rekonstrukcích. Město tak zaplatilo odborný dokument, který nikdo nepoužívá. Každá ulice opravená bez ohledu na něj je promarněná příležitost na dalších třicet let.Co uděláme, když dostaneme důvěru  Cyklokoncepci předložíme zastupitelstvu ke schválení jako závazný podklad pro investice a rekonstrukce.  Do roka spustíme první balík rychlých opatření: cykloobousměrky, zóny 30 a legalizované chodníkové stezky u škol. Jde o úpravy dopravním značením, žádné velké stavby.  U jedné ze škol pilotně vyzkoušíme školní ulici a po roce vyhodnotíme, zda ji rozšířit.  Vyměníme stojany u škol a nádraží za takové, ve kterých jde kolo skutečně zamknout, a u škol doplníme krytá stání.  Zajistíme, aby každá rekonstrukce ulice prošla kontrolou podle koncepce - cyklopruh nebo prostor pro něj tam, kde ho koncepce navrhuje.  Ochráníme klíčové trasy v územním plánu, aby je nová výstavba nezablokovala, a na rozestavěnou lávku přes Labe navážeme lávkou přes plavební komoru.Nic z toho nevyžaduje zázrak. Plán existuje, je zaplacený, prošel veřejným projednáním a zpracoval ho odborník, kterého si zve i Praha. Chybí jen vůle ho vzít ze šuplíku.➜ Stáhněte si celou cyklokoncepci (PDF, 7,4 MB)",
        "url"     : "/aktuality/mesto-i-pro-pesi-a-cyklisty/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "dům":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "gymnázium":  [
    
      {
        "title"   : "Čtyřleté technické lyceum v Brandýse",
        "excerpt" : "Brandýské gymnázium otevírá od školního roku 2025/2026 čtyřleté technické lyceum.Studijní program je zaměřený na to, aby absolventi zvládli vysokou školu technického směru, ale zároveň měli i širší přehled pro případný nástup do práce. Součástí výuky bude v posledním ročníku i povinná praxe.Hlavní důraz je na předměty matematika, fyzika, informatika – tedy příprava na technické a přírodovědné vysoké školy. Výrazně posílená je informatika (7 hodin + 7 hodin dělených cvičení v průběhu studia), zahrnuje algoritmizaci, programování, web, digitální kompetence. A na to je krásně a nově vybavená učebna s moderní technikou. Studenti se učí všeobecný základ jako na gymnáziu, ale navíc mají technické předměty (kreslení, CAD, technická fyzika) a hodně informatiky.Do prvního ročníku nastupuje 17 dětí, což je provozní optimum k tomu, jak je nastaveno financování a k tomu, kolik prostorů v budově je.Na snímku je nově zrekonstruovaná posluchárna chemie, nově jsou zrekonstruované také praktické laboratoře.Brandýské gymnázium se chystá na půdní vestavbu. Dříve zrekonstruovaná střecha umožní po zateplení a dalších stavebních úpravách právě provoz čtyřletého technického lycea, které zatím bude existovat v prostorech, které si škola na tento účel vyšetřila. Snad se všechno během dvou let stihne.Držíme palce!",
        "url"     : "/aktuality/brandyske-technicke-lyceum/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "hrádek":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "infrastruktura":  [
    
      {
        "title"   : "Bez obchvatu Brandýsa to bude zlé",
        "excerpt" : "Z řad radničních zastupitelů slýchám temné mručení na výstavbu obchvatu Brandýsa. Bylo by dobré občanům říct, proč obchvat potřebujeme. Protože někdo se toho obchvatu zastat musí…Na Facebooku jsem měl na toto téma krátkou disputaci s panem Beránkem a došlo mi, že ne každý ví k obchvatu všechno, co je třeba.Za prvé (a to je třeba vytknout před závorku) je smutné, že zaplevelujeme krajinu další dopravní stavbou. Jenže hned poté je nutno připomenout, že dokud několik tisícovek obyvatel města nenaučíme do Prahy denně docházet pěšky nebo na kole (či snad letecky z Borku?), dopravním stavbám se nevyhneme. Taková je statistika. A až se radnici podaří přesadit spoluobčany ze škodovek na kola, bude tu ještě otázka průmyslu, do kterého jezdí auta a zejména nákladní vozy z dálnice i z okolí.Přijde obchvat Prahy a doprava někudy jet musíJakkoliv držím naší radnici palce v přesazování spoluobčanů na kola, máme tu těžší kalibr: obchvat Prahy. Na něj se totiž bude napojovat provoz ze severovýchodu Prahy buďto z obchvatu Brandýsa, nebo (pokud by nevznikl), tak veškerá doprava projede městem. V případě, že obchvat Prahy vznikne dříve, než obchvat Brandýsa, tak si lidé na trase Kostelecká – Kralovická – Pražská, užijí hluk a smrad ještě více, než dnes. To nebudeme nikdo rádi.Úlohou obchvatu Brandýsa není totiž vybudovat stěny pro sprejery, jak si možná někteří myslí. Cílem je vytěsnit z našeho města veškerou tranzitní dopravu. Město zklidnit. Umožnit lidem u hlavních silnic se vyspat či nepřiotrávit. Nezapomínejte, že logistické areály nejsou jen na Průmyslové, ale také na cestě do Lázní Toušeň – a tam se dnes nejlépe projíždí naším městem.Suma sumárum, pokud chceme zklidnit dopravu (i smog) v Brandýse tak, jak se to podařilo staroboleslavskému obchvatu, potřebujeme obchvat Brandýsa. A dokonce potřebujeme, aby se na kruhovém objezdu za dálnicí napojil na obchvat Záp a odtud nově budovaná krajská silnice spojila zápskou průmyslovou oblast Kabelína a tím nám přestaly jezdit nákladní vozy přes Královice. O tuto silnici se naštěstí velmi zasazuje krajský radní Robert Pecha, bývalý starosta našeho města.Bez obchvatu nebude ani vlakA když se podíváme dále do budoucnosti: až jednou bude hotová vlaková trať na Prahu. Pro železnici bude potřeba sjezd z dálnice na P+R umístěné u vlakových zastávek Brandýs a Popovice. Ze všech jednání s Prahou vyplývá, že vybudování dobře dostupného P+R je pro hlavní město podmínkou podpory brandýské železnice. Pokud nebudeme mít obchvat, prosadí Praha zakončení železnice a P+R u Kralovic u dálnice, což bude výhodné pro lidi ze Středočeského kraje, ale ne pro naše město.Měli jsme dvacet let na to, hezká místa vytvářetBrandýs svůj obchvat potřebuje. Můžeme želet zastavění dalších polí, ale nikdo se kvůli nim nechystá vzdát se svých automobilů. Měli jsme ovšem udělat něco jiného, než jen smutnit a temně mručet. Měli jsme si hezká místa začít vytvářet. Měli jsme dvacet let na to, abychom na místo náletových dřevin a hezkého mokřadu kolem Vinořského potoka (jediné autentické přírodní místo na trase obchvatu) vytvořili nové kouty přírody. Mohli jsme obchvat oddělit vysázenými zelenými pásy, jak navrhuji od roku 2018. Stávající radnice v tom nepodnikla nic, i oddělovacímu remízku na Zahradním městě hrozilo vykácení, když se tam měla postavit školka pro děti ze Sedmikráskova (to sídliště na místě rodinných domků, jehož výstavbu Pickova radnice prosadila).A to je celý příběh brandýského obchvatu. Ano, naše radnice měla něco udělat, ale rozhodně teď není čas na to, snažit se výstavbu obchvatu blokovat. Brandýsu obchvat prospěje stejně, jako Staré Boleslavi.",
        "url"     : "/aktuality/bez-obchvatu-brandysa-to-bude-zle/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "kolaps":  [
    
      {
        "title"   : "Kamion a stodola hoří, Brandýs kolabuje",
        "excerpt" : "Stačí velmi málo, aby život v našem městě zkolaboval. V úterý hořící kamion na dálnici D10, kterou událost zablokovala. A jedna hořící stodola, kterou hasí hasiči. Plus oprava Zápské. Dojezdový čas autobusů do Prahy se prodloužil až o 90 minut.Takové věci se samozřejmě stávají. Naše město leží u přetížené dálnice, na které jsou nehody na denním pořádku a průjezd městem je jediná alternativa, kterou řidiči znají. Otázka je, co se s tím dá dělat. V krátkodobém horizontu pramálo, ale něco přeci. Bylo možné informovat kamiony při výjezdu z dálnice, že nemohou projíždět městem, tedy přejíždět most (průjezd nad 12t zakázán). A za odbočkou na Mělnickou je měla policie vracet, na mostu pak pokutovat. Jen trochu odvážnější město mohlo dokonce výjezd z dálnice na Starou Boleslav zahradit pro všechny a pokusit se zachránit alespoň situaci ve vlastním městě, protože silnice přes město nemůže být náhradou dálnice. Byla to vítaná příležitost upozornit kraj  důrazněji na to, že situace je kritická a nečinnost kraje město ničí.  Zviditelnit tak na kraji důležitost obchvatů města i uvažovaný dálniční nájezd na Kralovické.Co se udělat mělo, je rozumnější plánování a rozfázování oprav. Opravovat Zápskou na etapy, to je opravdu utrpení. Navíc, když se zavře dálnice, je semafor u kruháče Zápy k ničemu a bylo by lepší jej ihned operativně zrušit a umožnit odjezd aut z města. Je škoda, že tato opatření, jakkoliv jsou na snadě, nebyla přijata, město se od loňského letního kolapsu dopravy v ničem nepoučilo a situaci opět neřešilo.Podstatný je ovšem dlouhodobý horizont. Našemu městu chybí dopravní alternativy. Například průjezdnost městem pro kola bez toho, že by cyklistovi hrozilo rozšmelcování pod koly kamionů. Kdyby se dařilo více dětí dopravit do školy po vlastní ose, než automobily rodičů, městu by se ulevilo. Kdyby byla možnost se dostat do Prahy bezpečně na kole, aniž by člověk otrle jel po rizikové silnici 610, bylo by to zlepšení. Kdyby se dalo spolehnout na vnitroměstskou hromadnou dopravu nezávislou v časech na tom, jak se autobus domotá po přetížených komunikacích do města z Prahy, bylo by to zase něco jiného. Kdybychom intenzivně pracovali na možnosti vlako/tramvajového napojení na Prahu, byl by výhled, že se to jednou zlepší. Měli bychom alternativu a i ti méně odvážní či fyzicky zdatní by se mohli rutinně vydávat za prací i pochůzkami jinak.Na ničem takovém naše město nepracuje. A tak vždycky, když se na dálnici někdo v nevhodném úseku vybourá a k tomu jako na podporu občanům chytne stodola, naše dvojměstí zkolabuje. Zvykněte si.",
        "url"     : "/aktuality/kolaps-doprava/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "kultura":  [
    
      {
        "title"   : "Kulturní dům Ostrůvek? Volební slib, který nikdo nemyslí vážně...",
        "excerpt" : "Na to, že si vládnoucí radnice vyrovnává účty s opozicí prostřednictvím vymyšlených a přibarvených historek, jsme si už bohužel zvykli. Místostarosta Benda pravidelně přichází s „bajkami“, nad nimiž zbytek vedení města v čele se starostou vážně přikyvuje a zdlouhavě o nich rokuje, nehledě na jejich zjevnou absurdnost. Občany už toto divadlo přestalo bavit a na zastupitelstvo raději nechodí. Těžko se jim divit.Když chybí argumenty, nastupují „kauzy“Bystřejší se už ale dovtípili, o co jde. Je to strategie, jak vyhrát volby a přehlušit oprávněné připomínky opozice. Vlastní prací se totiž pochlubit nelze – více PR videí o opravě jedné silnice u přejezdu už se natočit nedá ani v Brandýse.Na posledním zasedání přišla radnice s megalomanským plánem: vybudovat v záplavové zóně na Ostrůvku obrovský kulturní dům za veškeré dostupné prostředky města. Na místě, kde se nikdy z dobrých důvodů nestavělo nic seriózního.Kritizovali jsme, že radnice cenu stavby podstřelila a že skutečné náklady budou ve srovnání s jejich odhadem trojnásobné a naopak nadsadila cenu kupovaného pozemku. Okamžitě přišly „závažné skutky“ z minulosti. Prý jsem nechal špatně do areálu dětského centra Klíček pořídit kovová vrata a bývalý starosta Pecha včas neodeslal jednu smlouvu do registru. Tato „trestuhodná selhání“ měla odvést pozornost od kritiky projektu, v němž město utratí stovky milionů za nereálný projekt v záplavovém území.Projekt „všechny peníze“Vedení města jsme předem požádali o finanční rozvahu stavby i budoucího provozu. Obojí by nás totiž stálo vše, co máme. V Brandýse i Boleslavi by se zastavily opravy ulic a město by si nemohlo dovolit žádné další investice ani drobnosti.Je paradoxní, že při jednání o rozpočtu starosta Soukup tvrdil, že pro rok 2026 neplánuje žádné velké investice, protože nevíme, jak na tom město bude s příjmy z radarů či daní. Ale na „pomník“, který při první větší povodni odnese voda, se najednou peníze najdou?Buďme v klidu. Kulturní dům na Ostrůvku je jen předvolební výmysl Soukupovy radnice. Slibem nezarmoutíš a radnice dobře ví, že v rozpočtu na takovou stavbu nejsou prostředky. Na příštím zastupitelstvu prostě jen stačí vymyslet další báchorku, která odvede pozornost. A vydržet do voleb.PS: Blahopřeji do Nymburka. Koncem roku tam otevřeli krásný plavecký bazén se šesti drahami a vodním světem. Postavili ho za 440 milionů Kč během jediného volebního období. Inu, v Nymburce se místo pohádek zřejmě raději staví pro lidi.Dokumenty ke staženíNaše tvrzení o podstřelené ceně nejsou dojem, ale výsledek odborného posouzení studie proveditelnosti z prosince 2025. Studie počítá s 98,7 miliony korun, reálný odhad je 220 až 280 milionů — tedy o 121 až 181 milionů více. Studie například vůbec nevyčíslila založení stavby na nestabilních nivních sedimentech (10,9–15,8 mil. Kč), požární bezpečnost shromažďovacího prostoru pro tisíc osob (13,1 mil. Kč) ani vzduchotechniku (11 mil. Kč).  Odborné posouzení studie proveditelnosti (PDF, 0,5 MB) — kompletní posouzení včetně revidovaného rozpočtu a srovnání s referenčními projekty  Odborné posouzení — prezentace (PPTX, 2,6 MB) — shrnutí hlavních zjištění ve dvaceti slidech  Kultura ve městech: Co stojí a co přináší (PDF, 6,9 MB) — infografika porovnávající provoz kulturních center v Písku, Ostrově a Mělníku",
        "url"     : "/aktuality/kulturni-dum-ostruvek-slibem-nezarmoutis/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Kulturní dům? Takovéhle jsou možnosti!",
        "excerpt" : "V prvním díle našeho povídání jsme si řekli, co všechno je potřeba udělat před tím, než si pořídíme kulturní dům. Že je potřeba mít komplexní představu o prostorech, které město má k dispozici, sjednotit systém jejich ocenění a způsob pronájmu.Má naše město na to, aby mělo kulturní dům? Využilo by ho? Dovolte mi osobní zkušenost. Když jsme si s Ivou McGreevy vypůjčili od Středočeského kraje Melicharovu vilu, abychom zde udělali přes léto galerii, měli jsme pochybnosti, kdo bude chodit. Copak obrazy polabských malířů přitáhnou lidi?Ve skutečnosti se Melicharova vila o víkendech plní lidmi, kteří se chtějí projít po městě a rádi se na závěr procházky podívají na pár obrazů, na malou přednášku místního umělce či hudební produkci. Desítky lidí či párů každý víkend je velmi hezké číslo.Kulturní dům ale není jen produkční prostor. Je to také a zejména místo, kde se trénuje. Divadelní, taneční a pěvecké spolky zde nacvičují, umělci zde pořádají své workshopy,  pořádají se tu přednášky a další drobnější i větší akce, pro které ve městě není jedno dobré místo. A díky rozměrům takového kulturního centra a jeho variabilitě je možné takových záležitostí dělat i více najednou. Takové kulturní centrum, dobře vedené a spravované,  má šanci „rozzářit život ve městě“, být skvělým doplňkem ostatních aktivit.A jaké jsou tedy možnosti?Nová radnice starosty Soukupa tu a tam tvrdí, že o všem uvažuje, ale posun není žádný. Tak si to zrekapitulujme sami:Labín a objekt bývalé elektrofabriky nová radnice odmítla, přitom se zde nabízel velkorysý prostor, který by město mohlo postupně rekonstruovat podle svých možností. Je nějaká skutečná alternativa?Orlovna je malý prostor vhodný spíše pro drobné akce, navíc z části patřící církvi. Za značné finanční náklady vznikne něco, co nebude vyhovovat ničemu pořádnému a s čím budou jen majetkové problémy, přičemž podobnou velikost nabídne řada jiných existujících lokalit včetně Adélčina květinářství. Jenže ty, jak víme, radnice nemá zmapované. Na Orlovnu zapomeňme, mnoho problémů pro nic.Houštka víme, že je chiméra. Objekty, které stávající radnice Našeho Dvojměstí a Podpory Občanů nechala zchátrat a spadnout.  Zapomeňme a zatlačme slzy.A tím invence stávající radnice končí. Popušťme tedy uzdu fantazii a podívejme se po dalších možnostech.A co novostavba?Novostavba Kulturního domu vázne na extrémním nedostatku pozemků - a to se ještě nebavíme o jejich ceně.Jsou dvě možnosti: využít park u Josefa Truhláře. Jeho velká část je dnes volná, při vhodném architektonickém řešení by se sem dal umístit kulturní dům, navíc navržený tak, aby bylo možné jej vystavět na etapy, dle možností města. Město by tak v průběhu deseti let zvládlo zafinancovat vkusný objekt a zároveň oživit lokalitu v bezprostředním sousedství centra.Druhá reálná možnost je pozemek města u Kralupské ulice, za brandýským sídlištěm. Je to sice dnešní kraj Brandýsa, ale je pohodlně dostupný pro sídliště a Vrábí. Tak je v dochozí vzdálenosti je více jak čtvrtina obyvatel města. Na druhou stranu zde měla vzniknout bytová výstavba nájemních domů města a pozemek je příliš cenný na kulturní dům. Přesto bych si kulturák představoval více v centru.A tím jsme pozemky města vyřídili, opominul jsem snad jen variantu „štědrý dárce“, kdy někdo městu daruje krásný velký pozemek pro kulturní dům. Hlásí se někdo?Co takhle rekonstrukce? Tady se zraky mohou obrátit na Dolík, což je areál 3500 m2, bohužel v městské památkové zóně a jakákoliv snaha do něj sáhnout bude velkým střetem s památkáři. Jakkoliv si umím představit vkusné architektonické řešení se zachováním genia loci, realizace takového projektu dalece přesáhne dekádu dohadování s památkáři i sousedy.To by byl i osud Piaristické koleje, dalšího objektu, který radnice odsuzuje k chátrání a devastaci. Z původního projektu přestavby pro potřeby ZUŠ pro malou odvahu pustit se do rekonstrukce sešlo a určení pro ZUŠ dává smysl.Co tedy zbývá? Labín? Pomsta bývalé Pechově radnici v podobě odmítnutí projektu Labína a bývalé elektrofabriky fakticky znamená, že okruh možností se radikálně zmenšuje a tím i možnost, že Brandýs-Boleslav někdy kulturní dům mít bude.Kino Brandýs? To je skvělý prostor, který by se při troše snahy dal skvěle využít, jenže město si s ním neví rady a raději jej pronajímá. Slyšeli jste, že se bude rekonstruovat? Ale kdepak, vymaluje se, opraví se záchodky a posune příčka. Zapnout vzduchotechniku nemá nikdo odvahu, takže při větších akcích se zde dusíte, prostory zásadně zrekonstruovat - to je plán, který by dal moc práce. Ještě víc práce by dalo vymyslet, jak prostor dobře využít. A tak se nestane zase nic, ačkoliv by se zde za málo prostředků dalo udělat mnoho dobra a je to rozhodně lepší investice, než Orlovna.Možnosti i peníze jsou, Našemu dvojměstí chybí odvahaJak vidíte, možnosti jsou. Dokonce jsou i peníze, ač se na ně radnice vymlouvá příliš často. Naprosto by stačilo neplatit hotově za stavbu čistírny odpadních vod a úvěr na ni splácet z postupného výnosů od developerů dalších dvacet let. Uvolněné prostředky by mohly přispět k záchraně Piaristické koleje a/nebo na postupnou stavbu kulturního domu.Byl bych rád, kdyby se nám podařilo si na to sednout a udělat politické rozhodnutí, které přetrvá onu potřebnou dekádu. Jsem ochoten hlasovat pro všechny z výše uvedených možností, kromě maličké Orlovny, ale už se konečně rozhodněme!Jenže rozhodnutí posunout se vpřed je něco, k čemu stávající radnici chybí odvaha a zkušenosti. Pohodlnější je nedělat nic, protože to nenaštve stávající voliče. A tak se nic neděje. Výhodu to má jedinou. Zastupitelstva města se stala klidnějšími, protože není o čem se dohadovat. Vedení města pořád do kola slibuje, jak všechno připravuje a všichni vědí, že to ve skutečnosti není pravda a nemá to už ani cenu komentovat.A tak se ve městě brodíme vysokou trávou (naštěstí v létě seschla!) kolem neuklizených kontejnerových stání, rozkopanými ulicemi a chodníky, jejichž opravy se protahují donekonečna a které lemují prázdné plechovky a zbytky jídelních boxů. Nelze občanům vyčítat, že kašlou na úklid nepořádku po sobě, když na to samé rezignovala i radnice.Jestli si chcete užít kulturu, vyražte do Prahy, kde na nábřeží naproti Právnické fakultě otevřel Kodl novou galerii moderního umění a kde si můžete projít pěkný průřez současnou českou tvorbou i vkusně koncipovanou prosklenou kostku v historickém jádru Prahy.U nás za této politické konfigurace na kulturní dům zapomeňte.Fotografie: Kulturní dům v Klášterci nad Ohří město s 10 000 obyvateli profinancovalo 190 miliony Kč - z toho 43 milionů Kč byla dotace. Šlo o naprostou přestavbu a modernizaci 60 let starého „kulturáku“.",
        "url"     : "/aktuality/kulturni-dum-kde/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Kulturní dům? Bez strategie to nepůjde!",
        "excerpt" : "Tohle téma už mohlo být vyřízené od doby, kdy bývalý starosta Robert Pecha předložil návrh koupit a postupně rekonstruovat objekt Labína a přilehlé objekty. A není. Znovu budeme podle nového vedení strategizovat, co a jak, protože kulturní dům stále nemáme.Vyložme si karty na stůl. První problém je, že za deset let, kdy byly na kulturní domy štědré dotace, se za starostování pana Picka neudělalo pro kulturní dům nic. Druhý problém je, že dotace už nejsou. Takže budeme mít jen to, co si zaplatíme. Nicméně jsme jedno z největších středočeských měst a ledasco si můžeme dovolit.Třetí problém je, že nevíme, co máme. Město nemá žádnou kulturní strategii, která by situaci a prostory mapovala. Když si dnes chcete pronajmout obecní prostor, voláte od čerta k ďáblu, neexistuje jednotná databáze, jednotné podmínky. Půjčit si tělocvičnu školy či školky? Pátrejte, jak na to…Stejně tak nevíme, co potřebujeme. Máme sice zapsaných cca 150 spolků, převážná většina z nich sportovní, historické, rodinné spolky, minimum je těch uměleckých. Máme minimální přehled o jejich nárocích na prostory a dokonce i o tom, zda vyvíjejí nějakou činnost. Dochází tak k paradoxům, kdy baráčníkům převážně seniorního věku nabízíme ke schůzkám zámeckou místnost ve čtvrtém patře strmého schodiště bez výtahu.Základem úvah bývá zmapování potřeb a možností. Když zjistíte, že ze 150 spolků nedělá nikdo z nich akci přesahující kapacitou 400 lidí, popírá to kapacitní výhradu k nákupu Labína. Rychle zjistíme, že většina požadavků v Brandýse-Boleslavi se týká sportovišť, kde část poptávky pokryla Kaluhova sportovní hala, další vyřeší staroboleslavská základní škola a úplně nejvíc by vyřešil jednotný rezervační systém všech městských sportovišť.Připomeňme, že město samo neví, co dělat se svými velkými prostory, které dnes vlastní. Tak například máme dvě kina. Rekonstrukce brandýského se táhne od roku 2018, nový impuls dala Pechova radnice a možná se tak natřou aspoň záchody. Kino umí odbavit středně velké akce, kdyby se o ně někdo staral. Nestará, ani neumíme pustit deset let zrekonstruovanou klimatizaci, takže větrání obstarávají otevřené dveře. V Letním kině jsme alespoň uklidili a opravili lavičky, i tady je prostor utratit miliony, abyste se nebáli jít na toalety.Je tu prostor pro velký kulturní dům?Za této verze kulturního bezvládí rozhodně nikoliv. „Kulturák“ by se proměnil v černou díru, do které bychom každý rok útrpně házeli na zastupitelstvu peníze jen proto, abychom nemuseli na městský ples do Čelákovic.Na to, aby se uživil velký kulturní dům, potřebujeme vytvořit kulturní strategii města a začít s reformami. Zvážit, zda je pro nás finančně vhodná příspěvková organizace zastřešující objekty města, která bude mít patřičný rozpočet a postupně začne chřadnoucí objekty sanovat. Která bude dbát o to, aby se všechny objekty využívaly a která začne akce připravovat i jiným způsobem, než tak, co jí kdo nabídne. Která se bude věnovat kultuře a společenskému životu v obci systematicky a za jiným účelem, než pro těžbu volebních hlasů.Pro inspiraci si vyhledejte na internetu Strategie kultury měst jako Mělník, Zlín, Uherské Hradiště, nebo třeba města Broumov s 7600 obyvateli, které aspirovalo na Evropské město kultury v roce 2028 (nakonec je předběhly České Budějovice).Práce města musí být systematická, protože jeho projekty musí počítat s dlouhodobou realizací, financováním a udržitelností. Za třicet let jsme se už ale rozmyslet mohli.Příště se už podíváme na možnosti, jaké v oblasti kulturního domu naše město má.Na obrázku Kulturní centrum Lanškroun  spojení rekonstrukce historické budovy se sousedním moderním objektem.  Kapacita cca 500 lidí  Cena kolem 180 mil Kč za obě rekonstrukce (2017-2019)  detail stavby zde",
        "url"     : "/aktuality/kulturni-dum-kultura/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "kulturní":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "listy":  [
    
      {
        "title"   : "Začali jsme roznášet Pirátské listy",
        "excerpt" : "Naše plány s městem a také to, co se v něm děje. Taková je náplň vydání Pirátských listů pro Brandýs-Boleslav, kterou právě roznášíme do vašich schránek.Pokud k vám noviny ještě nedorazily, můžete si přečíst jejich digitální verzi v PDF. A pokud chcete, můžete nám pomoci s jejich distribucí!Hlavní témata červnových Pirátských listů:  výstavba multifunkční haly a řešení sportovní haly, městská sportoviště  hlásíme obnovení prací na vlakotramvajové lince Praha - Brandýs - Stará Boleslav  a pár dalších drobností a témat včetně článku Ivana Bartoše o české politiceChcete nám pomoci s distribucí Pirátských listů?Pořád potřebujeme dobrovolníky, kteří by nám chtěli pomoci zlepšit město a přístup spoluobčanů k informacím. Máte chvíli času na roznášení Pirátských listů do schránek? Nebo máte provozovnu (třeba obchod), kde by mohly být k dispozici zájemcům k odběru? Napište SMS nebo volejte na 799799658 či emailem na patrick.zandl zavináč pirati.czChcete dostávat novinky emailem?I tady je jednoduchá pomoc: registrujte se do naší služby pro zasílání emailových novinek. Maximálně jednou za týden (ale spíše méně často) vám napíšeme o věcech, které nás ve městě zaujaly.",
        "url"     : "/aktuality/piratske-listy-roznos/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "lyceum":  [
    
      {
        "title"   : "Čtyřleté technické lyceum v Brandýse",
        "excerpt" : "Brandýské gymnázium otevírá od školního roku 2025/2026 čtyřleté technické lyceum.Studijní program je zaměřený na to, aby absolventi zvládli vysokou školu technického směru, ale zároveň měli i širší přehled pro případný nástup do práce. Součástí výuky bude v posledním ročníku i povinná praxe.Hlavní důraz je na předměty matematika, fyzika, informatika – tedy příprava na technické a přírodovědné vysoké školy. Výrazně posílená je informatika (7 hodin + 7 hodin dělených cvičení v průběhu studia), zahrnuje algoritmizaci, programování, web, digitální kompetence. A na to je krásně a nově vybavená učebna s moderní technikou. Studenti se učí všeobecný základ jako na gymnáziu, ale navíc mají technické předměty (kreslení, CAD, technická fyzika) a hodně informatiky.Do prvního ročníku nastupuje 17 dětí, což je provozní optimum k tomu, jak je nastaveno financování a k tomu, kolik prostorů v budově je.Na snímku je nově zrekonstruovaná posluchárna chemie, nově jsou zrekonstruované také praktické laboratoře.Brandýské gymnázium se chystá na půdní vestavbu. Dříve zrekonstruovaná střecha umožní po zateplení a dalších stavebních úpravách právě provoz čtyřletého technického lycea, které zatím bude existovat v prostorech, které si škola na tento účel vyšetřila. Snad se všechno během dvou let stihne.Držíme palce!",
        "url"     : "/aktuality/brandyske-technicke-lyceum/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "město":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "nemocnice":  [
    
      {
        "title"   : "Potřebujeme další doktory! Jak na to?",
        "excerpt" : "Jak zlepšit zdravotní péči ve městě? Se zdravotní péčí v Brandýse-Boleslavi to není jednoduché. Ale plán máme.Praktičté lékaři a pediatřiTak zaprvé praktičtí lékaři. Ve městě jich je deset, což na dvacetitisícové město málo a jsme na tom hůře, než je celorepublikový průměru a i ten je sám o sobě spíše špatný. Stejně tak čtveřice pediatrů se musí starat o všechny děti ve městě. Jistě, část práce přebírají lékaři v Praze, kam lidé dojíždí za zaměstnáním, město ale trápí také to, že lékaři stárnou a dostávají se blízko důchodovému věku. To za prvé znamená, že je třeba přemýšlet o nových lékařích, kteří jejich práci v nějakém horizontu převezmou, neboť “hromadný” odchod daný věkovou blízkostí by zkomplikoval život mnoha lidí. A za druhé starší lékaři nepřijímají nejsnáze novoty, které na ně stát hrne, třeba e-recepty nebo dodatečnou administrativu. Ale také novoty, které požadují mladší klienti, jako objednávkový systém zamezující čekání v ordinacích.Jenže do počtu lékařů není zas až tak snadné zasáhnout. Omezují je zdravotní pojišťovny, které mají normativy pro daná města a ne vždy jsou ochotné novou smlouvu uzavřít. Jakkoliv se přímo nabízí vybudování nové ordinace v lokalitách jako Vrábí či Zahradní město nebo jiná nově rostoucí sídliště, nová ordinace, to není jen vhodný prostor a dostatek “pacientů”.Co město může udělat? Obce v zahraniční dnes stále častěji lákají doktory na symbolické nájmy za (často městem vybavené a vlastněné) ordinace propojené s městskými byty, příspěvky na vzdělávání a řadu jiných “pobídek”. A tahle praxe pomalu přichází i do naší země. Být doktorem je dnes velmi nákladné a vstupní investice je pro mladé doktory příliš vysoká. Když město svým přístupem pomůže, získá kvalitního lékaře a zlepší péči o své občany. Tahle myšlenka se nám líbí, v minulých týdnech jsme proto navštívili několik českých i rakouských měst, kde se takto postupuje, a sbírali jsme zkušenosti, které bychom rádi přenesli i do našeho města.Sen o dětské pohotovostiDlouholetým snem drtivé většiny rodičů je dětská pohotovost v Brandýse. Přeci jen, strach o děti máme větší, než o sebe, jezdit kvůli akutní situaci do Prahy na Bulovku a modlit se za průjezdnou dálnici, to na klidu nepřidá. Jenže nemocnice je soukromá, provozovaná jen malým hráčem na velkém a tvrdě konkurenčním zdravotnickém trhu a dětská pohotovost se jí jednoduše nevyplatí. Město by na ni muselo přispívat a to dlouhodobě, v řádu milionů korun ročně.Vybudovat samostatnou městskou dětskou pohotovost je v podmínkách města ekonomicky naprosto nerealistické a proto jediným schůdným a relativně rychlým (byť nedokonalým) řešením je příspěvek na asistenční telefonickou službu, která umí alespoň na dálku rodičům poradit ve stresových situacích. Není to samozřejmě náhrada funkční pohotovosti, ale pomůže to vystresovanému rodiči se minimálně v problému zorientovat. Řada měst v zahraničí takto jako službu pro své občany přispívá na provoz podobné asistenční služby a to by mohl být základní model pro nás.Lékařský dům v BoleslaviNo a do třetice stojí za úvahu projekt “Lékařského domu” ve Staré Boleslavi. Té totiž poliklinika chybí a místní pobíhají po městě, když si mají “oběhnout” více vyšetření. Cožpak o to, objektů v majetku města by se pár našlo, jenže nejsou příliš vhodné nebo dopravně dostupné, navíc se přidávají výše popsané problémy se smlouvami se zdravotními pojišťovnami a samozřejmě s tím, že dnešní ordinace jsou dlouhodobě zavedené a změnu nemusí podpořit, protože jim samotným nic nepřinese, šlo by hlavně o pohodlí pro pacienty. Zajímavou variantou tak zůstává nalezení silného finančního partnera pro místní nemocnici. I tato varianta, kterou se několik posledních měsíců velmi intenzivně zabýváme, je aktuální, stávající provozovatel na ideální provoz nemocnice jako služby pro občany našeho města sám nestačí a město může s hledáním pomoci.Zdravotnictví není trh, ale péčeFungující nemocnice a dostupná zdravotní péče je pro město a jeho občany naprosto zásadní, město se početně rozrůstá a populace postupně stárne, takže bez kvalitní lékařské péče se do budoucna neobejdeme. Město se tedy musí začít angažovat a zastupovat občany i v těchto “tržních procesech” tak, aby kvalitní a dostupná lékařská péče v našem městě byl dlouhodobě zajištěna. A abychom včas reagovali v této oblasti na problémy, o nichž víme, že přicházejí. Je totiž věcí města, když své základní funkce nezvládá plnit náš stát, aby pomáhalo, kde to je možné.",
        "url"     : "/aktuality/zdravotnictvi/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "nepořádek":  [
    
      {
        "title"   : "Proč je ve městě zase takový nepořádek?",
        "excerpt" : "Všímáme si toho všichni už delší dobu. Ve městě je zase nepořádek. Po problémech se sekáním trávy a nepořádkem kolem odpadových stání přibyl nepořádek na chodnících, zastávkách. A do toho město začalo být laxní i v kontrole zřizování stavenišť, takže dochází k ničení zeleně i městského majetku stavebníky. Nelegální reklama? Ta bují…Ale ať jen neteoretizujeme, ukažme si to napříkladu procházky ze Zahradního města na kruhový obězd na Pražské a zpět. Vrábí je v poslední době těžce zkoušenou popelkou města. Novou radnici zajímalo, jak dostat se stavebníka peníze a teď už ji nezajímá, co se tu děje. Dalo by se očekávat, že alespoň ve sváteční den, zvláště v den poutě, bude naše město naklizené, nazdobené, abychom se vytáhli před návštěvníky. Asi to panu místostarostovi Bendovi zase nevyšlo.Začneme tedy naši vycházku klasikou, nepořádek kolem sběrných stání na Zahradním městě. Řekli byste, že tu nepořádek dělají místní - jenže lokalita je staveništěm, část odpadu sem vyhazují stavební firmy, část zase noví přistěhovalci na Mariánskou cestu (Sedmikráskov), kteří netuší, kde je Sběrný dvůr a tak dělají, co mohou. Že by je radnice informovala o tom, jaké jsou zvyklosti a náležitosti v našem městě, o tom se nám může zdát.Tahle lípa dostala zabrat. Stavokomplet kolem ní posiloval kapacitu vodovodu a do stromu se párkrát “drclo” nebo se o něj opíralo pažení. Sice jsem na to upozornil odbor zeleně, ale už pozdě, dělníci překážející větve ořezali a prostředek stromu schne. S kořeny ostatních stromů se nikdo netrápil, vysloveně chyběla kontrola města.Přes chodník jezdily těžké nákladní vozy s hlínou, tak se propadl, to asi nikdo opravovat nebude, pořád to patří k lepšímu standardu u nás ve městě.Na sekání trávy jsme se ptali na zastupitelstvu. Prý je to všechno už ve velkém pořádku, nebylo třeba firmě, která to letos dělá, dávat žádnou pokutu, říká místostarosta Benda. No tak na Vrábí je vojtěška kolem silnice do výše kolen, takže to s tím sekáním zase nějak neklaplo…Kraj Pražskou silnici nedávno opravil, hovořilo se hrdě o tom, jak kolem doděláme ty chodníky, abychom měli hlavní silnici protahující městem v pořádku. Tak to taky neklaplo, jestli to není tohle…A tohle už jsou odpadová stání na Seifertově. Vyvážela a uklízela se ve čtvrtek, jenže tahle patří k nejvytíženějším v Brandýse, používají je podnikatelé ze široka (ačkoliv je to jen pro občany) a nepořádek se tam udělá obratem. Sobota ráno, už se tam povaluje všechno možné. Část problému jsou malé otvory, které se měly zvětšit a upravit, to ale asi také neklaplo…Koloritem města posledního roku jsou plechovky. Vyházené jsou všude, zejména kolem zastávek a ozvláštňují brandýskou krajinu… Tak jeden příklad za všechny.Péče o zeleň má také své slabiny. Uschlé stromy bývají časté, jejich výměna zřídkavější, ačkoliv výsadbáři za ně mají “ručit” - a uschlé nahradit. Tady suchý strom u kruhového objezdu na Pražské - ale kdo ví, třeba se ještě chytne…Další běžný kolorit našeho města: nelegální reklama na pozemcích města. Město ji přestalo řešit a tak po dvou letech vyklízení pozic se zase sebevědomě nelegální reklamní poutače vracejí.A ta vysoká tráva není jen na Pražské, i když je to možná ozdobný prvek v Květnové. V tom případě možná zvážit jinou skladbu ozdobných travin, než vojtěšku a bodlák…A to už jsme u odvěkých slibů města. Před sebou vidíte pokračování ulice Květnová do Dřevčické ulice, která umožňuje lepší obslužnost Zahradního města a jeho okolí. Tedy, pokud vlastníte SUV. A pro jistotu si sem stavebník dal značku zákaz vjezdu, aby si tu mohl pohodlně stavět. Město to povolilo bez ohledu na občany? A asfaltování proběhne kdy? Jasně, město neustále tvrdí, že se silnici dostaví, až tu skončí stavební práce, jenže ty tu neskončí v nejbližších dvou desetiletích, protože Cihelna Vrábí. Takže radnice, co s tím bude? Zase nic, že ano…Opět rozkopáno bez ochrany zeleně, stavební artefakty pohozené v městské zeleni.Proč si z městské silnice neudělat skládku zeminy, stejně není poznat, kde končí kopec hlíny a začíná silnice…Tady stavař odtěžil zeminu až do městské silnice, určitě jí to moc prospělo, určitě to dá do pořádku a město na to nepochybně dohlédne. Moc děkujeme!A tady už se napojujeme na Dřevčickou, jemný přechod nás upozorní, že jsme zpět tam, odkud jsme vyšli. Teď ještě wapkou opláchnout pohorky a jste z výletu po Zahradním městě zase zpět doma a můžete se zaposlouchat do roztomilého nekonečného tůtání automobilů na stavbě.Pane Bendo, nemohlo by se město zase vrátit k tomu, že se zde uklízí, opravuje,  seká a dohlíží na to, že stavebníci dělají, co mají?",
        "url"     : "/aktuality/proc-je-na-vrabi-takovy-neporadek/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "obchvat":  [
    
      {
        "title"   : "Doprava ve městě: co nás pálí a jak to vyřešíme",
        "excerpt" : "Zeptejte se kohokoli v Brandýse nebo Boleslavi, co ho ve městě štve nejvíc, a doprava bude na prvním místě. Kolony, kamiony centrem, žádný městský autobus, rozkopané ulice. Sepsali jsme proto ucelenou strategii dopravy - a protože málokdo čte dvacet stránek, tady je stručný přehled: šest věcí, které nás pálí, a u každé co s ní uděláme. Většinou nejde o sliby, ale o hotové plány, které si můžete rozkliknout.➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde1. Centrem se valí tranzit a kamionyObchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.2. Bez auta se po městě nedostaneteDvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.3. Děti se do školy bezpečně nedostanouVětšina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.4. Město je věčně rozkopanéSilnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.5. Parkování neřídí nikdoCentrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.6. Rozhoduje se od stolu, bez datPoslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.A vlak?Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.",
        "url"     : "/aktuality/doprava-co-nas-pali/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Bez obchvatu Brandýsa to bude zlé",
        "excerpt" : "Z řad radničních zastupitelů slýchám temné mručení na výstavbu obchvatu Brandýsa. Bylo by dobré občanům říct, proč obchvat potřebujeme. Protože někdo se toho obchvatu zastat musí…Na Facebooku jsem měl na toto téma krátkou disputaci s panem Beránkem a došlo mi, že ne každý ví k obchvatu všechno, co je třeba.Za prvé (a to je třeba vytknout před závorku) je smutné, že zaplevelujeme krajinu další dopravní stavbou. Jenže hned poté je nutno připomenout, že dokud několik tisícovek obyvatel města nenaučíme do Prahy denně docházet pěšky nebo na kole (či snad letecky z Borku?), dopravním stavbám se nevyhneme. Taková je statistika. A až se radnici podaří přesadit spoluobčany ze škodovek na kola, bude tu ještě otázka průmyslu, do kterého jezdí auta a zejména nákladní vozy z dálnice i z okolí.Přijde obchvat Prahy a doprava někudy jet musíJakkoliv držím naší radnici palce v přesazování spoluobčanů na kola, máme tu těžší kalibr: obchvat Prahy. Na něj se totiž bude napojovat provoz ze severovýchodu Prahy buďto z obchvatu Brandýsa, nebo (pokud by nevznikl), tak veškerá doprava projede městem. V případě, že obchvat Prahy vznikne dříve, než obchvat Brandýsa, tak si lidé na trase Kostelecká – Kralovická – Pražská, užijí hluk a smrad ještě více, než dnes. To nebudeme nikdo rádi.Úlohou obchvatu Brandýsa není totiž vybudovat stěny pro sprejery, jak si možná někteří myslí. Cílem je vytěsnit z našeho města veškerou tranzitní dopravu. Město zklidnit. Umožnit lidem u hlavních silnic se vyspat či nepřiotrávit. Nezapomínejte, že logistické areály nejsou jen na Průmyslové, ale také na cestě do Lázní Toušeň – a tam se dnes nejlépe projíždí naším městem.Suma sumárum, pokud chceme zklidnit dopravu (i smog) v Brandýse tak, jak se to podařilo staroboleslavskému obchvatu, potřebujeme obchvat Brandýsa. A dokonce potřebujeme, aby se na kruhovém objezdu za dálnicí napojil na obchvat Záp a odtud nově budovaná krajská silnice spojila zápskou průmyslovou oblast Kabelína a tím nám přestaly jezdit nákladní vozy přes Královice. O tuto silnici se naštěstí velmi zasazuje krajský radní Robert Pecha, bývalý starosta našeho města.Bez obchvatu nebude ani vlakA když se podíváme dále do budoucnosti: až jednou bude hotová vlaková trať na Prahu. Pro železnici bude potřeba sjezd z dálnice na P+R umístěné u vlakových zastávek Brandýs a Popovice. Ze všech jednání s Prahou vyplývá, že vybudování dobře dostupného P+R je pro hlavní město podmínkou podpory brandýské železnice. Pokud nebudeme mít obchvat, prosadí Praha zakončení železnice a P+R u Kralovic u dálnice, což bude výhodné pro lidi ze Středočeského kraje, ale ne pro naše město.Měli jsme dvacet let na to, hezká místa vytvářetBrandýs svůj obchvat potřebuje. Můžeme želet zastavění dalších polí, ale nikdo se kvůli nim nechystá vzdát se svých automobilů. Měli jsme ovšem udělat něco jiného, než jen smutnit a temně mručet. Měli jsme si hezká místa začít vytvářet. Měli jsme dvacet let na to, abychom na místo náletových dřevin a hezkého mokřadu kolem Vinořského potoka (jediné autentické přírodní místo na trase obchvatu) vytvořili nové kouty přírody. Mohli jsme obchvat oddělit vysázenými zelenými pásy, jak navrhuji od roku 2018. Stávající radnice v tom nepodnikla nic, i oddělovacímu remízku na Zahradním městě hrozilo vykácení, když se tam měla postavit školka pro děti ze Sedmikráskova (to sídliště na místě rodinných domků, jehož výstavbu Pickova radnice prosadila).A to je celý příběh brandýského obchvatu. Ano, naše radnice měla něco udělat, ale rozhodně teď není čas na to, snažit se výstavbu obchvatu blokovat. Brandýsu obchvat prospěje stejně, jako Staré Boleslavi.",
        "url"     : "/aktuality/bez-obchvatu-brandysa-to-bude-zle/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "parkování":  [
    
      {
        "title"   : "Doprava ve městě: co nás pálí a jak to vyřešíme",
        "excerpt" : "Zeptejte se kohokoli v Brandýse nebo Boleslavi, co ho ve městě štve nejvíc, a doprava bude na prvním místě. Kolony, kamiony centrem, žádný městský autobus, rozkopané ulice. Sepsali jsme proto ucelenou strategii dopravy - a protože málokdo čte dvacet stránek, tady je stručný přehled: šest věcí, které nás pálí, a u každé co s ní uděláme. Většinou nejde o sliby, ale o hotové plány, které si můžete rozkliknout.➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde1. Centrem se valí tranzit a kamionyObchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.2. Bez auta se po městě nedostaneteDvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.3. Děti se do školy bezpečně nedostanouVětšina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.4. Město je věčně rozkopanéSilnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.5. Parkování neřídí nikdoCentrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.6. Rozhoduje se od stolu, bez datPoslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.A vlak?Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.",
        "url"     : "/aktuality/doprava-co-nas-pali/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "parky":  [
    
      {
        "title"   : "Džungle v parku pod nemocnicí, aneb brandýská verze Central parku",
        "excerpt" : "Pojďme se podívat na méně příjemné věci v našem městě a plnění volebních slibů z roku 2014.Ale na začátek je potřeba si připomenout, že část pozemku pod nemocnicí koupila radnice vedená ODS před 10 lety od čerstvě privatizované nemocnice za 38 mil. Kč. Krajská ODS předtím nemocnici prodala za 7,5 mil. Kč a město obratem přispělo majiteli desítkami milionů za okolní louku s bodláky.Místní občané pak vybojovali vítěznou bitvu za nepostavení Kauflandu v této oblasti a od roku 2013 slýcháme, že se zde obnoví zelené plíce města a vznikne alternativa k Houštce.Vítězná koalice z roku 2014 si vetkla závazek na pozemcích pod nemocnicí vybudovat volnočasový park a odpovědnost za to převzal místostarosta Jiří Vojta z Podpory občanů.Výsledek je čistá 4, došlo k drobnému vyčištění pozemku od starých staveb, asi se někde připravuje projektová dokumentace, ale za čtyři roky je to zoufale málo.Pro srovnání Kbely svůj Central park v roce 2008 čistily od náletů a staveb a následující rok kompletně postavily, včetně hřišť, obnovy koryta potoka, amfiteatru. A je to dnes pýcha městské části.My máme pro tisíce občanů žijících zde v bytových domech blbě posekanou louku s odpadky, zatrubkovaný potok a polovina pozemků je čistá džungle pro bezdomovce.Efektivita s jakou město uchopilo obnovu 3,5 ha pozemků uprostřed města je demonstrací schopností řešit dlouhodobé úkoly.Co je už jednodušší než získat územní rozhodnutí na svém pozemku na akci, kterou je město schopno financovat ze svého?Do Kbel se zajeďte podívat, starosta není zrovna sympatický fešák, ale tohle se mu povedlo.P.S: Plocha parkoviště a víceúčelového hřiště pod Penny s tím nemá nic společného, o tom třeba příště.A teď najděte těch deset rozdílůKbely - rybníček a restaurace na konci parkuBrandýs - Východní část pozemku mezi Penny a nemocnicíKbely - Vyčištěný meandr Vinořského potokaBrandýs - Vinořský potok pod nemocnicí v BrandýseKbely - můstek přes potokBrandýs - můstek přes potokKbely - začátek cyklostezkyBrandýs - začátek stezky pod nemocnicíKbely - prostor pro malé dětiBrandýs - prostor pro jakékoliv dětiKbely - cesty v městské parkuBrandýs - cesty v parku",
        "url"     : "/aktuality/central-park/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "participativnírozpočet":  [
    
      {
        "title"   : "Participativní rozpočet umožní vylepšovat město o drobnosti",
        "excerpt" : "Má město zaplatit novou autobusovou zastávku U soudu nebo přispět na úpravu hřiště na Vrábí? Prořezat stromy v Hluchcově nebo přidat stříšku nad vchod do mateřské školky v Brandýse?Pro městského úředníka je těžké poznat, co by lidé chtěli více. Žije v jedné části města, někdy je i z města jiného. A tak něco vybere, netrefí se, lidé nadávají, proč se opravuje zastávka, když se rozpadá chodník.Dříve byly řešením nekonečné porady a rozhovory s občany, jenže to se v Česku nenosí. Jak ale zapojit občany a zároveň jim umožnit vyjádřit se bez schůzování? Zajímavou možností je “participativní rozpočet”, jehož zavedení Pirátská strana dlouhodobě prosazuje.Paricipativní rozpočet je veřejným internetovým hlasováním o tom, co by si lidé přáli zrealizovat. Několikrát ročně je podle finančí situace obce vyčleněn balík peněz a stanoveny podmínky, na jaké projekty může jít. Město nějaké projekty nabídne, ale může také umožnit lidem, aby hlásili svoje projekty. Chybí vám grilovací posezení na Zahradním městě? Navrhněte jej. Vysázet stromy na obecním plácku? Nakreslete to. Natřít zábradlí? Spočítejte si to. A pak vyplňte formulář na webu a napište kamarádům, aby hlasovali zrovna pro váš návrh.Participativní rozpočty mají své limity. Nelze například přispívat na soukromé záležitosti - nemůžete navrhnout, aby vám město koupilo byt. Určené jsou hlavně pro menší záležitosti a projekty v řádů tisíců až stovek tisíc, maximálně malých milionů korun. Schvalovat v nich výstavbu městského okruhu za stamiliony se nehodí - k takovým velkým událostem je určeno spíše obecní referendum. O velkých výdajích se musí debatovat intezivněji, aby se vybrala ta nejlepší varianta.Přínos participativního rozpočtu je několikerý:  občané mohou pružně reagovat a vyjadřovat své potřeby a je transparentní, čí projekt zvítězí. Vždy ten, který zajímá nejvíce lidí.  snižuje se administrativní náročnost na magistrát, protože se mu scházejí jak podklady, tak je zřejmý zájem lidí  a také občané zjistí, jaká je realita. Že vysázet nové stromy v parku není za dvacetikorunu, ale akce za statisíce - protože si to budou muset sami zjistit a spočítat.  občané se začnou více zajímat o dění v obci a jsou o něm schopni lépě, věcně komunikovat a vyvinout spolupráci, aby jejich projekt uspěl.Z toho důvodu se stále častěji paritcipativní rozpočty používají i v Česku. Používá ho několik městských částí Prahy (vloni začaly s námi “sousedící” Horní Počernice), Litoměřice, Semily, Brno či Ostrava. Obvyklým se stal v Brazílii, kde tento koncept vznikl. Velmi detailní materiály o participativním rozpočtování najdete třeba zde anglicky nebo zde české materiály.Pro Piráty se Stanem je participativní rozpočet v Brandýse jedno ze stěžejních témat, jímž si slibujeme odstranit celou řadu drobností, které lidi v každodenním životě štvou. A také jím zlepšit, zintenzivnit komunikaci mezi magistrátem a obyvateli města.To ovšem vyžaduje lidi, kteří mají velké zkušenosti s realizací internetových projektů, protože úspěch takového rozpočtování stojí na tom, jak bude web participativního rozpočtu zpracován. Zda bude příjemně ovladatelný, přehledný a nebude klást nástrahy méně zkušeným uživatelům počítačů jak v hlasování, tak vytvoření vlastního projektu. Považujeme za důležité, že v Brandýse mají Piráti se Stanem k dispozici lidi se zkušenostmi v realizaci a vedení rozsáhlých internetových a IT projektů.Participativní rozpočet bychom rádi zaváděli v tříletém cyklu tak, aby si občané mohli na něj zvyknout, naučili se s jeho pomocí město zlepšovat a zároveň se nevydávaly peníze zbytečně na nedostatečně připravené projekty jen proto, že jiné nejsou. A zároveň, aby v nabídce nebyly jen projekty připravené městem.Napadá vás něco, co byste za projekt navrhli? Napište nám na otazky@piratisestanem.cz nebo na naši Facebookovou stránkuPS: Na titulním obrázku je propagace participativního rozpočtu v Brně.",
        "url"     : "/aktuality/participativni-rozpocet/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "peníze":  [
    
      {
        "title"   : "Participativní rozpočet umožní vylepšovat město o drobnosti",
        "excerpt" : "Má město zaplatit novou autobusovou zastávku U soudu nebo přispět na úpravu hřiště na Vrábí? Prořezat stromy v Hluchcově nebo přidat stříšku nad vchod do mateřské školky v Brandýse?Pro městského úředníka je těžké poznat, co by lidé chtěli více. Žije v jedné části města, někdy je i z města jiného. A tak něco vybere, netrefí se, lidé nadávají, proč se opravuje zastávka, když se rozpadá chodník.Dříve byly řešením nekonečné porady a rozhovory s občany, jenže to se v Česku nenosí. Jak ale zapojit občany a zároveň jim umožnit vyjádřit se bez schůzování? Zajímavou možností je “participativní rozpočet”, jehož zavedení Pirátská strana dlouhodobě prosazuje.Paricipativní rozpočet je veřejným internetovým hlasováním o tom, co by si lidé přáli zrealizovat. Několikrát ročně je podle finančí situace obce vyčleněn balík peněz a stanoveny podmínky, na jaké projekty může jít. Město nějaké projekty nabídne, ale může také umožnit lidem, aby hlásili svoje projekty. Chybí vám grilovací posezení na Zahradním městě? Navrhněte jej. Vysázet stromy na obecním plácku? Nakreslete to. Natřít zábradlí? Spočítejte si to. A pak vyplňte formulář na webu a napište kamarádům, aby hlasovali zrovna pro váš návrh.Participativní rozpočty mají své limity. Nelze například přispívat na soukromé záležitosti - nemůžete navrhnout, aby vám město koupilo byt. Určené jsou hlavně pro menší záležitosti a projekty v řádů tisíců až stovek tisíc, maximálně malých milionů korun. Schvalovat v nich výstavbu městského okruhu za stamiliony se nehodí - k takovým velkým událostem je určeno spíše obecní referendum. O velkých výdajích se musí debatovat intezivněji, aby se vybrala ta nejlepší varianta.Přínos participativního rozpočtu je několikerý:  občané mohou pružně reagovat a vyjadřovat své potřeby a je transparentní, čí projekt zvítězí. Vždy ten, který zajímá nejvíce lidí.  snižuje se administrativní náročnost na magistrát, protože se mu scházejí jak podklady, tak je zřejmý zájem lidí  a také občané zjistí, jaká je realita. Že vysázet nové stromy v parku není za dvacetikorunu, ale akce za statisíce - protože si to budou muset sami zjistit a spočítat.  občané se začnou více zajímat o dění v obci a jsou o něm schopni lépě, věcně komunikovat a vyvinout spolupráci, aby jejich projekt uspěl.Z toho důvodu se stále častěji paritcipativní rozpočty používají i v Česku. Používá ho několik městských částí Prahy (vloni začaly s námi “sousedící” Horní Počernice), Litoměřice, Semily, Brno či Ostrava. Obvyklým se stal v Brazílii, kde tento koncept vznikl. Velmi detailní materiály o participativním rozpočtování najdete třeba zde anglicky nebo zde české materiály.Pro Piráty se Stanem je participativní rozpočet v Brandýse jedno ze stěžejních témat, jímž si slibujeme odstranit celou řadu drobností, které lidi v každodenním životě štvou. A také jím zlepšit, zintenzivnit komunikaci mezi magistrátem a obyvateli města.To ovšem vyžaduje lidi, kteří mají velké zkušenosti s realizací internetových projektů, protože úspěch takového rozpočtování stojí na tom, jak bude web participativního rozpočtu zpracován. Zda bude příjemně ovladatelný, přehledný a nebude klást nástrahy méně zkušeným uživatelům počítačů jak v hlasování, tak vytvoření vlastního projektu. Považujeme za důležité, že v Brandýse mají Piráti se Stanem k dispozici lidi se zkušenostmi v realizaci a vedení rozsáhlých internetových a IT projektů.Participativní rozpočet bychom rádi zaváděli v tříletém cyklu tak, aby si občané mohli na něj zvyknout, naučili se s jeho pomocí město zlepšovat a zároveň se nevydávaly peníze zbytečně na nedostatečně připravené projekty jen proto, že jiné nejsou. A zároveň, aby v nabídce nebyly jen projekty připravené městem.Napadá vás něco, co byste za projekt navrhli? Napište nám na otazky@piratisestanem.cz nebo na naši Facebookovou stránkuPS: Na titulním obrázku je propagace participativního rozpočtu v Brně.",
        "url"     : "/aktuality/participativni-rozpocet/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "plány":  [
    
      {
        "title"   : "Bikesharing - po městě na sdílených kolech",
        "excerpt" : "Ťuknete do mobilní apky, bicykl se odemkne, sedáte, vyrážíte. Bikesharing pro Brandýs-Boleslav nás oslovil! Jasně, že můžete jezdit na svém kole, jenže ne vždycky je při ruce a proč si nějaké nepůjčit? Bikesharing byl jedna z prvních věcí, které jsme si napsali na dlouhý seznam toho, co v našem městě chceme zařídit. Vlastně by to mělo být jednoduché, zavoláme firmám, co ho provozují, ať nám přivezou na náměstí kola, že ano.Jenže pak jsme se rozhodli využít toho, že všechny tyhle lidi kolem bikesharingu, elektromobility a udržitelné dopravy známe. Po pár schůzkách už to vypadalo obtížněji. Město s necelými 20 000 obyvateli je pro zavedené bikesharingové hráče jako Ofo nebo Rekola příliš malé a nepůjdou sem.Pro města naší velikosti existují v dva přístupy.Ten první je velmi pirátský. Seženou se nějaká starší kola za nízkou cenu, natřou se, dají se trochu do formy a dá se na ně řetěz s kódovým zámkem. Nu a pak se tak trochu hraje na slušnost lidí a taky na to, že superzabezpečovací elektronika by stála podstatně více, než to kolo. Polovina kol se do vánoc ztratí (opravdu spíše ztratí), ale jejich obnova bude levnější, než jakékoliv personální a technologické náklady na nějakou propracovanější variantu.Druhá varianta je modernější. Město se domluví (formou soutěže a transparentně, na to jsme rasi) s místním fandou a cyklopodnikatelem, že takový systém vybuduje on a také ho bude spravovat, za což mu město bude něco platit podobně, jako doplácí na jiné způsoby dopravy. Může se začít v malém, jen pár kol, jako bokovka k cykloservisu či jinému podnikání dotyčného, s malými náklady. Po pár letech, až se systém osvědčí a podle poptávky, se rozroste, ideálně tak, že město nedoplácí nic, cyklofanda je vážený panpodnikatel a největší nehoda na Pražské toho roku bude srážka tří cyklistů.Je těžké se vás ptát, jestli byste bikesharing používali. Neznáte ho. Zkušenosti z jiných měst ukazují, že si obyvatelé rychle zvyknou a začnou možnosti “naskočit na kolo” využívat, protože je to pohodlné. Do školy, na nákup, za kamarády. Je to mnohem snadnější, než kontrolovat, zda máte vlastní kolo dohuštěné, vynášet ho ze sklepa nebo naopak se strachovat, zda vám jej před obchodem někdo nesebere.Chtěli bychom bikesharing v našem městě podporovat a jako nejperspektivnější se nám zdá druhá varianta. Mobilní aplikace s mapou kol k vypůjčení, lidé, kteří se o kola starají, trochu více profislužba, za kterou město něco zaplatí, ale také to městu uleví od automobilového provozu. Jen ty silnice, ty se budou muset i tak opravit?Co myslíte vy, zvykli byste si na sdílená kola? A mohla by se taková služba jmenovat třeba Brandobola?Poznámka: na fotografii je ukázka, jak přesně takový bikesharing v našem městě nesmí vypadat. Stojan nevkusně nacpaný před sochu a do prostřed náměstí. Nebojte, je to fotomontáž!",
        "url"     : "/aktuality/bikesharing/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "pomoc":  [
    
      {
        "title"   : "Začali jsme roznášet Pirátské listy",
        "excerpt" : "Naše plány s městem a také to, co se v něm děje. Taková je náplň vydání Pirátských listů pro Brandýs-Boleslav, kterou právě roznášíme do vašich schránek.Pokud k vám noviny ještě nedorazily, můžete si přečíst jejich digitální verzi v PDF. A pokud chcete, můžete nám pomoci s jejich distribucí!Hlavní témata červnových Pirátských listů:  výstavba multifunkční haly a řešení sportovní haly, městská sportoviště  hlásíme obnovení prací na vlakotramvajové lince Praha - Brandýs - Stará Boleslav  a pár dalších drobností a témat včetně článku Ivana Bartoše o české politiceChcete nám pomoci s distribucí Pirátských listů?Pořád potřebujeme dobrovolníky, kteří by nám chtěli pomoci zlepšit město a přístup spoluobčanů k informacím. Máte chvíli času na roznášení Pirátských listů do schránek? Nebo máte provozovnu (třeba obchod), kde by mohly být k dispozici zájemcům k odběru? Napište SMS nebo volejte na 799799658 či emailem na patrick.zandl zavináč pirati.czChcete dostávat novinky emailem?I tady je jednoduchá pomoc: registrujte se do naší služby pro zasílání emailových novinek. Maximálně jednou za týden (ale spíše méně často) vám napíšeme o věcech, které nás ve městě zaujaly.",
        "url"     : "/aktuality/piratske-listy-roznos/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "pozvánka":  [
    
      {
        "title"   : "Zveme na setkání ve čtvrtek 28.6.2018",
        "excerpt" : "Všechny zájemce o dění ve městě zveme na naši veřejnou schůzku:  Kde: coworkingové cenrum Bobr (https://coworkingbobr.cz) ve Staré Boleslavi.  Kdy: čtvrtek 28.6.2018 od 19:00 do řekněme 22 hodin, ale to se uvidí  S kým: lidi se zájmem o lepší fungování Brandýsa-Boleslavi, zejména Piráti a STAN, někteří dnešní členové městské rady, komisí atd.  O čem: témata z volebního programu. Lepší doprava, bezpečnost a vzdělávání (školy a školky).  Kdo může dorazit: kdokoliv chce  Jak se registrovat: nijak, prostě doražte, ale když o sobě dáte vědět odpovědí na tento email nebo na Facebookové události, seženeme vám židli najisto :)Trochu podrobněji o schůzce Pirátů se STANemMěsto nebude fungovat, když se mezi sebou lidé nebudou bavit o tom, co chtějí. Tohle je náš větší veřejný pokus tohle “bavení se” nastavit. Schůzka vás k ničemu nezavazuje, nemusíte tam nic říkat nebo naopak můžete říct, co si myslíte, že vás ve městě trápí. Schůzka je v pirátském duchu, takže hodně neformální, nečekejte, že dorazíme v obleku, navíc je dost možné, že při tom budeme grilovat…Kdo dorazí jmenovitě:  Jan Jirovský - městský radní a kandidát na starostu města  Patrick Zandl - publicista, spisovatel, autor tohoto emailu a leader pirátské kandidátky  Marek Řebíček - obnovitel zámecké restaurace, podnikatel v topení dřevem a Pirát  Nina Nováková - exposlankyně a zastupitelka města  Robert Pecha - nadšený včelař, podnikatel a člen městské Komise pro vnější vztahy, komunikaci a propagaci města  Markéta Blahníková - architektka, členka městské Komise pro rozvoj města, územní plánování a památkovou péčiA další a další.Těšíme se na vás.",
        "url"     : "/aktuality/pozvanka-schuze/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Pozvánka na ustanovující schůzi Pirátů Brandýs-Boleslav",
        "excerpt" : "Všechny zájemce o spolupráci na pirátském programu i komunálních tématech zveme na ustanovující schůzi místního sdružení Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.Kdy: v neděli 8.4.2018 od 16:00Kde: Zámek Brandýs nad Labem, v restauraci Rychta.Kdo: všichni, koho pirátský program zajímá.Přípravný výbor: Marek Řebíček, Antonín Krejzlar a Patrick Zandl.Témata: účast pirátů v komunálních volbách 2018, program, kandidátka, volební témata atd.Ustanovující schůze se koná v rámci středočeského krajského setkání Pirátů a za účasti středočeského předsednictva strany, takže ta 16tá hodina je začátek celého setkání. Program zde budeme průběžně upřesňovat.",
        "url"     : "/aktuality/pozvanka-schuze/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "pošta":  [
    
      {
        "title"   : "Jak vyřešit fronty na poště a doručování?",
        "excerpt" : "Pár návrhů na řešení bychom měli. Nedokážeme ovlivnit personalistiku České pošty ani platové podmínky jejich zaměstnanců, max. se můžeme poradit s jejím vedením, zda by nepomohla nabídka nájemního bydlení od města jako u učitelů.Ale co pomoct občanům města aktivní kampaní, ať si na Czech pointu zřídí datovou schránku? Dnes ji využívá zanedbatelných 300 tisíc fyzických osob v celé ČR.Má to několik zásadních výhod, je to zdarma, její zřízení na Czech pointu trvá 10 min., nemůže Vás už minout žádný dopis od úřadu, soudu, pojišťovny. Na přístup do schránky nepotřebujete žádnou aplikaci, jen web a Vámi zvolené heslo. Schránka vám o každé doručené zprávě pošle avízo na mail či do SMS, máte pak 10 dní na její vyzvednutí.Není pak možné, aby někdo tvrdil, že vám hodil výzvu do schránky a je váš problém, že jste si zásilku nevyzvedli, prostě, co úřad nedoručil do datovky, neexistuje.Nechcete si jí zkusit zřídit a pak ji pomoct vyřešit třeba Vašim rodičům? Nemohlo by město nabídnout asistenci a proškolení zájemcům, v Infocentru provést první přihlášení a nastavení DS?A proč to pomůže?Přes data výročních zpráv ČTÚ se dostaneme k zajímavým závěrům, jak vlastně pošta funguje z pohledu zákazníků.Česká pošta odbaví ročně 320 milionů zásilek, balíků, poukázek atd. Z toho dominantní část tvoří běžné dopisy cca 218 mil. Kč, jejich počet klesá každý rok o 10% a ty fronty u přepážek netvoří.Doporučené zásilky však dělají 70 mil. kusů a poštovní poukázky dokonce stále nezanedbatelných 33 mil. kusů. To je v době elektronického bankovnictví a platebních karet neuvěřitelné číslo, i když klesá o 20% ročně. Praxi znáte, dva pokusy o doručení poštačkou, výzvy ve schránce a fronta na poště s ostatními nešťastníky.Zvýšení počtu držitelů datových schránek o stejné procento zvýší prostupnost místní pošty. Tedy, když si 2000 obyvatel zřídí datovku, sníží se počet doporučených zásilek na poště o 15%. Jediné negativum je, že jako živnostník musíte mít schránky dvě.Přes datovku můžete plnohodnotně komunikovat s úřady i firmami v celé ČR, napíšete ve Wordu dopis, uložíte jako PDF a přiložíte ke zprávě. Žádné ověřování podpisů už nepotřebujete, takhle třeba doručíte známému plnou moc přímo na úřad a ten už ukáže jenom svůj průkaz při jednání. Zásilky jsou úřadům zasílány zdarma, firmám za cenu poštovních služeb, ale nemusíte nikam chodit, řešit obálky, známky, dvěma kliky odešlete.Navíc kdokoliv, kdo má datovku, dostane do ní zdarma a během pár minut:Výpis z rejstříku trestů, z obchodního a živnostenského, z registru řidičů nebo registru obyvatel.Pro mobily, existuje jednoduchá aplikace iDatovka, kde si zprávu přečtete a pak na PC odpovíte.Hm, ale to nejdřív asi musíme vyřešit, aby byl Czech point na úřadě také v Brandýse. Dostupnost takové universální služby jen ve Staré Boleslavi, se nám nelíbí vzhledem k počtu obyvatel obou měst, to senior opravdu musí jet autobusem pro výpis z katastru? Ano, máme ještě poštu, ale její problémy známe.Přeneseně by zasílání peněz na bankovní účty a výběry přes karty snížilo počet operací na přepážkách ČP s poukázkami.",
        "url"     : "/aktuality/fronty-na-poste/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "rozpočet":  [
    
      {
        "title"   : "Plán na zavedení městské hromadné dopravy a školních autobusů",
        "excerpt" : "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav má 20 000 obyvatel a žádnou vlastní městskou hromadnou dopravu. Kdo nemá auto, dostane se z Vrábí do nemocnice nebo ze Zahradního Města na nádraží jen pěšky. Připravili jsme proto konkrétní plán dvou městských linek a školního svozu pro novou svazkovou školu — i s propočtem, co by to stálo a z čeho se to dá zaplatit.    Jak budou vypadat naše městské autobusy? Jejich vzhled bude vycházet z vizuální identity města, kterou jsme před třemi lety vybrali, ale konkrétní provedení doladí ještě zkušení designéři. Naše autobusy by nás měly reprezentovat!      Městská MHD    Argumenty a detaily plánu    Prohlédněte si navržené linky, zastávky, intervaly, jízdní řády i ekonomiku provozu.        Otevřít interaktivní plán                Dvě linky, které pokryjí městoLinka 1 je páteř sever–jih. Vede od Zahradního Města přes sídliště Vrábí, brandýské nádraží, nemocnici a Spořilov na náměstí, přes most do Staré Boleslavi a dál na Mýtku a k severnímu nádraží. Obsluhuje tři největší sídliště a obě železniční stanice — funguje tedy i jako přípoj na vlaky do Prahy a Neratovic.Linka 2 doplňuje to, co páteř mine: místní části Popovice a Královice, obytnou čtvrť Na Zápské, jižní nákupní zónu s Kauflandem a Lidlem a severní Mělnickou. Přestoupit mezi linkami jde na třech místech.Zastávky nejsou umístěné odhadem. Vycházejí z adresních bodů s počty obyvatel — prioritu dostala místa, kde je v docházkové vzdálenosti do 400 metrů nejvíc lidí, škol a cílů denní potřeby. Nejsilnější zastávkou je brandýské náměstí s 1 945 obyvateli ve spádu, následuje nemocnice a nádraží. Trasy jsou vedené po skutečné silniční síti, nejde o schéma nakreslené od stolu.Školní autobusy: čtyři okruhy do třiceti minutVe Staré Boleslavi vznikají dvě nové školy — svazková základní škola pro 960 žáků, kterou staví svazek čtrnácti obcí, a soukromá škola Educampus. Děti z třinácti okolních obcí se do nich musí každý den dostat a stávající linkové autobusy na to nestačí. Slíbili jsme, že to vymyslíme. Tady je konkrétní představa: děti rozvezeme autobusy, rodiče nebudou taxikařit, město doprava nezatíží a nebude ho to stát nic navíc.Navrhujeme čtyři svozové okruhy, které ráno jednou svezou děti ke školám a odpoledne je ve třech termínech rozvezou zpět — podle konce vyučování prvního stupně, druhého stupně a družiny.            Okruh      Obce      Jízdní doba                  S1 severozápad      Konětopy → Dřísy → Lhota → Křenek      25 min              S2 severovýchod      Sudovo Hlavno → Kostelní Hlavno → Hlavenec      20 min              S3 východ      Skorkov → Sojovice      27 min              S4 jih a přestup      Borek → Káraný → Nový Vestec      30 min      Zásadní podmínkou bylo, aby žádná jízda netrvala déle než třicet minut. Delší svoz děti přestanou používat a rodiče je začnou vozit auty — tím by celá linka ztratila smysl. Jedna okružní linka přes všech třináct obcí by měla přes čtyřicet kilometrů a jela hodinu a půl; děti z první obce by nastupovaly kolem šesté ráno.Rozdělení na čtyři okruhy vychází z toho, kudy vedou silnice a kde jsou mosty. Klíčovým omezením je Labe a Jizera — mezi Skorkovem a Novým Vestcem je to vzdušnou čarou kousek, ale silnicí přes osm kilometrů a patnáct minut, protože se musí objet řeka. Proto jsme obce rozdělili podle břehů.Zvláštní případ jsou Záryby. Leží na jižním břehu Labe a k sousednímu Borku jsou vzdušnou čarou tři kilometry, ale silnicí přes nejbližší most patnáct kilometrů a osmadvacet minut. Vlastní autobus kvůli jedné obci by byl neúměrně drahý. Záryby ale už dnes obsluhuje regionální linka 482, která končí přímo na autobusovém stanovišti ve Staré Boleslavi — okruh S4 tam proto zastavuje a děti přestoupí.Kolik to stojí a odkud na toPočítáno sazbou 50–60 Kč za vozokilometr včetně vozidla a řidiče.Školní linka město nebude stát nic navícU školního svozu je financování vyřešené. Provoz čtyř okruhů vyjde na 2,5 až 2,9 milionu korun ročně.Od roku 2026 se do rozpočtového určení daní započítávají i žáci škol zřizovaných svazky obcí, a to se zvýhodněným koeficientem 1,2 — o pětinu více než u běžné základní školy. Příjem podle zákona připadá obci, na jejímž území má svazková škola sídlo. Tou je Brandýs.Ministerstvo financí uvádí pro rok 2026 zhruba 36 800 Kč na přepočteného žáka. Škola pro 960 žáků tak městu přinese kolem 42 milionů korun ročně. Část z toho město pobírá už dnes — 445 brandýských dětí a 342 dojíždějících chodí do zdejších škol i teď. Čistý přírůstek proti dnešku vychází zhruba na třináct milionů korun ročně, tedy asi pětinásobek nákladů na celý svoz.Financování školních autobusů je tedy plně kryté příjmem ze státního rozpočtu, který městu vzniká právě díky té škole, do níž se děti musí dostat. Nejde o dotaci, o kterou je nutné žádat, ale o nárokový příjem ze zákona.U městských linek je to na rozhodnutí zastupitelstvaMěstská doprava je jiný případ — tu je potřeba zaplatit z rozpočtu města. Připravili jsme pět variant podle rozsahu provozu:            Varianta      Vozy      Kč/rok                  V1 Komfort      5      21,3–25,6 mil.              V2 Doporučená      4      15,3–18,4 mil.              V3 Úsporná — startovní      3      11,0–13,2 mil.              V4 Minimum      2      9,0–10,8 mil.              V5 Jen školní špička      2–3      4,9–5,8 mil.      Doporučujeme začít variantou V3: tři vozy, ve špičce třicetiminutový interval, celodenní obsluha, víkend omezeně. Po roce provozu vyhodnotit skutečnou obsazenost a podle výsledku přidat čtvrtý vůz.Pro srovnání — Říčany s šestnácti tisíci obyvateli provozují MHD zdarma s pěti linkami za zhruba třicet milionů ročně. Brandýs by se i s dražší variantou V2 vešel výrazně pod tento standard.Kde ty peníze hledat. Nejde o malou částku a je poctivé říct, že by musela odněkud přijít. Vidíme dva směry. Prvním je odpadové hospodářství, které městu prodělává mnoho milionů korun ročně — v roce 2022 to bylo devatenáct milionů, takže ztráta rychle roste. Máme připravenou strategii, jak ji systematicky snižovat: motivační platby za objem popelnice, zahuštění třídících stání, evidence nádob, ne jen tupé zdražování, jaké udělalo staré zastupitelstvo. Dnes recyklujeme 35 % odpadu, přestože bychom měli být na šedesáti. Každý ušetřený milion je milion, který může jít do dopravy.Druhým směrem jsou dotace na vozidla. Nákup autobusů se z městského rozpočtu platit nemusí — Integrovaný regionální operační program i Modernizační fond podporují pořízení bezemisních autobusů zhruba z poloviny. Provozní ztrátu sice nepokryjí, ale investici do vozového parku ano.Třetím směrem bude celková reorganizace dopravy v našem městě, zejména s ohledem na zavedení parkovacích zón, se kterou počítáme. Tím vybereme prostředky nejenom na zlepšení parkování, ale obecně na další zlepšení dopravy.V každém případě ale sázíme především na úspory a dotace a na variantu začlenění MHD do současné dopravní infrastruktury kraje a Prahy.Nechceme tvrdit, že MHD nebude nic stát. Bude — a je to věc politického rozhodnutí, jestli dvacetitisícové město chce mít veřejnou dopravu. Chceme ale ukázat, že to není nemožné a že peníze v městském rozpočtu jsou, pokud se s nimi hospodaří lépe.Co dálPlán je připravený k projednání. Přesné polohy zastávek je nutné projednat s obcemi podle toho, kde je bezpečné nástupiště a otočka pro autobus. Jízdní řády se doladí, až školy zveřejní rozvrhy. U Záryb je potřeba domluvit návaznost linky 482 a dozor při přestupu mladších dětí.Jedna věc ale spěchá už teď: stanovy svazkové školy z června 2024 příjem z rozpočtového určení daní mezi zdroji financování vůbec neuvádějí — vznikly dřív, než nařízení vlády svazkové školy zvýhodnilo. Až se stanovy budou kvůli tomu upravovat, je vhodné rovnou zakotvit i školní svoz jako uznatelný náklad. Změna vyžaduje souhlas všech čtrnácti obcí, takže je snazší ji prosadit teď než poté, co peníze začnou téct.Co vy, jste pro městskou hromadnou dopravu, nebo si dojedete autem?",
        "url"     : "/aktuality/plan-mhd-a-skolnich-autobusu/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Kulturní dům Ostrůvek? Volební slib, který nikdo nemyslí vážně...",
        "excerpt" : "Na to, že si vládnoucí radnice vyrovnává účty s opozicí prostřednictvím vymyšlených a přibarvených historek, jsme si už bohužel zvykli. Místostarosta Benda pravidelně přichází s „bajkami“, nad nimiž zbytek vedení města v čele se starostou vážně přikyvuje a zdlouhavě o nich rokuje, nehledě na jejich zjevnou absurdnost. Občany už toto divadlo přestalo bavit a na zastupitelstvo raději nechodí. Těžko se jim divit.Když chybí argumenty, nastupují „kauzy“Bystřejší se už ale dovtípili, o co jde. Je to strategie, jak vyhrát volby a přehlušit oprávněné připomínky opozice. Vlastní prací se totiž pochlubit nelze – více PR videí o opravě jedné silnice u přejezdu už se natočit nedá ani v Brandýse.Na posledním zasedání přišla radnice s megalomanským plánem: vybudovat v záplavové zóně na Ostrůvku obrovský kulturní dům za veškeré dostupné prostředky města. Na místě, kde se nikdy z dobrých důvodů nestavělo nic seriózního.Kritizovali jsme, že radnice cenu stavby podstřelila a že skutečné náklady budou ve srovnání s jejich odhadem trojnásobné a naopak nadsadila cenu kupovaného pozemku. Okamžitě přišly „závažné skutky“ z minulosti. Prý jsem nechal špatně do areálu dětského centra Klíček pořídit kovová vrata a bývalý starosta Pecha včas neodeslal jednu smlouvu do registru. Tato „trestuhodná selhání“ měla odvést pozornost od kritiky projektu, v němž město utratí stovky milionů za nereálný projekt v záplavovém území.Projekt „všechny peníze“Vedení města jsme předem požádali o finanční rozvahu stavby i budoucího provozu. Obojí by nás totiž stálo vše, co máme. V Brandýse i Boleslavi by se zastavily opravy ulic a město by si nemohlo dovolit žádné další investice ani drobnosti.Je paradoxní, že při jednání o rozpočtu starosta Soukup tvrdil, že pro rok 2026 neplánuje žádné velké investice, protože nevíme, jak na tom město bude s příjmy z radarů či daní. Ale na „pomník“, který při první větší povodni odnese voda, se najednou peníze najdou?Buďme v klidu. Kulturní dům na Ostrůvku je jen předvolební výmysl Soukupovy radnice. Slibem nezarmoutíš a radnice dobře ví, že v rozpočtu na takovou stavbu nejsou prostředky. Na příštím zastupitelstvu prostě jen stačí vymyslet další báchorku, která odvede pozornost. A vydržet do voleb.PS: Blahopřeji do Nymburka. Koncem roku tam otevřeli krásný plavecký bazén se šesti drahami a vodním světem. Postavili ho za 440 milionů Kč během jediného volebního období. Inu, v Nymburce se místo pohádek zřejmě raději staví pro lidi.Dokumenty ke staženíNaše tvrzení o podstřelené ceně nejsou dojem, ale výsledek odborného posouzení studie proveditelnosti z prosince 2025. Studie počítá s 98,7 miliony korun, reálný odhad je 220 až 280 milionů — tedy o 121 až 181 milionů více. Studie například vůbec nevyčíslila založení stavby na nestabilních nivních sedimentech (10,9–15,8 mil. Kč), požární bezpečnost shromažďovacího prostoru pro tisíc osob (13,1 mil. Kč) ani vzduchotechniku (11 mil. Kč).  Odborné posouzení studie proveditelnosti (PDF, 0,5 MB) — kompletní posouzení včetně revidovaného rozpočtu a srovnání s referenčními projekty  Odborné posouzení — prezentace (PPTX, 2,6 MB) — shrnutí hlavních zjištění ve dvaceti slidech  Kultura ve městech: Co stojí a co přináší (PDF, 6,9 MB) — infografika porovnávající provoz kulturních center v Písku, Ostrově a Mělníku",
        "url"     : "/aktuality/kulturni-dum-ostruvek-slibem-nezarmoutis/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Participativní rozpočet umožní vylepšovat město o drobnosti",
        "excerpt" : "Má město zaplatit novou autobusovou zastávku U soudu nebo přispět na úpravu hřiště na Vrábí? Prořezat stromy v Hluchcově nebo přidat stříšku nad vchod do mateřské školky v Brandýse?Pro městského úředníka je těžké poznat, co by lidé chtěli více. Žije v jedné části města, někdy je i z města jiného. A tak něco vybere, netrefí se, lidé nadávají, proč se opravuje zastávka, když se rozpadá chodník.Dříve byly řešením nekonečné porady a rozhovory s občany, jenže to se v Česku nenosí. Jak ale zapojit občany a zároveň jim umožnit vyjádřit se bez schůzování? Zajímavou možností je “participativní rozpočet”, jehož zavedení Pirátská strana dlouhodobě prosazuje.Paricipativní rozpočet je veřejným internetovým hlasováním o tom, co by si lidé přáli zrealizovat. Několikrát ročně je podle finančí situace obce vyčleněn balík peněz a stanoveny podmínky, na jaké projekty může jít. Město nějaké projekty nabídne, ale může také umožnit lidem, aby hlásili svoje projekty. Chybí vám grilovací posezení na Zahradním městě? Navrhněte jej. Vysázet stromy na obecním plácku? Nakreslete to. Natřít zábradlí? Spočítejte si to. A pak vyplňte formulář na webu a napište kamarádům, aby hlasovali zrovna pro váš návrh.Participativní rozpočty mají své limity. Nelze například přispívat na soukromé záležitosti - nemůžete navrhnout, aby vám město koupilo byt. Určené jsou hlavně pro menší záležitosti a projekty v řádů tisíců až stovek tisíc, maximálně malých milionů korun. Schvalovat v nich výstavbu městského okruhu za stamiliony se nehodí - k takovým velkým událostem je určeno spíše obecní referendum. O velkých výdajích se musí debatovat intezivněji, aby se vybrala ta nejlepší varianta.Přínos participativního rozpočtu je několikerý:  občané mohou pružně reagovat a vyjadřovat své potřeby a je transparentní, čí projekt zvítězí. Vždy ten, který zajímá nejvíce lidí.  snižuje se administrativní náročnost na magistrát, protože se mu scházejí jak podklady, tak je zřejmý zájem lidí  a také občané zjistí, jaká je realita. Že vysázet nové stromy v parku není za dvacetikorunu, ale akce za statisíce - protože si to budou muset sami zjistit a spočítat.  občané se začnou více zajímat o dění v obci a jsou o něm schopni lépě, věcně komunikovat a vyvinout spolupráci, aby jejich projekt uspěl.Z toho důvodu se stále častěji paritcipativní rozpočty používají i v Česku. Používá ho několik městských částí Prahy (vloni začaly s námi “sousedící” Horní Počernice), Litoměřice, Semily, Brno či Ostrava. Obvyklým se stal v Brazílii, kde tento koncept vznikl. Velmi detailní materiály o participativním rozpočtování najdete třeba zde anglicky nebo zde české materiály.Pro Piráty se Stanem je participativní rozpočet v Brandýse jedno ze stěžejních témat, jímž si slibujeme odstranit celou řadu drobností, které lidi v každodenním životě štvou. A také jím zlepšit, zintenzivnit komunikaci mezi magistrátem a obyvateli města.To ovšem vyžaduje lidi, kteří mají velké zkušenosti s realizací internetových projektů, protože úspěch takového rozpočtování stojí na tom, jak bude web participativního rozpočtu zpracován. Zda bude příjemně ovladatelný, přehledný a nebude klást nástrahy méně zkušeným uživatelům počítačů jak v hlasování, tak vytvoření vlastního projektu. Považujeme za důležité, že v Brandýse mají Piráti se Stanem k dispozici lidi se zkušenostmi v realizaci a vedení rozsáhlých internetových a IT projektů.Participativní rozpočet bychom rádi zaváděli v tříletém cyklu tak, aby si občané mohli na něj zvyknout, naučili se s jeho pomocí město zlepšovat a zároveň se nevydávaly peníze zbytečně na nedostatečně připravené projekty jen proto, že jiné nejsou. A zároveň, aby v nabídce nebyly jen projekty připravené městem.Napadá vás něco, co byste za projekt navrhli? Napište nám na otazky@piratisestanem.cz nebo na naši Facebookovou stránkuPS: Na titulním obrázku je propagace participativního rozpočtu v Brně.",
        "url"     : "/aktuality/participativni-rozpocet/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "schůze":  [
    
      {
        "title"   : "Zveme na setkání ve čtvrtek 28.6.2018",
        "excerpt" : "Všechny zájemce o dění ve městě zveme na naši veřejnou schůzku:  Kde: coworkingové cenrum Bobr (https://coworkingbobr.cz) ve Staré Boleslavi.  Kdy: čtvrtek 28.6.2018 od 19:00 do řekněme 22 hodin, ale to se uvidí  S kým: lidi se zájmem o lepší fungování Brandýsa-Boleslavi, zejména Piráti a STAN, někteří dnešní členové městské rady, komisí atd.  O čem: témata z volebního programu. Lepší doprava, bezpečnost a vzdělávání (školy a školky).  Kdo může dorazit: kdokoliv chce  Jak se registrovat: nijak, prostě doražte, ale když o sobě dáte vědět odpovědí na tento email nebo na Facebookové události, seženeme vám židli najisto :)Trochu podrobněji o schůzce Pirátů se STANemMěsto nebude fungovat, když se mezi sebou lidé nebudou bavit o tom, co chtějí. Tohle je náš větší veřejný pokus tohle “bavení se” nastavit. Schůzka vás k ničemu nezavazuje, nemusíte tam nic říkat nebo naopak můžete říct, co si myslíte, že vás ve městě trápí. Schůzka je v pirátském duchu, takže hodně neformální, nečekejte, že dorazíme v obleku, navíc je dost možné, že při tom budeme grilovat…Kdo dorazí jmenovitě:  Jan Jirovský - městský radní a kandidát na starostu města  Patrick Zandl - publicista, spisovatel, autor tohoto emailu a leader pirátské kandidátky  Marek Řebíček - obnovitel zámecké restaurace, podnikatel v topení dřevem a Pirát  Nina Nováková - exposlankyně a zastupitelka města  Robert Pecha - nadšený včelař, podnikatel a člen městské Komise pro vnější vztahy, komunikaci a propagaci města  Markéta Blahníková - architektka, členka městské Komise pro rozvoj města, územní plánování a památkovou péčiA další a další.Těšíme se na vás.",
        "url"     : "/aktuality/pozvanka-schuze/"
      }
      ,
    
      {
        "title"   : "Pozvánka na ustanovující schůzi Pirátů Brandýs-Boleslav",
        "excerpt" : "Všechny zájemce o spolupráci na pirátském programu i komunálních tématech zveme na ustanovující schůzi místního sdružení Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.Kdy: v neděli 8.4.2018 od 16:00Kde: Zámek Brandýs nad Labem, v restauraci Rychta.Kdo: všichni, koho pirátský program zajímá.Přípravný výbor: Marek Řebíček, Antonín Krejzlar a Patrick Zandl.Témata: účast pirátů v komunálních volbách 2018, program, kandidátka, volební témata atd.Ustanovující schůze se koná v rámci středočeského krajského setkání Pirátů a za účasti středočeského předsednictva strany, takže ta 16tá hodina je začátek celého setkání. Program zde budeme průběžně upřesňovat.",
        "url"     : "/aktuality/pozvanka-schuze/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "sliby":  [
    
      {
        "title"   : "Džungle v parku pod nemocnicí, aneb brandýská verze Central parku",
        "excerpt" : "Pojďme se podívat na méně příjemné věci v našem městě a plnění volebních slibů z roku 2014.Ale na začátek je potřeba si připomenout, že část pozemku pod nemocnicí koupila radnice vedená ODS před 10 lety od čerstvě privatizované nemocnice za 38 mil. Kč. Krajská ODS předtím nemocnici prodala za 7,5 mil. Kč a město obratem přispělo majiteli desítkami milionů za okolní louku s bodláky.Místní občané pak vybojovali vítěznou bitvu za nepostavení Kauflandu v této oblasti a od roku 2013 slýcháme, že se zde obnoví zelené plíce města a vznikne alternativa k Houštce.Vítězná koalice z roku 2014 si vetkla závazek na pozemcích pod nemocnicí vybudovat volnočasový park a odpovědnost za to převzal místostarosta Jiří Vojta z Podpory občanů.Výsledek je čistá 4, došlo k drobnému vyčištění pozemku od starých staveb, asi se někde připravuje projektová dokumentace, ale za čtyři roky je to zoufale málo.Pro srovnání Kbely svůj Central park v roce 2008 čistily od náletů a staveb a následující rok kompletně postavily, včetně hřišť, obnovy koryta potoka, amfiteatru. A je to dnes pýcha městské části.My máme pro tisíce občanů žijících zde v bytových domech blbě posekanou louku s odpadky, zatrubkovaný potok a polovina pozemků je čistá džungle pro bezdomovce.Efektivita s jakou město uchopilo obnovu 3,5 ha pozemků uprostřed města je demonstrací schopností řešit dlouhodobé úkoly.Co je už jednodušší než získat územní rozhodnutí na svém pozemku na akci, kterou je město schopno financovat ze svého?Do Kbel se zajeďte podívat, starosta není zrovna sympatický fešák, ale tohle se mu povedlo.P.S: Plocha parkoviště a víceúčelového hřiště pod Penny s tím nemá nic společného, o tom třeba příště.A teď najděte těch deset rozdílůKbely - rybníček a restaurace na konci parkuBrandýs - Východní část pozemku mezi Penny a nemocnicíKbely - Vyčištěný meandr Vinořského potokaBrandýs - Vinořský potok pod nemocnicí v BrandýseKbely - můstek přes potokBrandýs - můstek přes potokKbely - začátek cyklostezkyBrandýs - začátek stezky pod nemocnicíKbely - prostor pro malé dětiBrandýs - prostor pro jakékoliv dětiKbely - cesty v městské parkuBrandýs - cesty v parku",
        "url"     : "/aktuality/central-park/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "služby":  [
    
      {
        "title"   : "Jak vyřešit fronty na poště a doručování?",
        "excerpt" : "Pár návrhů na řešení bychom měli. Nedokážeme ovlivnit personalistiku České pošty ani platové podmínky jejich zaměstnanců, max. se můžeme poradit s jejím vedením, zda by nepomohla nabídka nájemního bydlení od města jako u učitelů.Ale co pomoct občanům města aktivní kampaní, ať si na Czech pointu zřídí datovou schránku? Dnes ji využívá zanedbatelných 300 tisíc fyzických osob v celé ČR.Má to několik zásadních výhod, je to zdarma, její zřízení na Czech pointu trvá 10 min., nemůže Vás už minout žádný dopis od úřadu, soudu, pojišťovny. Na přístup do schránky nepotřebujete žádnou aplikaci, jen web a Vámi zvolené heslo. Schránka vám o každé doručené zprávě pošle avízo na mail či do SMS, máte pak 10 dní na její vyzvednutí.Není pak možné, aby někdo tvrdil, že vám hodil výzvu do schránky a je váš problém, že jste si zásilku nevyzvedli, prostě, co úřad nedoručil do datovky, neexistuje.Nechcete si jí zkusit zřídit a pak ji pomoct vyřešit třeba Vašim rodičům? Nemohlo by město nabídnout asistenci a proškolení zájemcům, v Infocentru provést první přihlášení a nastavení DS?A proč to pomůže?Přes data výročních zpráv ČTÚ se dostaneme k zajímavým závěrům, jak vlastně pošta funguje z pohledu zákazníků.Česká pošta odbaví ročně 320 milionů zásilek, balíků, poukázek atd. Z toho dominantní část tvoří běžné dopisy cca 218 mil. Kč, jejich počet klesá každý rok o 10% a ty fronty u přepážek netvoří.Doporučené zásilky však dělají 70 mil. kusů a poštovní poukázky dokonce stále nezanedbatelných 33 mil. kusů. To je v době elektronického bankovnictví a platebních karet neuvěřitelné číslo, i když klesá o 20% ročně. Praxi znáte, dva pokusy o doručení poštačkou, výzvy ve schránce a fronta na poště s ostatními nešťastníky.Zvýšení počtu držitelů datových schránek o stejné procento zvýší prostupnost místní pošty. Tedy, když si 2000 obyvatel zřídí datovku, sníží se počet doporučených zásilek na poště o 15%. Jediné negativum je, že jako živnostník musíte mít schránky dvě.Přes datovku můžete plnohodnotně komunikovat s úřady i firmami v celé ČR, napíšete ve Wordu dopis, uložíte jako PDF a přiložíte ke zprávě. Žádné ověřování podpisů už nepotřebujete, takhle třeba doručíte známému plnou moc přímo na úřad a ten už ukáže jenom svůj průkaz při jednání. Zásilky jsou úřadům zasílány zdarma, firmám za cenu poštovních služeb, ale nemusíte nikam chodit, řešit obálky, známky, dvěma kliky odešlete.Navíc kdokoliv, kdo má datovku, dostane do ní zdarma a během pár minut:Výpis z rejstříku trestů, z obchodního a živnostenského, z registru řidičů nebo registru obyvatel.Pro mobily, existuje jednoduchá aplikace iDatovka, kde si zprávu přečtete a pak na PC odpovíte.Hm, ale to nejdřív asi musíme vyřešit, aby byl Czech point na úřadě také v Brandýse. Dostupnost takové universální služby jen ve Staré Boleslavi, se nám nelíbí vzhledem k počtu obyvatel obou měst, to senior opravdu musí jet autobusem pro výpis z katastru? Ano, máme ještě poštu, ale její problémy známe.Přeneseně by zasílání peněz na bankovní účty a výběry přes karty snížilo počet operací na přepážkách ČP s poukázkami.",
        "url"     : "/aktuality/fronty-na-poste/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "strategie":  [
    
      {
        "title"   : "Doprava ve městě: co nás pálí a jak to vyřešíme",
        "excerpt" : "Zeptejte se kohokoli v Brandýse nebo Boleslavi, co ho ve městě štve nejvíc, a doprava bude na prvním místě. Kolony, kamiony centrem, žádný městský autobus, rozkopané ulice. Sepsali jsme proto ucelenou strategii dopravy - a protože málokdo čte dvacet stránek, tady je stručný přehled: šest věcí, které nás pálí, a u každé co s ní uděláme. Většinou nejde o sliby, ale o hotové plány, které si můžete rozkliknout.➜ Celá strategie dopravy k přečtení zde1. Centrem se valí tranzit a kamionyObchvat Brandýsa konečně staví Středočeský kraj, hotový má být v roce 2028. Jenže obchvat sám o sobě centrum nevyčistí - to je zkušenost měst po celé republice. Proto připravíme zákaz tranzitní nákladní dopravy a zklidnění centra tak, aby platily hned po otevření obchvatu, ne o tři roky později. Projednávání zahájíme už v roce 2027. A poctivě dodáváme: plný efekt přijde až s dostavbou Pražského okruhu, kterou město neovlivní - o to víc záleží na tom, co uděláme sami.2. Bez auta se po městě nedostaneteDvacetitisícové město bez jediné městské linky. Z Vrábí do nemocnice, ze Zahradního Města na nádraží - pěšky, nebo autem. Máme hotový plán dvou městských linek s 25 zastávkami a jízdními řády a čtyř školních autobusových okruhů pro děti z okolních obcí. Školní svoz je krytý příjmem ze státního rozpočtu, městské linky chceme spustit jako pilot se třemi vozy a po roce vyhodnotit. Podrobnosti ve strategii MHD.3. Děti se do školy bezpečně nedostanouVětšina cest po městě trvá na kole pár minut, přesto rodiče děti vozí auty - pustit osmileté dítě přes Boleslavskou chce silné nervy. Přitom existuje hotová cyklokoncepce s konkrétními úpravami pro každou školu, z velké části jen za cenu dopravních značek. Náš cíl: do každé školy pěšky, na kole nebo na koloběžce bez nebezpečného křížení hlavní silnice. Jak na to, popisujeme v článku Město i pro pěší a cyklisty. Lávka přes Labe se už staví podle našeho návrhu, navázat má lávka přes plavební komoru.4. Město je věčně rozkopanéSilnice se opraví a za půl roku ji rozkope jiná firma. Připravili jsme zásady pro výkopy v komunikacích: společný kalendář prací se správci sítí, poplatky motivující ke zkrácení záborů, záruky za kvalitu zásypu a moratorium na rozkopání čerstvě opravené ulice. Prosadíme je jako závazný dokument, ne doporučení do šuplíku.5. Parkování neřídí nikdoCentrum ve špičce ucpané hledáním místa, sídliště přeplněná. Město má od roku 2025 pořízený návrh parkovacích zón - zavedeme je po etapách a s jasným pravidlem: každá vybraná koruna jde zpět do dopravy, do parkovacích míst, oprav ulic a veřejné dopravy. K tomu P+R u nádraží a povinnost developerů vyřešit parkování nové výstavby, aby ho neplatilo město.6. Rozhoduje se od stolu, bez datPoslední oficiální sčítání dopravy je z roku 2020 a nová čísla přijdou nejdřív v roce 2027. Proto jsme postavili vlastní digitální dopravní model, který simuluje uzavírky a jejich dopady (jak počítá a co neumí), a zavedeme pravidelné vlastní sčítání dopravy včetně kamionů. Každá větší uzavírka se před povolením prověří v modelu. A jednou ročně zveřejníme zprávu, jak se strategie plní - s čísly, ne s přívlastky.A vlak?Přímá železnice do Prahy by znamenala cestu do centra za 17 až 26 minut místo dnešních padesáti. Staví ji ale stát, ne město - proto neslibujeme termíny, slibujeme práci: ochranu koridoru v územním plánu, připravené P+R u budoucí zastávky a soustavný tlak, aby projekt nezdržela nepřipravenost na naší straně. Více ve strategii vlakového spojení.Doprava se nedá vyřešit jedním opatřením ani jedním volebním obdobím. Dá se ale řešit systematicky: s daty, s hotovými plány a s poctivým rozlišením, co zvládne město samo a co musí prosadit u kraje a státu. Přesně tak je postavená naše strategie dopravy - přečtěte si ji celou.",
        "url"     : "/aktuality/doprava-co-nas-pali/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "sucho":  [
    
      {
        "title"   : "Přichází sucho. Jak osvěžíme město?",
        "excerpt" : "V Brandýse (i Boleslavi) je sucho. Ať se na to podíváte přes průměrné srážky, úhrn sráže, vlhkost vzduchu nebo půdy, krátkodobě, v mediánu či průměru, pořád vychází, že je sucho. Přitom podle projektu InterSucho.cz je naše dvojměstí suchem jednou z méně postižených oblastí, třeba takové Čelákovice jsou na tom ještě hůře. Máme jen “mírné sucho”. I tak ale hladina podzemních vod a tím také vodní sloupce ve studnách a vrtech poklesl za posledních pět let až o půl metru. To jsou pro všechny náklady navíc, pro majitele vrtů navíc nemalé.Dalo by se říct, že máme Labe a “sucho nám nehrozí”. Jenže i hladina Labe je v této době na stavu, v jakém má být v nejparnějším srpnovém létě. Jak to vypadá na jezu na řece, jste si asi všimli. Všimli jste si také jistě, že vlhkost nesmáčí a netáhne dolů pyly, že se zvýšila prašnost. Že čerstvě zasetý trávník se bez závlahy nechytá a už v květnu usychají i trávníky zavedené.Vrátit a zadržovat vodu do krajiny bude jednou z nejdůležitějších starostí pro dvojměstí v následujících letech. Nejde jen o vodu, fontány a pítka v ulicích, aby se lidé i zvířecí miláčkové mohli osvěžit. Půjde i o důsledné používání “šedé” - tedy převážně dešťové vody - v obecních stavbách a vzdělávání našich spoluobčanů o tom, že tuto vodu jde využívat, zejména na závlahu. O tom, že existují dotační programy jako Dešťovka, které vám pomohou tuto vodu využívat. Jen tak se vyhneme osudu našich čelákovických sousedů, kteří nesmějí v horkých měsících vodu z vodovodu používat na zalévání a voda ve studních jim na to nestačí.Máme štěstí, že voda k dvojměstí neodmyslitelně patří. Od Houšťky a jejích vodních kanálů, přes hluchcovské tůně, až po Labe, Probošťák a Hrušovský rybník. Přesto bude potřeba pracovat na dalších způsobech, jak vodu do krajiny vrátit. Pro zábavu dětí, radost dospělých a užitek náš všech.My Piráti na to nezapomínáme, protože voda je náš živel, ačkoliv internet je naše moře :)Na závěr dva obrázky. Na prvním je zdymadlo v Pardubicích, dalším polabském městě. Přes zdymadlo se mají v tuhle dobu valit vody z celých Krkonoš. Na druhém je mapa sucha na Praze-Východ z projektu Intersucho.cz.",
        "url"     : "/aktuality/sucho/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "svazková":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "sídliště":  [
    
      {
        "title"   : "Džungle v parku pod nemocnicí, aneb brandýská verze Central parku",
        "excerpt" : "Pojďme se podívat na méně příjemné věci v našem městě a plnění volebních slibů z roku 2014.Ale na začátek je potřeba si připomenout, že část pozemku pod nemocnicí koupila radnice vedená ODS před 10 lety od čerstvě privatizované nemocnice za 38 mil. Kč. Krajská ODS předtím nemocnici prodala za 7,5 mil. Kč a město obratem přispělo majiteli desítkami milionů za okolní louku s bodláky.Místní občané pak vybojovali vítěznou bitvu za nepostavení Kauflandu v této oblasti a od roku 2013 slýcháme, že se zde obnoví zelené plíce města a vznikne alternativa k Houštce.Vítězná koalice z roku 2014 si vetkla závazek na pozemcích pod nemocnicí vybudovat volnočasový park a odpovědnost za to převzal místostarosta Jiří Vojta z Podpory občanů.Výsledek je čistá 4, došlo k drobnému vyčištění pozemku od starých staveb, asi se někde připravuje projektová dokumentace, ale za čtyři roky je to zoufale málo.Pro srovnání Kbely svůj Central park v roce 2008 čistily od náletů a staveb a následující rok kompletně postavily, včetně hřišť, obnovy koryta potoka, amfiteatru. A je to dnes pýcha městské části.My máme pro tisíce občanů žijících zde v bytových domech blbě posekanou louku s odpadky, zatrubkovaný potok a polovina pozemků je čistá džungle pro bezdomovce.Efektivita s jakou město uchopilo obnovu 3,5 ha pozemků uprostřed města je demonstrací schopností řešit dlouhodobé úkoly.Co je už jednodušší než získat územní rozhodnutí na svém pozemku na akci, kterou je město schopno financovat ze svého?Do Kbel se zajeďte podívat, starosta není zrovna sympatický fešák, ale tohle se mu povedlo.P.S: Plocha parkoviště a víceúčelového hřiště pod Penny s tím nemá nic společného, o tom třeba příště.A teď najděte těch deset rozdílůKbely - rybníček a restaurace na konci parkuBrandýs - Východní část pozemku mezi Penny a nemocnicíKbely - Vyčištěný meandr Vinořského potokaBrandýs - Vinořský potok pod nemocnicí v BrandýseKbely - můstek přes potokBrandýs - můstek přes potokKbely - začátek cyklostezkyBrandýs - začátek stezky pod nemocnicíKbely - prostor pro malé dětiBrandýs - prostor pro jakékoliv dětiKbely - cesty v městské parkuBrandýs - cesty v parku",
        "url"     : "/aktuality/central-park/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "tramvaj":  [
    
      {
        "title"   : "Také chcete jezdit tramvají z Brandýsa do Prahy?",
        "excerpt" : "Tramvají z Brandýsa do Prahy? Všichni na to reagují stejně: Fantasmagorie, ale bylo by to super.Uvědomujeme si, že v našem souměstí je celá řada věcí, které lze pro dopravu udělat ihned. Koordinovat výstavbu obchvatů města, zlepšit návaznost prací kraje a státu na opravě silnic. Opravit chodníky, tlačit na rozšíření P+R parkovacích ploch na metru. Opravit hlavní tahy městem a hledat alternativní cesty městem i ven z města. Na nic z toho nehodláme rezignovat, ba naopak - viz náš program. To ale nic nemění na tom, že my a naše děti budeme potřebovat napojení na Prahu, přičemž dlouhodobě jedinou možností je příměstský vlak, vlakotramvajová linka.Obešli jsme mnoho lidí, kteří tomu rozumí. Plán na vlakotramvajovou linku do Brandýsa a Staré Boleslavi je reálný, i když je na dlouho, za rok to nebude. Jen ho nikdo neprosazuje a protože o něj “není zájem”, nic se s ním nedělá. My ale zájem máme, ačkoliv si uvědomujeme, že realistický horizont je spíše deset až patnáct let.Jak se fantasmagorie stává realitou? Jak se z vize stane projekt a z něj stavba? Nejprve je potřeba najít trasu a domluvit se se všemi dotčenými. S obcemi, přes které trasa povede. S těmi chceme podepsat společné memorandum o staroboleslavské trase. Zanést ji do územních plánů.Pak také se domluvit s provozovatelem, jímž může být Pražský Dopravní podnik, ale i jiný dopravce. S ním najít dohodu o financování a provozu trati.Peníze? Nebude to levné, jednotlivec to neufinancuje. Z pohledu kraje a metropole jsou to únosné peníze, rozumně vynaložené na zlepšení dopravy ze severovýchodu metropolitní oblasti.Výkupy pozemků, jednání s vlastníky. Ochránci přírody, památkáři, spolky, hasiči, obyvatelé v okolí trati, všichni, než se stavba dotkne. Je to moře práce, jenže moře je přesně to, co Piráti zvládají.Trasa na Brandýs je i z pohledu Prahy třetí nejvýznamnější plánovaná trať obsluhující dosud zle dostupnou část okolí Prahy. První je trať na Kladno kvůli letišti a ostudě. Na Beroun kvůli stavu zdejší trati, která ale bude megadrahá. A pak my. My, kteří jsme prý dosud neměli zájem.Jenže my zájem máme.Máte ho také?Pomozte nám postavit tramvaj z Brandýsa do Prahy!Řekněme jasně, že chceme tramvaj z Brandýsa do Prahy!PS: uvedená fotka je vážně ilustrační :)",
        "url"     : "/aktuality/tramvaji-z-brandysa-do-prahy/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "voda":  [
    
      {
        "title"   : "Přichází sucho. Jak osvěžíme město?",
        "excerpt" : "V Brandýse (i Boleslavi) je sucho. Ať se na to podíváte přes průměrné srážky, úhrn sráže, vlhkost vzduchu nebo půdy, krátkodobě, v mediánu či průměru, pořád vychází, že je sucho. Přitom podle projektu InterSucho.cz je naše dvojměstí suchem jednou z méně postižených oblastí, třeba takové Čelákovice jsou na tom ještě hůře. Máme jen “mírné sucho”. I tak ale hladina podzemních vod a tím také vodní sloupce ve studnách a vrtech poklesl za posledních pět let až o půl metru. To jsou pro všechny náklady navíc, pro majitele vrtů navíc nemalé.Dalo by se říct, že máme Labe a “sucho nám nehrozí”. Jenže i hladina Labe je v této době na stavu, v jakém má být v nejparnějším srpnovém létě. Jak to vypadá na jezu na řece, jste si asi všimli. Všimli jste si také jistě, že vlhkost nesmáčí a netáhne dolů pyly, že se zvýšila prašnost. Že čerstvě zasetý trávník se bez závlahy nechytá a už v květnu usychají i trávníky zavedené.Vrátit a zadržovat vodu do krajiny bude jednou z nejdůležitějších starostí pro dvojměstí v následujících letech. Nejde jen o vodu, fontány a pítka v ulicích, aby se lidé i zvířecí miláčkové mohli osvěžit. Půjde i o důsledné používání “šedé” - tedy převážně dešťové vody - v obecních stavbách a vzdělávání našich spoluobčanů o tom, že tuto vodu jde využívat, zejména na závlahu. O tom, že existují dotační programy jako Dešťovka, které vám pomohou tuto vodu využívat. Jen tak se vyhneme osudu našich čelákovických sousedů, kteří nesmějí v horkých měsících vodu z vodovodu používat na zalévání a voda ve studních jim na to nestačí.Máme štěstí, že voda k dvojměstí neodmyslitelně patří. Od Houšťky a jejích vodních kanálů, přes hluchcovské tůně, až po Labe, Probošťák a Hrušovský rybník. Přesto bude potřeba pracovat na dalších způsobech, jak vodu do krajiny vrátit. Pro zábavu dětí, radost dospělých a užitek náš všech.My Piráti na to nezapomínáme, protože voda je náš živel, ačkoliv internet je naše moře :)Na závěr dva obrázky. Na prvním je zdymadlo v Pardubicích, dalším polabském městě. Přes zdymadlo se mají v tuhle dobu valit vody z celých Krkonoš. Na druhém je mapa sucha na Praze-Východ z projektu Intersucho.cz.",
        "url"     : "/aktuality/sucho/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "výstavba":  [
    
      {
        "title"   : "Vyšší Hrádek musí spadnout, aby developeři mohli stavět!",
        "excerpt" : "Tenhle příběh známe: město získá budovu, protože ji “nezbytně potřebuje”. Roky plynou, budova chátrá, až se ocitne před demolicí. Pak se zjeví privátní investor a není vyhnutí, ruina se mu prodává, na zastupitelstvu se řekne, že to nejde jinak a kdysi cenná nemovitost tak definitivně zmizí z majetku a jakéhokoliv vlivu města. Bude tomu v případě Piaristické koleje na Vyšším Hrádku jinak? Nezdá se.Když před více jak deseti lety získalo město budovu Piaristické koleje (Vyšší Hrádek), mělo s ní verbálně dalekosáhlé plány. Jenže po deseti letech se fakticky nestalo nic.  Budova chátrá, město se k ní příliš nezná a jen na nátlak pirátských zastupitelů do ní tu a tam vyrazí řemeslníci zatlouct okna či zajistit střechu, aby do budovy neteklo.Když přišel na radnici starosta Robert Pecha, vypadalo to, že se vše změní k lepšímu. Vyšší Hrádek se měl proměnit v důstojné sídlo Základní umělecké školy snad spolu s Domem dětí a mládeže.A pak přišla již legendární “staroboleslavská zabíjačka”, kdy místní ODS spolu s Klárou Voctářovou zradila koalici a radnici Roberta Pechy odvolala. Nová radnice opět slibovala, jak na všechnu práci naváže, jenže fakticky potichu zrušila všechny projekty, kromě těch, které slouží developerům. Nově odpískala i rekonstrukci Vyššího Hrádku.Jak rokování o Vyšším Hrádku probíhalo? Ačkoliv jsme delší dobu požadovali rozpracování variant, ve skutečnosti jsme dostávali obecná ujištění, že “všechno běží” a pak pozvánku na pracovní schůzku, kde se situace měla probrat. Namítl jsem, že nemá smysl schůzka, ke které nejsou podklady, přeci nerozhodneme o stamilionovém majetku za dvacet minut rokování bez čehokoliv. Pan Benda na žádost o podklady poslal rozpočet města a vysvětlení, že “po emailu je to takřka nevysvětlitelné”. Schůzka, kam dorazila kolegyně, probíhala přesně, jak jsem očekával. Místostarosta Benda vysvětlil, že město nemá peníze, nedostalo dotace a tudíž k opravě nedojde. Na zastupitelstvu jsme se ještě dozvěděli, že “se bude čekat na dotace”.Na špatnou práci místostarosty Bendy jsme si již zvykli, vybrat si nejjednodušší řešení umí každý.  Ano, státních dotací je málo. Město by muselo hodně doplatit. Za starosty Pecha se rozpracovalo se několik variant. Počínaje tím, že se budova bude rekonstruovat na etapy, přes možnosti úvěrování až po zoufalé hledání dalších dotací. V úvahu přicházelo zejména posunutí dostavby čistírny odpadních vod (ČOV) a přeúvěrování, což by znamenalo také odklad další developerské výstavby. Spuštění nových velkých stavebních projektů totiž účinně nedokončené navýšení kapacity ČOV blokovalo. Předpokládalo se, že se situace rozhodne spolu s osudem další velké městské investice, tedy s rozhodnutí o kulturním domě. Ještě koncem roku 2024 jsme se doptávali, zda by nebylo vhodné posunout dostavbu ČOV, která našim občanům v ničem nepomáhá. Na posledním zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že naopak bude dostavba ČOV urychlena.A jsme u příběhu, který už známe: další městská budova bude chátrat, začne do ní téct, nakonec se přinese na zastupitelstvo návrh rychle odhlasovat její prodej. To přeci každý musí pochopit, že není jiná cesta,, než to prodat bez veřejného řízení náhodnému zájemci. Nově nám tuto vizi starosta Soukup předložil na zastupitelstvu pro Kolej Kim Ir Sena. Kolem ní již krouží soukromník. A jistě, že to bude pro město výhodné…Jaký má být správný postup?: Město má ve své dlouhodobé strategii, jaké služby chce poskytovat a ZUŠ i Kulturní dům mezi to patří. K nim potřebuje i nemovitosti. Město mohlo snadno získat úvěr a opravit ZUŠ i třeba kulturní dům na úvěr, který by splácelo 20 let zcela únosnou částkou, mezi tím by mohlo rozprodat nepotřebný majetek, který chátrá. Jenomže tohle se nové radnici nechtělo.S takovýmhle přístupem za dvacet let nebude mít město ani splacený úvěr, ani Vyšší Hrádek nebo Kolej Kim Ir Sena. A ani novou budovu ZUŠ nebo kulturní dům. Protože přesně takhle jsme postupovali před dvaceti lety…Proč usilovat o víc, když takhle to voličům stačí.A na závěr pár fotografií Zuzany MinxFotografie: Zuzana Minx.",
        "url"     : "/aktuality/vyssi-hradek-musi-spadnout-aby-developeri-mohli-stavet/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "zastupitelstvo":  [
    
      {
        "title"   : "Květnové jednání zastupitelstva města (5/2018)",
        "excerpt" : "Ve středu večer proběhlo v jednom směru rekordní zastupitelstvo našeho města, trvalo od půl šesté do půl jedné následujícího dne!Řešilo se i dost podstatných věcí, které ovlivní naši budoucnost na dlouho dopředu, tak malý report:  BBM se snaží dokončit rekonstrukci kotelen a topných kanálů ve své správě a asi je fajn, že snaží nějak poprat s dědictvím ODS bianco šeku panu Hořákovi na monopol vytápění sídliště. Na druhou stranu je fakt, že zákazníci obsluhovaní panem Hořákem, což jsou největší SVJ ve městě, lobují za rozšíření jeho byznysu. Nezapomínáme, že dokud jsme se o to nezačali zajímat, platili lidé za teplo o 25% víc a najednou došlo k dramatickému zlevnění.  Město souhlasilo s pokračováním prací nad změnou územního plánu, která v oblasti Palachova umožní vystavět potřebnou velkou tělocvičnu, chcete-li halu. Děkujeme panu řediteli školy, že tak energicky hájí svoje klienty, děti i rodiče. Situaci i hodně pomohla zachránit připravená reakce Honzy Jirovského na účelové argumenty pana Adámka. Tohle nechápeme, nová hala má podporu škol Palachova i SZŠ, rodičů, sportovních klubů a naši puristé argumentují dodržením uliční čáry, má ji snad třeba Národní třída v Praze?? Mrzí nás, že po příkladu ODS některé strany rezignovaly na zastupitelskou demokracii a začali iniciovat emotivní petice, “rozhořčených” občanů, aniž by se snažily věci poctivě dlouhodobě vysvětlit.  Město souhlasilo s prodejem ruiny domu č. 98 na náměstí, což kvitujeme, podmínky vypracované pod vedením pana Homolky jsou působivé a snad povedou k úspěšnému prodeji a zmizení ostudy na náměstí.  Město naopak nesouhlasilo s prodejem budov v Houštce (Kim-Ir-Sen a ruina lázní) ve stejném režimu. Debata už byla velmi emotivní a je pravda, že jak na rekonstrukci domu na náměstí město prostě nemá, zde zvažované záměry vzniku soukromé školy a senior domu jsou i v možnostech města.  Město bude mít nadále 21 zastupitelů, úvaha o jejich snížení naštěstí neprošla, řízení města by se jen rozpadlo na nutnost zapojení více stran do koalice a akceschopnost by zásadně klesla.",
        "url"     : "/aktuality/zastupitelstvo/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "zdravotnictví":  [
    
      {
        "title"   : "Potřebujeme další doktory! Jak na to?",
        "excerpt" : "Jak zlepšit zdravotní péči ve městě? Se zdravotní péčí v Brandýse-Boleslavi to není jednoduché. Ale plán máme.Praktičté lékaři a pediatřiTak zaprvé praktičtí lékaři. Ve městě jich je deset, což na dvacetitisícové město málo a jsme na tom hůře, než je celorepublikový průměru a i ten je sám o sobě spíše špatný. Stejně tak čtveřice pediatrů se musí starat o všechny děti ve městě. Jistě, část práce přebírají lékaři v Praze, kam lidé dojíždí za zaměstnáním, město ale trápí také to, že lékaři stárnou a dostávají se blízko důchodovému věku. To za prvé znamená, že je třeba přemýšlet o nových lékařích, kteří jejich práci v nějakém horizontu převezmou, neboť “hromadný” odchod daný věkovou blízkostí by zkomplikoval život mnoha lidí. A za druhé starší lékaři nepřijímají nejsnáze novoty, které na ně stát hrne, třeba e-recepty nebo dodatečnou administrativu. Ale také novoty, které požadují mladší klienti, jako objednávkový systém zamezující čekání v ordinacích.Jenže do počtu lékařů není zas až tak snadné zasáhnout. Omezují je zdravotní pojišťovny, které mají normativy pro daná města a ne vždy jsou ochotné novou smlouvu uzavřít. Jakkoliv se přímo nabízí vybudování nové ordinace v lokalitách jako Vrábí či Zahradní město nebo jiná nově rostoucí sídliště, nová ordinace, to není jen vhodný prostor a dostatek “pacientů”.Co město může udělat? Obce v zahraniční dnes stále častěji lákají doktory na symbolické nájmy za (často městem vybavené a vlastněné) ordinace propojené s městskými byty, příspěvky na vzdělávání a řadu jiných “pobídek”. A tahle praxe pomalu přichází i do naší země. Být doktorem je dnes velmi nákladné a vstupní investice je pro mladé doktory příliš vysoká. Když město svým přístupem pomůže, získá kvalitního lékaře a zlepší péči o své občany. Tahle myšlenka se nám líbí, v minulých týdnech jsme proto navštívili několik českých i rakouských měst, kde se takto postupuje, a sbírali jsme zkušenosti, které bychom rádi přenesli i do našeho města.Sen o dětské pohotovostiDlouholetým snem drtivé většiny rodičů je dětská pohotovost v Brandýse. Přeci jen, strach o děti máme větší, než o sebe, jezdit kvůli akutní situaci do Prahy na Bulovku a modlit se za průjezdnou dálnici, to na klidu nepřidá. Jenže nemocnice je soukromá, provozovaná jen malým hráčem na velkém a tvrdě konkurenčním zdravotnickém trhu a dětská pohotovost se jí jednoduše nevyplatí. Město by na ni muselo přispívat a to dlouhodobě, v řádu milionů korun ročně.Vybudovat samostatnou městskou dětskou pohotovost je v podmínkách města ekonomicky naprosto nerealistické a proto jediným schůdným a relativně rychlým (byť nedokonalým) řešením je příspěvek na asistenční telefonickou službu, která umí alespoň na dálku rodičům poradit ve stresových situacích. Není to samozřejmě náhrada funkční pohotovosti, ale pomůže to vystresovanému rodiči se minimálně v problému zorientovat. Řada měst v zahraničí takto jako službu pro své občany přispívá na provoz podobné asistenční služby a to by mohl být základní model pro nás.Lékařský dům v BoleslaviNo a do třetice stojí za úvahu projekt “Lékařského domu” ve Staré Boleslavi. Té totiž poliklinika chybí a místní pobíhají po městě, když si mají “oběhnout” více vyšetření. Cožpak o to, objektů v majetku města by se pár našlo, jenže nejsou příliš vhodné nebo dopravně dostupné, navíc se přidávají výše popsané problémy se smlouvami se zdravotními pojišťovnami a samozřejmě s tím, že dnešní ordinace jsou dlouhodobě zavedené a změnu nemusí podpořit, protože jim samotným nic nepřinese, šlo by hlavně o pohodlí pro pacienty. Zajímavou variantou tak zůstává nalezení silného finančního partnera pro místní nemocnici. I tato varianta, kterou se několik posledních měsíců velmi intenzivně zabýváme, je aktuální, stávající provozovatel na ideální provoz nemocnice jako služby pro občany našeho města sám nestačí a město může s hledáním pomoci.Zdravotnictví není trh, ale péčeFungující nemocnice a dostupná zdravotní péče je pro město a jeho občany naprosto zásadní, město se početně rozrůstá a populace postupně stárne, takže bez kvalitní lékařské péče se do budoucna neobejdeme. Město se tedy musí začít angažovat a zastupovat občany i v těchto “tržních procesech” tak, aby kvalitní a dostupná lékařská péče v našem městě byl dlouhodobě zajištěna. A abychom včas reagovali v této oblasti na problémy, o nichž víme, že přicházejí. Je totiž věcí města, když své základní funkce nezvládá plnit náš stát, aby pomáhalo, kde to je možné.",
        "url"     : "/aktuality/zdravotnictvi/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "zeleň":  [
    
      {
        "title"   : "Džungle v parku pod nemocnicí, aneb brandýská verze Central parku",
        "excerpt" : "Pojďme se podívat na méně příjemné věci v našem městě a plnění volebních slibů z roku 2014.Ale na začátek je potřeba si připomenout, že část pozemku pod nemocnicí koupila radnice vedená ODS před 10 lety od čerstvě privatizované nemocnice za 38 mil. Kč. Krajská ODS předtím nemocnici prodala za 7,5 mil. Kč a město obratem přispělo majiteli desítkami milionů za okolní louku s bodláky.Místní občané pak vybojovali vítěznou bitvu za nepostavení Kauflandu v této oblasti a od roku 2013 slýcháme, že se zde obnoví zelené plíce města a vznikne alternativa k Houštce.Vítězná koalice z roku 2014 si vetkla závazek na pozemcích pod nemocnicí vybudovat volnočasový park a odpovědnost za to převzal místostarosta Jiří Vojta z Podpory občanů.Výsledek je čistá 4, došlo k drobnému vyčištění pozemku od starých staveb, asi se někde připravuje projektová dokumentace, ale za čtyři roky je to zoufale málo.Pro srovnání Kbely svůj Central park v roce 2008 čistily od náletů a staveb a následující rok kompletně postavily, včetně hřišť, obnovy koryta potoka, amfiteatru. A je to dnes pýcha městské části.My máme pro tisíce občanů žijících zde v bytových domech blbě posekanou louku s odpadky, zatrubkovaný potok a polovina pozemků je čistá džungle pro bezdomovce.Efektivita s jakou město uchopilo obnovu 3,5 ha pozemků uprostřed města je demonstrací schopností řešit dlouhodobé úkoly.Co je už jednodušší než získat územní rozhodnutí na svém pozemku na akci, kterou je město schopno financovat ze svého?Do Kbel se zajeďte podívat, starosta není zrovna sympatický fešák, ale tohle se mu povedlo.P.S: Plocha parkoviště a víceúčelového hřiště pod Penny s tím nemá nic společného, o tom třeba příště.A teď najděte těch deset rozdílůKbely - rybníček a restaurace na konci parkuBrandýs - Východní část pozemku mezi Penny a nemocnicíKbely - Vyčištěný meandr Vinořského potokaBrandýs - Vinořský potok pod nemocnicí v BrandýseKbely - můstek přes potokBrandýs - můstek přes potokKbely - začátek cyklostezkyBrandýs - začátek stezky pod nemocnicíKbely - prostor pro malé dětiBrandýs - prostor pro jakékoliv dětiKbely - cesty v městské parkuBrandýs - cesty v parku",
        "url"     : "/aktuality/central-park/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "úklid":  [
    
      {
        "title"   : "Proč je ve městě zase takový nepořádek?",
        "excerpt" : "Všímáme si toho všichni už delší dobu. Ve městě je zase nepořádek. Po problémech se sekáním trávy a nepořádkem kolem odpadových stání přibyl nepořádek na chodnících, zastávkách. A do toho město začalo být laxní i v kontrole zřizování stavenišť, takže dochází k ničení zeleně i městského majetku stavebníky. Nelegální reklama? Ta bují…Ale ať jen neteoretizujeme, ukažme si to napříkladu procházky ze Zahradního města na kruhový obězd na Pražské a zpět. Vrábí je v poslední době těžce zkoušenou popelkou města. Novou radnici zajímalo, jak dostat se stavebníka peníze a teď už ji nezajímá, co se tu děje. Dalo by se očekávat, že alespoň ve sváteční den, zvláště v den poutě, bude naše město naklizené, nazdobené, abychom se vytáhli před návštěvníky. Asi to panu místostarostovi Bendovi zase nevyšlo.Začneme tedy naši vycházku klasikou, nepořádek kolem sběrných stání na Zahradním městě. Řekli byste, že tu nepořádek dělají místní - jenže lokalita je staveništěm, část odpadu sem vyhazují stavební firmy, část zase noví přistěhovalci na Mariánskou cestu (Sedmikráskov), kteří netuší, kde je Sběrný dvůr a tak dělají, co mohou. Že by je radnice informovala o tom, jaké jsou zvyklosti a náležitosti v našem městě, o tom se nám může zdát.Tahle lípa dostala zabrat. Stavokomplet kolem ní posiloval kapacitu vodovodu a do stromu se párkrát “drclo” nebo se o něj opíralo pažení. Sice jsem na to upozornil odbor zeleně, ale už pozdě, dělníci překážející větve ořezali a prostředek stromu schne. S kořeny ostatních stromů se nikdo netrápil, vysloveně chyběla kontrola města.Přes chodník jezdily těžké nákladní vozy s hlínou, tak se propadl, to asi nikdo opravovat nebude, pořád to patří k lepšímu standardu u nás ve městě.Na sekání trávy jsme se ptali na zastupitelstvu. Prý je to všechno už ve velkém pořádku, nebylo třeba firmě, která to letos dělá, dávat žádnou pokutu, říká místostarosta Benda. No tak na Vrábí je vojtěška kolem silnice do výše kolen, takže to s tím sekáním zase nějak neklaplo…Kraj Pražskou silnici nedávno opravil, hovořilo se hrdě o tom, jak kolem doděláme ty chodníky, abychom měli hlavní silnici protahující městem v pořádku. Tak to taky neklaplo, jestli to není tohle…A tohle už jsou odpadová stání na Seifertově. Vyvážela a uklízela se ve čtvrtek, jenže tahle patří k nejvytíženějším v Brandýse, používají je podnikatelé ze široka (ačkoliv je to jen pro občany) a nepořádek se tam udělá obratem. Sobota ráno, už se tam povaluje všechno možné. Část problému jsou malé otvory, které se měly zvětšit a upravit, to ale asi také neklaplo…Koloritem města posledního roku jsou plechovky. Vyházené jsou všude, zejména kolem zastávek a ozvláštňují brandýskou krajinu… Tak jeden příklad za všechny.Péče o zeleň má také své slabiny. Uschlé stromy bývají časté, jejich výměna zřídkavější, ačkoliv výsadbáři za ně mají “ručit” - a uschlé nahradit. Tady suchý strom u kruhového objezdu na Pražské - ale kdo ví, třeba se ještě chytne…Další běžný kolorit našeho města: nelegální reklama na pozemcích města. Město ji přestalo řešit a tak po dvou letech vyklízení pozic se zase sebevědomě nelegální reklamní poutače vracejí.A ta vysoká tráva není jen na Pražské, i když je to možná ozdobný prvek v Květnové. V tom případě možná zvážit jinou skladbu ozdobných travin, než vojtěšku a bodlák…A to už jsme u odvěkých slibů města. Před sebou vidíte pokračování ulice Květnová do Dřevčické ulice, která umožňuje lepší obslužnost Zahradního města a jeho okolí. Tedy, pokud vlastníte SUV. A pro jistotu si sem stavebník dal značku zákaz vjezdu, aby si tu mohl pohodlně stavět. Město to povolilo bez ohledu na občany? A asfaltování proběhne kdy? Jasně, město neustále tvrdí, že se silnici dostaví, až tu skončí stavební práce, jenže ty tu neskončí v nejbližších dvou desetiletích, protože Cihelna Vrábí. Takže radnice, co s tím bude? Zase nic, že ano…Opět rozkopáno bez ochrany zeleně, stavební artefakty pohozené v městské zeleni.Proč si z městské silnice neudělat skládku zeminy, stejně není poznat, kde končí kopec hlíny a začíná silnice…Tady stavař odtěžil zeminu až do městské silnice, určitě jí to moc prospělo, určitě to dá do pořádku a město na to nepochybně dohlédne. Moc děkujeme!A tady už se napojujeme na Dřevčickou, jemný přechod nás upozorní, že jsme zpět tam, odkud jsme vyšli. Teď ještě wapkou opláchnout pohorky a jste z výletu po Zahradním městě zase zpět doma a můžete se zaposlouchat do roztomilého nekonečného tůtání automobilů na stavbě.Pane Bendo, nemohlo by se město zase vrátit k tomu, že se zde uklízí, opravuje,  seká a dohlíží na to, že stavebníci dělají, co mají?",
        "url"     : "/aktuality/proc-je-na-vrabi-takovy-neporadek/"
      }
      
    
    
    
  ],
  
  
  
  "škol":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "škola":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "školní":  [
    
    
    
  ],
  
  
  
  "školství":  [
    
      {
        "title"   : "Čtyřleté technické lyceum v Brandýse",
        "excerpt" : "Brandýské gymnázium otevírá od školního roku 2025/2026 čtyřleté technické lyceum.Studijní program je zaměřený na to, aby absolventi zvládli vysokou školu technického směru, ale zároveň měli i širší přehled pro případný nástup do práce. Součástí výuky bude v posledním ročníku i povinná praxe.Hlavní důraz je na předměty matematika, fyzika, informatika – tedy příprava na technické a přírodovědné vysoké školy. Výrazně posílená je informatika (7 hodin + 7 hodin dělených cvičení v průběhu studia), zahrnuje algoritmizaci, programování, web, digitální kompetence. A na to je krásně a nově vybavená učebna s moderní technikou. Studenti se učí všeobecný základ jako na gymnáziu, ale navíc mají technické předměty (kreslení, CAD, technická fyzika) a hodně informatiky.Do prvního ročníku nastupuje 17 dětí, což je provozní optimum k tomu, jak je nastaveno financování a k tomu, kolik prostorů v budově je.Na snímku je nově zrekonstruovaná posluchárna chemie, nově jsou zrekonstruované také praktické laboratoře.Brandýské gymnázium se chystá na půdní vestavbu. Dříve zrekonstruovaná střecha umožní po zateplení a dalších stavebních úpravách právě provoz čtyřletého technického lycea, které zatím bude existovat v prostorech, které si škola na tento účel vyšetřila. Snad se všechno během dvou let stihne.Držíme palce!",
        "url"     : "/aktuality/brandyske-technicke-lyceum/"
      }
      
    
    
    
  ]
  
  }
]